VTeplárněBrnoproběhla rozsáhla modernizace jednoho z hlavních zdrojů, která zahrnovala výstavbu nového kotle na biomasu. Co všechno projekt obnášel, jaké komplikace se v průběhu objevily a proč musela teplárnaběhem modernizace velkéhoenergetickéhozdroje improvizovat?
Cesta ke spalování dřevní biomasy byla podle Petra Fajmona, generálního ředitele Tepláren Brno, dlouhá. O průběhu projektu, nečekaných komplikacích i nutné improvizaci během realizace stavby mluvil na letošním ročníku konference Dny teplárenství a energetiky.
Velký kotel na biomasu
Brno disponuje centrální soustavou zásobování teplem, do které dodává pět velkých zdrojů. Čtyři z nich patří Teplárnám Brno (Červený mlýn, Špitálka, Staré Brno a Brno–sever) a pátým je spalovna SAKO Brno, od které teplárny nakupují teplo a elektrickou energii.
Jedním z hlavních zdrojů je lokalita Brno–sever, postavená v 70. letech původně jako uhelná teplárna, která později přešla na těžký topný olej a postupně se modernizovala. V roce 2019 byla zahájena komplexní správa všech provozních parametrů. Očekávalo se, že zdroj během zimního období dodá přibližně 500 000 GJ tepla a vyrobí kolem 50 000 MWh elektřiny. Nový hlavní kotel využívá jako palivo dřevní biomasu a disponuje výkonem 43 MW. Při návrhu se nicméně zvažovalo více variant (20–80 MW), ale nakonec byla zvolena ta, která vycházela ekonomicky nejvýhodněji.
Součástí projektu byla i instalace velkého akumulátoru tepla, který je připravený na budoucí doplnění elektrokotle jako součást celkového technického řešení. V projektu se počítalo i se sanací komína, který je s výškou přes 200 metrů v Maloměřicích čtvrtým největším komínem v České republice. Samotná sanace vyšla zhruba na 100 milionů korun.
Doprava po železniční vlečce
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře