1/2026

Cirkulární hovory H: Ekonomický úspěch lze oddělit od spotřeby přírodních zdrojů

| autor: Pavel Mohrmann0

Horenovsky_web.2e16d0ba.fill-640x425
zdroj: Radek Hořeňovský

I v dalším dílu Hovorů H se vracíme k tématu, které dnes rozhoduje o konkurenceschopnosti firem i celé evropské ekonomiky. O cirkulárním hospodářství.

S Radkem Hořeňovským, expertem společnosti WASTen Star Holding, b.v., otevíráme historii cirkulární ekonomiky od jejích kořenů v ropných krizích 70. let až po současnou snahu firem zajistit si surovinovou bezpečnost v době geopolitických otřesů.

Je oběhové hospodářství pouze moderním trendem, nebo má hlubší ekonomické základy?

Ačkoliv se v dnešním světě stává oběhové hospodářství velmi populárním módním konceptem a základním kamenem unijní legislativy, jeho skutečné kořeny sahají hluboko do minulosti. Historické kořeny cirkulární ekonomiky sahají do 70. a 80. let 20. století, kdy svět zasáhly dva masivní ropné šoky. Tyto krize definitivně ukončily éru levných energií a ukázaly extrémní zranitelnost západních států závislých na dovozu surovin. Zatímco v minulosti bylo možné nedostatek zdrojů řešit importem z kolonií, nová geopolitická realita donutila společnost hledat jiná řešení.

Právě v této atmosféře strachu z vyčerpání a drahoty zdrojů se začaly formovat první ucelené myšlenky, které měly průmysl osamostatnit od neustálého přísunu drahých primárních materiálů.

Průkopníkem tohoto konceptu se stal Walter R. Stahel, který na počátku 80. let založil ve Švýcarsku Product-Life Institut.

Zatímco jiní ekologové té doby volali po asketismu a úplném zastavení hospodářského růstu, Stahel přišel s vizionářským přístupem. Dokázal, že ekonomický úspěch lze oddělit od spotřeby přírodních zdrojů pomocí chytrého designu, služeb a úcty k lidské práci. Jeho tehdejší slavný výrok „Zboží dneška je zdrojem zítřka za včerejší ceny“ jasně definoval cirkulární ekonomiku nikoli jako moderní módní výstřelek, ale jako funkční ekonomický model.

Jaká je jeho role v zajištění surovinové bezpečnosti firem během současné geopolitické krize?

V současnosti se surovinová bezpečnost po desetiletích stává opět klíčovou otázkou pro přežití a stabilní rozvoj každé výrobní firmy i celé Evropy. Zvláště v současné době probíhající krize v Perském zálivu se bezpečnost dodávek a surovinová soběstačnost jeví jako klíčový prvek udržitelnosti výroby v každém podniku.

Přechod z lineárního na cirkulární model pomáhá řešit kritický nedostatek zdrojů a přináší podnikům efektivnější využití vlastních odpadů i finanční úspory. Ačkoliv cirkularita není nikdy stoprocentní a část zdrojů se při výrobě přirozeně ztratí, moderní pilíře jako „městská těžba“ (urban mining) a recyklace kovů ze starých baterií představují zásadní směr pro budoucí surovinovou soběstačnost.

Jaké konkrétní ekonomické výhody a strategické příležitosti přináší výrobním podnikům přechod na cirkulární model?

Oběhové hospodářství představuje pro firmy strategický štít proti nestabilitě trhu a efektivně snižuje závislost na kolísajících dodávkách primárních surovin a minimalizuje riziko jejich náhlého nedostatku ve výrobě.

Cesta k cirkularitě však není jednoduchá, je nutné nalézt optimální a efektivní technické a organizační řešení, spolehlivého dodavatele technologie a v neposlední řadě také vhodný způsob financování záměru.

Cirkulární transformace firem představuje strategickou reakci na současné ekonomické a legislativní výzvy, která mění odpad v cenný zdroj příjmů. Výrobní podniky dnes čelí kombinaci vysokých cen primárních materiálů, drahých energií a vzniku velkého podílu technologického odpadu, jako jsou odstřižky, otřepy či zmetky. Tento tlak na efektivitu navíc zesiluje ze strany odběratelů, kteří nekompromisně vyžadují plnění ESG reportingu. Banky musí od letošního ledna vykazovat ESG rizika portfolia svých klientů a z tohoto důvodu nabízejí podnikům, kteří vykazují posun k oběhovosti výrazné zvýhodnění úvěrů.

Cirkularita také přináší zásadní ekonomické i strategické výhody, které přímo reagují na současné výzvy ve výrobní sféře. Hlavním přínosem je výrazné snížení materiálových nákladů díky maximálnímu využití vlastního technologického odpadu přímo ve výrobních cyklech. Pokud v podniku vznikají zbytky, které již nelze interně zpracovat, promění je nová strategie na zajímavý nový zdroj příjmů jejich prodejem jako žádané komodity pro další průmyslové odvětví.

Tento uzavřený cyklus hospodaření s materiálem zásadně posiluje surovinovou bezpečnost firmy a zajišťuje její nezávislost na nestabilních dodavatelských řetězcích či extrémních výkyvech cen vstupů. Celý proces přechodu na oběhové hospodářství je přitom užitečné navrhnout s ohledem na optimalizaci cash-flow, neboť využití strukturovaného externího financování a dotací umožňuje modernizovat technologie bez fatálního přetížení vlastního kapitálu.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Seven energy
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
SmVaK
Vodárenství.cz
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
SEWACO
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
SCHP
Compag
Ekosev
JMK Recycling
REMA
Huawei
Nevajgluj
Ekolamp
ZEVO Písek
SKS logo
Meva
BERT CEE
SRVO
ORGREZ