Tag: ZEMNÍ PLYN

Solární energie ušetřila Evropě téměř bilion korun za dovoz plynu

Solární elektrárny pomohly Evropské unii od začátku konfliktu na Blízkém východě v roce 2026 ušetřit více než 40 miliard eur (přes 974 miliard korun) za dovoz zemního plynu. V období od 1. března do 15. října vyrobily solární elektrárny v EU dostatek elektřiny, aby výrazně snížily potřebu spalování plynu při výrobě elektřiny, posílily energetickou bezpečnost a omezily dopady vysokých cen fosilních paliv na evropskou ekonomiku.

Změna výkladu daňového osvobození paliv pro kogeneraci zdraží teplo

Generální ředitelství cel umožňuje s účinností od 1. března 2026 osvobodit od daně z plynu a pevných paliv použitých pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla pouze paliva v rozsahu dodávky tepla domácnostem. Vzniká tak značná administrativní zátěž a omezení daňového osvobození paliv pro kogeneraci se promítne do cen tepla.

Česká energetika chce v Evropě mluvit společným hlasem. S europoslanci řeší povolenky, sítě i Made in EU

České energetické firmy chtějí v Evropě aktivněji prosazovat své postoje k energetické legislativě. Svaz energetiky ČR (SEČR) se proto ve Štrasburku setkal s českými europoslanci s cílem hledat společné pozice v tématech, která mají zásadní dopad na konkurenceschopnost, bezpečnost a další rozvoj české energetiky.

Srpen 2026: komoditní trhy mezi obnoveným napětím v Hormuzu a strukturálním nedostatkem kritických minerálů

Srpen 2026 přinesl na komoditní trhy kombinaci obnoveného geopolitického napětí a trvajících strukturálních nerovnováh. Obnovené útoky v oblasti Hormuzu a vypršení memoranda USA–Írán zvýšily rizika pro ropu a LNG, zatímco průmyslové a bateriové kovy zůstaly v režimu vyšších cen po delší dobu kvůli energetické transformaci, logistice a geografické koncentraci rafinace.

Červenec 2026: komoditní trhy ovlivnilo obnovené geopolitické napětí

Komoditní trhy v červenci výrazně ovlivnilo obnovené napětí na Blízkém východě a nejistota ohledně dodávek energetických surovin. Narušení přepravy přes Hormuzský průliv se promítlo především do cen ropy, zemního plynu a elektřiny. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) zůstával další vývoj energetických trhů závislý na obnovení plynulosti přepravy v oblasti Hormuzu.