Náš severovýchodní soused mění od základů svou energetiku. Dekarbonizace teplárenství a přestavba přenosové soustavy pro éru bezemisního mixu otevírají českým firmám nové obchodní příležitosti.
Roztříštěné a závislé na uhlí
Dálkové vytápění dodává v Polsku teplo pro přibližně 15 milionů obyvatel a pokrývá více než polovinu dodávek tepla pro domácnosti (52,2 %). Vzhledem k tomu, že systémy CZT fungují ve většině měst, využívá je téměř 70 % městské populace. V tomto ohledu patří Polsko k nejvíce zasíťovaným zemím v Evropě.
Historicky se polské teplárny spoléhají především na uhlí, jehož podíl však dlouhodobě klesá (z 74 % v roce 2017 na 61 % v roce 2023). Naopak roste využití zemního plynu, který se v roce 2023 podílel 13 % a stal se třetím největším zdrojem po obnovitelných zdrojích (14 %). V rámci OZE dominuje biomasa.
Pro polské teplárenství je charakteristické, že se jedná o mimořádně roztříštěný sektor. Existuje více než 400 teplárenských podniků, z nichž většina jsou malé nebo středně velké společnosti. Pouze devět provozovatelů spravuje systémy s výkonem nad 1 000 MWt. Vzhledem k tomu, že je sektor tvořen stovkami samostatných systémů, které často nemají dostatečné finanční nebo technické kapacity pro rychlý odklon od uhlí, je transformace teplárenství o to složitější.
Situaci komplikují i vnější faktory, jako například energetická krize na trzích s palivy po ruské invazi na Ukrajinu, nebo chaos s cenami během pandemie COVID-19. Nepomáhá ani klesající poptávka po teple v důsledku mírnějších zim a zateplování budov. Ačkoli se délka sítí dálkového vytápění prodlužuje, objem prodaného tepla klesá, což negativně ovlivňuje ekonomiku provozu, zejména u kogeneračních zdrojů.
Nákladná dekarbonizace a rozvoj elektrické přenosové soustavy
Podle odhadů Polské asociace tepelné energetiky si transformace teplárenství vyžádá stovky miliard polských zlotých do roku 2050. Investice mají pokrýt modernizaci infrastruktury, přechod na nízkoemisní zdroje, digitalizaci a rozvoj akumulace tepla. Národní plán pro energetiku a klima počítá s výrazným růstem obnovitelných zdrojů a úplným odklonem od uhlí do roku 2040, kdy by většinu palivového mixu měly tvořit OZE a další nízkoemisní technologie.
Vedle transformace teplárenství má projít zásadní proměnou i polská elektrická přenosová soustava. Státní společnost Polskie Sieci Elektroenergetyczne (PSE), která je jejím provozovatelem, zveřejnila na konci loňského roku novou strategii do roku 2040. Jejím cílem je připravit energetický systém na stabilní provoz v podmínkách bezemisního energetického mixu a rostoucí elektrifikace ekonomiky.
PSE očekává, že už v roce 2035 budou obnovitelné zdroje pokrývat více než 60 % výroby elektřiny (oproti 29 % v roce 2025). Období, kdy bude většina poptávky pokryta z OZE, budou delší a častější. Konvenční zdroje, jako jsou uhelné a plynové elektrárny, zůstanou v systému přítomné, ale jejich role se omezí na vyrovnávání soustavy, nikoli na zajištění její stability.
Aby bylo možné provozovat síť s vysokým podílem proměnlivých zdrojů, plánuje PSE rozsáhlé investice do technologií pro zajištění bezpečnosti a stability provozu, včetně zařízení pro regulaci napětí, systémových služeb a akumulace energie. Část těchto funkcí mohou poskytovat i komponenty vyřazených konvenčních elektráren.
Do roku 2040 chce PSE postavit 7 000 km nových vysokonapěťových vedení a modernizovat dalších 3 500 km, s celkovými investicemi kolem 70 miliard PLN. Soustava se má efektivněji využívat díky moderním technologiím a reformě procesu připojování nových zdrojů. PSE je také připravena integrovat velké množství nových kapacit obnovitelných zdrojů, akumulace a dispečerských jednotek. Prioritou zůstává kybernetická bezpečnost a odolnost kritické infrastruktury, včetně širšího využití umělé inteligence.
Příležitost pro české firmy
Rozsáhlá modernizace přenosové soustavy představuje dlouhodobou příležitost i pro české firmy. Uplatnění mohou najít zejména při výstavbě nových rozvoden a vedení vysokého, středního i nízkého napětí, při rekonstrukci stávající infrastruktury, dodávkách transformátorů, kabelů, měřicí techniky či inteligentních zásobníků energie.
Obchodní příležitostí je v tuzemsku i proměna polského teplárenského sektoru. Podle Velvyslanectví České republiky ve Varšavě může modernizace stovek lokálních systémů dálkového vytápění může otevřít prostor pro dodávky technologií, know-how i projektové spolupráce. Například paroplynové bloky, plynové motory nebo turbíny, generátory, výměníky tepla, elektrodové kotle, kotle na spalování biomasy, kogenerační jednotky, topné přípojky a topné sítě, nové technologie vytápění. Velvyslanectví doporučuje českým firmám pravidelně sledovat vyhlašovaná výběrová řízení.
Komentáře