Putin využívá energie jako zbraň. Jak se starý kontinent nastražené pasti vyhýbá?

Jestliže měl Vladimir Putin v úmyslu paralyzovat evropský energetický systém tím, že sníží vývoz ruského plynu do Evropy, prozatím se mu to nepovedlo. Díky neobvykle mírné zimě nebo přesunu k jiným zdrojům energie se černý scénář nenaplnil. Evropské ekonomiky nejsou ale z nejhoršího venku.

Kvůli krizi se domácnosti a podniky začaly potýkat s rekordně vysokými cenami elektřiny. Ty vyvolaly prudkou inflaci a vyšší úrokové sazby. Válka na Ukrajině zuří, dodávky ruského plynu pomalu klesají a evropská energetická bezpečnost se zdá být, více než kdy jindy, zranitelnější vůči nepředvídatelným globálním událostem.

Jak jsme se sem dostali

Ještě předtím, než ruský prezident zahájil v únoru 2022 invazi na Ukrajinu, byl evropský energetický systém pod tlakem. Ekonomiky se oklepaly z pandemických lockdownů, poptávka po energii prudce vzrostla a zima zvýšila poptávku po vytápění. Výrobci elektřiny se snažili reagovat, jelikož zemního plynu byl nedostatek a kvůli neobvykle nízké rychlosti větru byl omezen výkon větrných turbín, které se staly důležitou součástí evropského energetického mixu.

Výsledkem bylo, že ceny elektřiny se ve druhé polovině roku 2021 více než ztrojnásobily. Poté vyvolala ruská vojenská kampaň proti Moskvě sankce a Putin začal zemní plyn využívat jako geopolitickou zbraň. Do loňského září Rusko zastavilo veškeré dodávky přes klíčový plynovod do Německa.

Evropa se vyhnula energetickému výpadku

Za prvé tím, že začala méně spotřebovávat. Ceny elektřiny a plynu vzrostly nejméně čtyřikrát nad historické průměry, a tak domácnosti a firmy omezili spotřebu. Státní instituce začaly vytápět na nižší teplotu a omezily osvětlení, od městských koupališť a tělocvičen až po prezidentské paláce. Lidé se snižují spotřebu teplé vody například kratším sprchováním, snížili teplotu v místnostech a zateplují své domovy.

Krize upevnila to, čemu francouzští představitelé říkají „energetická střízlivost“. Americká investiční banka, Morgan Stanley, předpověděla, že evropská spotřeba plynu bude v roce 2023 asi 16 % pod svým pětiletým průměrem. Podle odhadů Bloomberg NEF spotřebovaly továrny v západní Evropě mezi srpnem a koncem roku 2022 o čtvrtinu méně plynu než obvykle. I tak růst produkce pokračoval. V listopadu 2022 byla výroba v eurozóně o 3 % vyšší, než v roce 2021.

Nahradila ruskou energetiku

Norsko vytlačilo Rusko, největšího dodavatele plynu v Evropě, přičemž export v roce 2022 vzrostl o 8 %. Německo a Nizozemsko instalovalo nová zařízení na vykládku zkapalněného zemního plynu (LNG), přepravovaného až z Kataru, USA a Austrálie. Dovoz LNG na hlavní evropské trhy se podle investiční banky v loňském roce zhruba zdvojnásobil. Německo také prodloužilo životnost svých zbývajících jaderných reaktorů a uvedlo do provozu některé uhelné elektrárny, které byly v nedávné době odstaveny z ekologických důvodů. Využití černého uhlí a lignitu k výrobě elektřiny v EU vzrostlo v roce 2022 o 6 % oproti předchozímu roku.

Povedlo se to?