Aktuálně projednávané změny stavebního práva představují nejvýznamnější zásah do systému povolování staveb za poslední roky. Hlavním deklarovaným cílem novely je zrychlit investiční procesy, omezit administrativní zátěž a sjednotit rozhodování do jednoho řízení. Současně však vzniká otázka, zda nové nastavení dostatečně chrání území v okolí podniků spadajících pod režim SEVESO, tedy provozů s významným množstvím nebezpečných chemických látek.
Svaz chemického průmyslu ČR (SCHP ČR) proto v září 2026 vyzval Ministerstvo životního prostředí (MŽP) k urychlené novelizaci zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, aby byla zachována plná ochrana obyvatel, životního prostředí i strategických průmyslových podniků. Dopis adresovaný na MŽP upozorňuje, že bez rychlé legislativní úpravy může docházet k umisťování nové bytové, občanské nebo dopravní infrastruktury do dosahu havarijních projevů podniků SEVESO.
Co se mění
Návrh novely stavebního zákona výrazně posiluje integrační princip. Řada kompetencí dosud vykonávaných specializovanými dotčenými orgány se přesouvá na stavební úřady. Současně se objevuje princip, podle něhož jsou veřejné zájmy ve značné míře řešeny již v procesu územního plánování a následně se v povolovacím řízení znovu neposuzují. Z pohledu prevence závažných havárií je důležitý zejména přesun některých kompetencí podle zákona o prevenci závažných havárií na stavební úřady, včetně rozhodování o zařazení nových objektů, schvalování bezpečnostní dokumentace nebo stanovování podmínek pro záměry v dosahu havarijních projevů.
Současně novela zavádí princip fikce souhlasu. Pokud dotčený orgán nevydá vyjádření nebo stanovisko ve stanovené lhůtě, považuje se za souhlasné. Přestože mezi chráněné veřejné zájmy je výslovně zařazena i prevence závažných havárií, samotný způsob jejího prosazování v rozhodovacím procesu vyvolává řadu odborných otázek.
Problém číslo jedna: přibližování zranitelné výstavby
Podle SCHP ČR nespočívá prevence závažných havárií pouze v bezpečném provozu samotného závodu. Stejně důležitou součástí je odpovědné územní plánování a zabránění tomu, aby byly do zón možných havarijních dopadů umisťovány nové obytné, obchodní, dopravní či rekreační stavby.
Největším rizikem je postupné „obklopování“ chemických závodů novou zástavbou. Výsledkem může být nárůst počtu osob vystavených možným účinkům havárie, zvýšení společenského rizika a vznik konfliktů mezi průmyslem, developery, obcemi a veřejností. Tento problém není pouze teoretický. Směrnice SEVESO III dlouhodobě požaduje zachování přiměřených odstupových vzdáleností mezi nebezpečnými provozy a citlivou zástavbou. Pokud dojde k jejich postupnému zkracování, může být v budoucnu ohrožen nejen bezpečný provoz podniku, ale i jeho další rozvoj.
Oslabení role odborného posouzení?
Významnou obavou průmyslu je ztráta odborného a závazného posuzování rizik. SCHP ČR požaduje zachování samostatné odborné role orgánů prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace i při povolování jednotlivých záměrů. Stanoviska by měla vycházet z bezpečnostní dokumentace podniku a z odborného posouzení rizik a měla by mít závazný vliv na výsledné rozhodnutí.
Za problematické považuje zejména:
- nahrazování odborného posouzení správním uvážením stavebního úřadu,
- nejednotnou rozhodovací praxi,
- povolování staveb ještě před dokončením bezpečnostního hodnocení,
- posuzování pouze vybraných kategorií staveb bez ohledu na jejich skutečný dopad na bezpečnost.
V případě rozsáhlých průmyslových areálů přitom může být vyhodnocení rizik velmi složitou odbornou disciplínou, která vyžaduje detailní znalost procesních technologií, scénářů havárií i možných účinků na okolí.
Kdo zaplatí důsledky nové výstavby?
Další zásadní otázkou jsou ekonomické dopady. Pokud se v blízkosti podniku SEVESO objeví nová bytová čtvrť, obchodní centrum nebo jiný zranitelný objekt, mohou být následně vyžadována dodatečná bezpečnostní opatření. Ta mohou zahrnovat aktualizaci bezpečnostní dokumentace, nové monitorovací systémy, posílení havarijní připravenosti, informační systémy pro obyvatelstvo nebo dokonce omezení výrobních aktivit.
Podle SCHP ČR je nepřijatelné, aby náklady vyvolané cizím investičním záměrem nesl stávající provozovatel, který v lokalitě působí dlouhodobě a plní všechny zákonné povinnosti. Primární odpovědnost by měl nést investor nového projektu. Pokud by taková ochrana nebyla zakotvena v legislativě, mohlo by docházet k postupnému omezování konkurenceschopnosti českých chemických podniků a k vytlačování strategických výrobních kapacit z průmyslových zón.
Chybějící ochranná pásma
Jedním z možných řešení je vytvoření legislativně ukotvených bezpečnostních nebo ochranných pásem kolem podniků SEVESO. SCHP ČR navrhuje, aby tato pásma vycházela z konkrétního hodnocení rizik a byla závazně promítnuta do územních plánů i následných povolovacích řízení. Součástí by mělo být povinné posuzování každého záměru nacházejícího se v dosahu havarijních projevů, hodnocení kumulativních dopadů více staveb a respektování rozvojového potenciálu stávajících průmyslových areálů. Takový přístup je běžný v řadě evropských zemí, kde jsou bezpečnostní odstupy chápány jako součást dlouhodobého územního plánování a nikoli pouze jako technická otázka konkrétního stavebního řízení.
Co by měla přinést novela zákona o prevenci závažných havárií
Podle návrhu SCHP ČR by měla připravovaná novela zákona č. 224/2015 Sb. zajistit zejména:
- jednoznačné propojení stavebního práva a prevence závažných havárií,
- zachování odborné role krajských úřadů při hodnocení rizik,
- jednotná pravidla pro všechny záměry v dosahu havarijních projevů,
- legislativní ukotvení ochranných pásem,
- promítnutí bezpečnostní dokumentace do územního plánování,
- princip, že náklady vyvolané novou výstavbou nese investor nového záměru.
Bezpečnost je víc, než rychlost
Nový stavební zákon sleduje legitimní cíl zrychlení povolovacích procesů a podpory investic. V případě podniků SEVESO však nesmí být rychlost upřednostněna před bezpečností. Chemické provozy představují strategickou součást českého průmyslu a zároveň podléhají jedněm z nejpřísnějších bezpečnostních pravidel v Evropě.
Pokud nebude novelizace zákona o prevenci závažných havárií dostatečně reflektovat změny ve stavebním právu, může dojít k situaci, kdy se rizikové zóny postupně zaplní novou zástavbou, náklady na její ochranu ponese průmysl a dlouhodobý rozvoj podniků bude stále složitější. Budoucí legislativa by proto měla hledat rovnováhu mezi rozvojem území, potřebou nové výstavby a zachováním vysoké úrovně průmyslové bezpečnosti, kterou požaduje nejen česká legislativa, ale také evropská směrnice SEVESO III.
Komentáře