V letošním letním období proběhla již druhá pasáž s tropickými teplotami vzduchu v úrovních až čtyřicet stupňů Celsia. Ta poznamenala také stav vodních toků i nádrží na území ve správě státního podniku Povodí Labe. Více než 50 % této plochy je klasifikováno jako postižené mimořádným meteorologickým suchem.
V uvedeném hodnocení je zahrnován srážkový deficit ve spojení se zvýšeným výparem, tzv. evapotranspirací. Přestože ve výhledu na srpen se již další extrémní tropické teploty neobjevují, je nutné předpokládat, že očekávané teploty kolem 30 oC s minimem srážek krajinu ještě více vysuší. Nastoupený trend připomíná situaci z velmi suchých roků 2015 nebo 2018. Nejnápadnější jsou plíživé dopady sucha na drobných vodních tocích ve středních a nižších polohách. Celé úseky toků zde často zcela vysychají a v obnažených korytech dříve běžně vodných potoků zůstávají pouze zmenšující se tůně, v nichž nacházejí poslední útočiště zbytky vodní fauny, zejména drobní bezobratlí živočichové.
Ekologické škody jsou v tomto případě značné a renovace biotopu při dlouhodobé absenci průtoků může být velmi obtížná. Takový vývoj nepozorujeme pouze na bezejmenných přítocích, ale vidíme jej například i na Brslence, Hostačovce, Klenici a dalších tocích středních Čech. Paradoxně u takových toků občas sehrává pozitivní roli vypouštění odpadních vod pod místy s osídlením. U větších toků, zejména u těch s výše položenými prameništi, je situace příznivější, i když pokles průtoků je zde také velmi zřetelný. Ke dni 7. srpna 2026 poklesnul průtok pod úroveň ukazatele sucha Q355 na 31 ze 133 sledovaných profilů, tedy přibližně na čtvrtině lokalit. Hodnota Q355 označuje velmi nízký stav vody v daném profilu, kdy statisticky pouze deset dní v roce teče v toku méně vody. Na řadě profilů se k tomuto limitu nízkého průtoku situace těsně blíží.
Je však nutné konstatovat, že při porovnání letošních hodnot s výsledky získanými ve srovnatelném období let 2015 a 2018, jež patří k nejsušším rokům v novodobé historii a pro vodohospodáře jsou jistým měřítkem závažnosti sucha, je situace prozatím lepší. Poměrně novým způsobem vyhodnocení, který přispívá k hodnocení sucha, jsou tzv. Místní směrodatné limity (MSL). Jsou zavedeny novelou Vodního zákona z roku 2021 jako součást Hlavy X „Zvládání sucha a stavu nedostatku vody (§ 87a – 87 m)“. „Jejich funkce je založena na podobném principu, na jakém jsou využívány stupně v rámci ochrany před povodněmi. V zásadě vyjadřují pravděpodobnost nedostatečné vydatnosti nebo jakosti vodního zdroje sloužícího k odběrům vody v souvislosti se suchem,“ říká Marián Šebesta, generální ředitel Povodí Labe. Jsou zamýšleny jako varovný signál, který předchází operativním zásahům, jež stanovuje zvláštní krizové komise, která postupuje podle Plánu pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody. Aktuálně je z 21 MSL stanovených na tocích překročeno devět MSL, z toho šest je překročeno na Labi.
Podobné limity jsou také stanoveny u devíti vodních nádrží. S výjimkou nádrže Labská, na které probíhá mimořádná manipulace kvůli těžbě nánosů, není v současnosti překročen žádný z limitů. Obecně je možné konstatovat, že lokality s vybudovanými vodními akumulacemi – velké i malé vodní nádrže, rybníky – vytváří za suchých období, jaké nyní prožíváme, záchrannou síť pro vysychající krajinu. Nejedná se jen o nadlepšování průtoků, které je úkolem velkých nádrží. Rybníky obvykle za sucha povodí pod nimi nedotují, neboť spíše schraňují vodu pro vlastní rybí obsádku. Nádrže i rybníky však, bez rozdílu, za sucha plní roli biocentra, kolem kterého se soustředí většina aktivit živočichů běžně se pohybujících kolem toků. Přestože u řady velkých nádrží (VD Pastviny, VD Seč) byly zaznamenány nejmenší objemy červencových přítoků za posledních 48 let, jsou všechna vodní díla ve správě státního podniku Povodí Labe dostatečně zaplněna.
„Vodohospodáři situaci bedlivě sledují a na podobné situace jsou připraveni. Každoročně se před letními měsíci s očekávatelně nižšími úhrny srážek a vysokými teplotami snaží o co nejvyšší zaplněnost nádrží, aby nebyly ohroženy dodávky vody a aby se z nádrže mohly dotovat vodní toky pod nimi,“ uklidňuje Šebesta. U nádrží, které jsou určeny mimo jiné i ke koupání, přineslo mimořádně horké počasí také atraktivní teploty pro rekreaci. Teploty vody při hladině místy dosahují až 27 stupňů Celsia (VD Mšeno). Není jistě bez zajímavosti, že i v horských nádržích Souš a Bedřichov v Jizerských horách ve výškách nad 750 m n. m. jsou měřeny teploty vody nad 23 stupňů Celsia.
V nádržích se zvýšenou pozorností k jakosti vody (vodárenské a rekreační) zatím závažné zhoršení jakosti nebylo pozorováno, situace bude v těchto lokalitách i nadále monitorována. S ohledem na očekávaný vývoj počasí však nelze vyloučit, že se situace zhorší. Ačkoli správa podzemních vodních zdrojů není primární kompetencí správce povodí, skutečnost, že 90 % mělkých zvodní a téměř 100 % pramenů vykazuje mimořádně podnormální stav, nepředstavuje příznivou vyhlídku ani pro budoucí vývoj povrchových vod.
Komentáře