Vláda schválila změnu nařízení o kompenzacích nepřímých nákladů, která zásadně rozšiřuje počet odvětví způsobilých pro podporu. Nově může o kompenzace žádat 36 odvětví, tedy o 22 více než dosud. Na kompenzace za loňský rok je vyčleněno více než 3,7 miliardy korun.
Energeticky náročné podniky dlouhodobě upozorňují na to, že se jim do ceny elektřiny promítají náklady na emisní povolenky, které konkurenční podniky z mimoevropských zemí neplatí. Podle českých firem to oslabuje jejich postavení na globálních trzích a zvyšuje riziko přesunu výroby mimo Evropu.
Mechanismus, který těmto výrobcům poskytuje finanční náhradu za náklady na emisní povolenky, představuje kompenzace nepřímých nákladů. Vláda včera (29. června) schválila novelu nařízení č. 565/2020 Sb., která upravuje podmínky poskytování kompenzací. Změna vychází z aktualizovaných pokynů Evropské komise k opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s emisními povolenkami po roce 2021.
Hlavní změnou je zařazení nových sektorů do přílohy nařízení, která vymezuje odvětví způsobilá pro kompenzace. Komise rozšířila seznam sektorů o 22 nových odvětví, jako je například těžba železných rud, výroba keramických dlaždic, výroba dýh a desek na bázi dřeva, výroba baterií a akumulátorů, výroba skleněných vláken, výroba plochého a dutého skla, výroba umělých vláken, výroba minerální vlny, výroba barviv a pigmentů, výroba hnojiv a dusíkatých sloučenin, výroba olejů a tuků, výroba sladu a další průmyslové procesy.
V loňském roce bylo v České republice kompenzováno 32 žadatelů a vyplacená částka dosáhla 2,24 mld. korun. Letos je na kompenzace vyčleněno více než 3,7 mld. korun. Podle vlády taková částka odpovídá celkovým potřebám energeticky náročných podniků.
Kromě toho kabinet uvedl, že financování kompenzací v dalších letech upraví systematičtěji. Počítá s tím připravovaná aktualizace Obecného programového dokumentu pro financování opatření ze systému EU ETS, která má s výhledem do roku 2030 zahrnout nejen oblasti hrazené z výnosů aukcí, ale také další využití prostředků Modernizačního fondu.
Novela zároveň přináší několik dílčích úprav vyplývajících z aktualizovaných pokynů Komise. Mění se maximální míra podpory, takže u odvětví, která byla způsobilá již před revizí, se zvyšuje z 75 na 80 %. Nově zařazené sektory mají míru podpory 75 %. Přidává se také nová možnost splnění podmínek pro přiznání kompenzace, a to investice alespoň poloviny vyplacené kompenzace do zařízení podporujících flexibilitu elektrizační soustavy. Od roku 2027 se navíc zvýší emisní faktor pro Českou republiku z dosavadních 0,85 na 0,89 t CO₂/MWh. To ovlivní výpočet kompenzací za rok 2026.
Zástupci průmyslu rozhodnutí vlády hodnotí pozitivně. „Kompenzace jsou velmi důležitým nástrojem pro ochranu konkurenceschopnosti českých průmyslových firem. Oceňujeme i snahu systémově řešit financování i pro příští roky. Věříme, že aktualizovaný programový dokument přinese firmám větší jistotu, že se i v dalších letech mohou na kompenzace spolehnout,“ uvedl Daniel Urban, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podle Ocelářské unie je mechanismus kompenzací klíčový pro odvětví, která čelí vysokým cenám elektřiny a zároveň se připravují na další elektrifikaci výroby. „Jde o částečnou náhradu za náklady navíc, které de facto nemůžeme ovlivnit, a které snižují naši konkurenceschopnost. Ta je i díky striktní unijní regulaci už dnes velice oslabená a pro mnohé podniky je vyplacení kompenzací existenční otázkou. Vítáme také, že na kompenzace nově dosáhnou i některé ocelářské procesy, které v uplynulých letech způsobilé nebyly,“ řekla Marcela Kubalová, předsedkyně představenstva Ocelářské unie.
Jedním ze sektorů, které Komise nově zařadila mezi odvětví ohrožená mezinárodní konkurencí, je výroba minerální vlny. „Pro nás...je zásadní, že došlo k narovnání podmínek. Zatímco část našeho odvětví vyrábějící izolace ze skelných vláken byla způsobilá čerpat podporu jako sklářské pododvětví již dříve, výrobci využívající k tavení místo skelných střepů jiné suroviny, například čedičovou horninu, tuto možnost neměli. Na vysoce konkurenčním trhu to představovalo významnou nerovnost, a jsme rádi, že došlo k nápravě,“ uvedla Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace.
Kompenzace nepřímých nákladů se vyplácí zpětně po zohlednění skutečných provozních nákladů za předchozí rok a podmínkou je realizace opatření vedoucích ke snižování emisí, energetickým úsporám nebo využití nefosilních zdrojů energie. Základní pravidla stanovuje Evropská unie, konečná výše kompenzací a způsob jejich vyplácení záleží na jednotlivých členských státech.
Komentáře