Nastupující česká vláda bude muset řešit řadu zásadních energetických úkolů. Její mandát skončí těsně před rokem 2030, kdy se očekávají významné změny: Česko začne postupně odcházet od uhlí a zároveň vyprší provozní podpora pro solární elektrárny s výkonem 2 000 megawattů. Do agendy nové vlády spadnou zásadní legislativní opatření – od transpozice evropské směrnice o energetické náročnosti budov, přes zavedení systému EU ETS 2 až po spuštění akceleračních zón. Vedle toho zůstává řada domácích úkolů, které se týkají zejména rozvoje obnovitelných zdrojů. Solární asociace je shrnuje do čtyř oblastí.
Stabilizace trhu se střešními fotovoltaikami
Česko zatím méně využívá potenciál střešních fotovoltaik ve srovnání se sousedními státy, a to jak na rodinných domech, tak na firemních, průmyslových či obecních budovách. Trh s domácími instalacemi v posledním roce zaznamenal propad, který ohrožuje existenci řady realizačních firem. Podle Solární asociace bude úkolem nové vlády hledat účinné nástroje, jak tento segment stabilizovat a motivovat zákazníky i firmy k dalším investicím.
„Střešní fotovoltaika posiluje energetickou soběstačnost domácností i firem, zvyšuje bezpečnost dodávek elektřiny a zároveň omezuje dopady prudkých výkyvů cen na spotřebitele. Ukázalo se, že je účinným nástrojem, jak snížit závislost na trhu a dlouhodobě ochránit zákazníky před vysokými cenami energií,“ říká Ondřej Pícha, člen představenstva Solární asociace.
Odstranění bariér v povolovacích procesech
Strategické dokumenty státu počítají s výstavbou nových solárních i větrných parků a investoři připravují velké množství projektů, které by mohly dlouhodobě zajistit levnou energii pro průmysl prostřednictvím smluv o přímém nákupu elektřiny (PPA). V praxi však většina projektů naráží na složité a zdlouhavé povolovací procesy, zastaralé metodiky či územní plány, které s obnovitelnými zdroji nepočítají. Budoucí vláda proto podle asociace musí pokračovat v prosazování legislativních změn umožňujících rychlejší výstavbu a zavést akcelerační zóny způsobem, který skutečně zjednoduší přípravu projektů. Za možná opatření považuje asociace například využití části výnosů z emisních povolenek na kontrakty na rozdíl (CfD), zavedení zrychlených odpisů, daňová zvýhodnění nebo státní garance pro úvěry.
Zachování a modernizace stávajících elektráren
Solární elektrárny o výkonu 2 GWp postavené v letech 2008–2010 přijdou v příštích letech o provozní podporu. Přesto mohou i po dvaceti letech provozu dál sloužit a přispět k plnění Národního energeticko-klimatického plánu. „Prakticky celé období jejich dosavadního provozu bylo poznamenáno opakovaným snižováním podpory a snahami o její odebrání, což investory stavělo do nejistoty a komplikovalo rozvoj sektoru. Bylo by proto správné, aby zbývající roky proběhly bez zásahů do nastaveného systému. Poté by mělo jít například snadno prodloužit platnost některých stavební povolení nebo vynětí ze zemědělského fondu,” rekapituluje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Motivací pro investory může být i doinstalace bateriových úložišť nebo repowering – tedy obměna technologií, která bez nutnosti záboru nové půdy může zvýšit původní celkový výkon těchto elektráren o více než 1 GWp. „Pokud ekonomické prostředí po roce 2030 nebude příznivé, potom zkrátka hrozí, že investoři elektrárny zlikvidují a Česko přijde o významnou část výroben, které by dál mohly fungovat,” uzavírá Krčmář.
Stabilní dodávky díky hybridním projektům
Další rozvoj fotovoltaiky naráží i na problém nízkých nebo záporných cen elektřiny v době vysoké výroby a na rostoucí náklady na stabilizaci elektrizační soustavy. „Ideálním řešením je kombinace obnovitelných zdrojů s akumulací energie. Vedle podpory nových hybridních projektů je proto třeba zavést i nástroje, které zatraktivní dodatečnou instalaci bateriového systému k již existujícím elektrárnám,” navrhuje Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace.
Jako inspirace mohou sloužit tzv. hybridní aukce, které jsou běžné nejen v západní Evropě, ale i v Polsku, Bulharsku či Rumunsku. V nich se investoři ucházejí o podporu pro celý projekt – tedy kombinaci fotovoltaiky nebo větrné elektrárny s bateriovým úložištěm.
Komentáře