Solární elektrárny pomohly Evropské unii od začátku konfliktu na Blízkém východě v roce 2026 ušetřit více než 40 miliard eur (přes 974 miliard korun) za dovoz zemního plynu. V období od 1. března do 15. října vyrobily solární elektrárny v EU dostatek elektřiny, aby výrazně snížily potřebu spalování plynu při výrobě elektřiny, posílily energetickou bezpečnost a omezily dopady vysokých cen fosilních paliv na evropskou ekonomiku.
Nový milník však zároveň ukazuje, že Evropa zůstává zranitelná vůči geopolitickým otřesům na trzích s fosilními palivy. Po energetické krizi spojené s ruskou invazí na Ukrajinu a následných dopadech války na Blízkém východě je zřejmé, že cenové šoky u fosilních paliv již nelze považovat za jednorázové události.
Letošní vývoj navíc jasně ukazuje, že dopady závislosti na dovozu fosilních paliv se dotýkají méně států, které mají vyšší obnovitelných zdrojů energie. Přínosy obnovitelných zdrojů potvrzuje také Evropská centrální banka (ECB). Podle její zářijové analýzy se rostoucí podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů významně podílí na tom, že se letošní zdražování zemního plynu promítá do velkoobchodních cen elektřiny méně výrazně než během energetické krize v letech 2021 a 2022.
Význam domácí čisté energie dokládá také příklad Španělska. Evropská centrální banka s odkazem na výpočty španělské centrální banky uvádí, že tamní velkoobchodní ceny elektřiny byly na začátku roku 2024 přibližně o 40 % nižší, než by byly, pokud by výroba ze solárních a větrných elektráren zůstala na úrovni roku 2019. Nejde přitom pouze o nižší náklady na elektřinu, ale také o omezení dopadů výkyvů cen fosilních paliv na domácnosti a průmysl.
„Částka 40 miliard eur představuje účet, který Evropa nemusela zaplatit. Evropské solární elektrárny znovu prokázaly, že domácí obnovitelné zdroje dokážou chránit spotřebitele i ekonomiku před geopolitickou nejistotou. Evropská unie by měla přijmout opatření, která dlouhodobě sníží její závislost na nestabilních trzích s fosilními palivy,“ uvedla Walburga Hemetsberger, generální ředitelka SolarPower Europe.
„Dnes v České republice funguje téměř 250 tisíc fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu přes 5,3 gigawattu. Ty pomáhají domácnostem i firmám snižovat náklady právě v době, kdy ceny plynu prudce rostou. Plyn má v české energetice své místo jako přechodné palivo, které doplňuje výrobu z jaderných a obnovitelných zdrojů. Z dlouhodobého hlediska však nedává ekonomický smysl vyrábět v letních měsících elektřinu z drahého plynu například pro napájení klimatizací, pokud můžeme využívat domácí sluneční energii s minimálními provozními náklady. Plyn bychom měli využívat především tehdy, když výroba z jiných zdrojů nestačí pokrýt spotřebu a potřeby elektrizační soustavy,“ říká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
„Pokud by Česká republika ve větší míře rozvíjela také větrnou energetiku, mohli bychom ještě více elektřiny vyrábět z domácích zdrojů a dále omezovat potřebu dovozu zemního plynu. Kombinace solárních a větrných elektráren doplněných o domácí biometan zvyšuje energetickou bezpečnost, protože jednotlivé zdroje se během roku vhodně doplňují. Závěry Evropské centrální banky navíc ukazují, že rozvoj obnovitelných zdrojů není pouze otázkou energetiky nebo ochrany klimatu. Jde také o ochranu českého průmyslu a domácností před cenovými šoky, které nedokážeme ovlivnit. Každá další domácí větrná či solární elektrárna může přispět k tomu, aby naše ekonomika byla méně závislá na cenách dováženého plynu,“ doplňuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Důležitou roli má také rychlejší rozvoj bateriových úložišť, flexibilní spotřeby a modernizace elektrických sítí. Baterie umožňují ukládat přebytky levné solární a větrné elektřiny a využívat je v hodinách vyšší spotřeby. Společně s dalšími flexibilními zdroji tak mohou omezit počet hodin, kdy cenu elektřiny určují plynové elektrárny. SolarPower Europe proto vyzývá Evropskou unii k urychlení rozvoje domácí výroby a spotřeby elektřiny z fotovoltaiky i velkokapacitních bateriových úložišť. Právě tato opatření mají pomoci snížit evropský účet za fosilní paliva dlouhodobě, nikoli pouze během současné energetické krize.
Komentáře