Bioekonomika je často prezentována jako cesta k udržitelnější budoucnosti, skutečné dopady jednotlivých materiálů a technologiíalebývají složitější, než se na první pohled zdá. Podle čeho vlastně hodnotit udržitelnostajak ji můžeme objektivně posoudit?
Bioekonomikav EU
Rozvoj bioekonomiky je v evropském kontextu spojován především s příkladem Finska, které patří k prvním státům s vlastní národní strategií v této oblasti. Pro tuto severskou zemi mají v budoucnu hrát zásadní roli obnovitelné přírodní zdroje namísto fosilních. Právě na obnovitelných zdrojích a udržitelnosti je bioekonomika postavena.
Bioekonomika podle Evropské komise zahrnuje produkci a využívání biologických zdrojů k výrobě potravin, materiálů, produktů a bioenergie, a představuje soubor aktivit poskytujících udržitelná řešení založená na biologických zdrojích. Mezi její hlavní priority patří zejména potravinová bezpečnost, zmírňování změny klimatu, ochrana biodiverzity a další klíčové environmentální a socioekonomické cíle. To, že se jedná o čím dál důležitější odvětví, ilustruje i třetí evropská strategie bioekonomiky, která byla schválena v listopadu loňského roku. Z ní vyplývá, že podíl bioekonomických odvětví na hospodářství Evropské unie dlouhodobě roste.
Významnou část hrubého domácího produktu tvoří sektory spojené s bioekonomikou, zejména potravinářství, zemědělství, lesnictví a další navazující průmyslové a technologické oblasti. Je to dáno tím, že bioekonomika zahrnuje celý hodnotový řetězec, od biologických procesů a produkce obnovitelné biomasy v zemědělství, lesnictví či akvakultuře až po technologie, které tyto suroviny dále zpracovávají. Představuje tak velmi rozsáhlý a vzájemně propojený systém, který používá základní suroviny v celé řadě konkrétních výrobků.
Rizika greenwashingu
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře