Vminulém díle naší polemiky, ve které jsme odborníkům položili otázku, jakou roli dnes hrají zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO), panovala v odpovědích shoda.
Dnes do polemiky přináší svůj pohled Václav Král z Teplárny České Budějovice, Petr Mareš ze společnosti United Energy, Tomáš Baloch, ZEVO Malešice, a Jana Suzová, environmentální specialistka v brněnském ZEVO.
Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice
Energetické využívání odpadů představuje ekologickou alternativu a možnost ke snížení závislosti na spalování fosilních paliv a zároveň příležitost k nastartování oběhového hospodářství i v České republice. Odpady lze materiálově a energeticky využívat a je velká škoda, že tímto potenciálem desítky let plýtváme na skládkách.
ZEVO však nelze efektivně stavět všude, ne každá lokalita je pro úspěšný a ekonomicky udržitelný provoz vhodná. Optimální je symbióza poctivě zvolené kapacity s fungující vysokoúčinnou sítí zásobování tepelnou energií se zajištěnými celoročními odběry, kogenerační výroba tepla spolu s elektřinou, což zvyšuje celkovou energetickou účinnost a ohleduplné napojení na silniční a železniční síť. Pro aplikaci opatření eliminujících rizika spojená s provozem technologií a snižující dopady na životní prostředí je potřeba orientovat se zodpovědně na použití těch nejlepších dostupných technik, které zajistí čistý a stabilní provoz i v delším časovém horizontu.
Petr Mareš, technický ředitel společnosti United Energy
Podle mě není o čem polemizovat. Věc je natolik jasná, že jakákoliv polemika jen vnáší stíny a pochyby. Každý sedlák ví, že co je pod střechou, je to jediné, čemu může věřit. Tak to bylo, je a bude a kdokoli nám říká cokoliv jiného, tak nás balamutí, i když se to třeba více hodí do politické kampaně.
Odpady jsou pod střechou a je dle mne trestuhodné (a ten „trest” teď vlastně přišel), že je cpeme bez povšimnutí do díry. Nu což, znáte to, „chytrému napověz a hloupého…“. Máme, co si zasloužíme.
Tomáš Baloch, ekolog a odpadový hospodář v ZEVO Malešice
V tomto kontextu vysvětluji již patnáctým rokem na iracionalitu zakopávání SKO do tělesa skládek, ačkoliv mohl plnit potřebu centrálního zásobování teplem, jelikož energetický potenciál se téměř rovná hnědému uhlí. Oproti tomu jsou veškeré nové projekty ZEVO soustavně blokovány subjekty NGO´s, které vše hází do roviny obchodování s lidským strachem a argumentací typu „dioxinová vajíčka“, která existují leda tak v jejich hlavách. A to vše za souhlasu asociace skládkového hospodářství, které současný stav logicky vyhovuje.
Takže jak to navazuje na současnou situaci…vše zlé je pro něco dobré, takže snad začne vítězit racionalita a každé další nové ZEVO přispěje k vyšší energetické nezávislosti. V případě Prahy je to více než 100 000 lidé, kteří si svítí a topí jen z odpadu, který je na území hlavního města produkován. V ČR je dalších 1500 000t odpadu, který by mohl plnit tuto funkci a odhadem vytvořit energetický potenciál pro více než 0,5 mil. obyvatel.
Nicméně toto vše je již dlouho známé a není to nic nového. Takže nám všem přeji více odvahy, řešení co fungují a slávu Ukrajině!
Jana Suzová, environmentální specialista v SAKO Brno
Význam ZEVO byl v ČR dlouhodobě podceňovaný a dehonestovaný, přestože bylo vždy spolehlivým dodavatelem energie ve formě páry, horké vody nebo elektrické energie při spalování odpadů.
Po roce 1998 bylo dle platné legislativy toto zařízení zařazeno jako zařízení pro zneškodňování odpadů postavené na roveň skládkám. To byl také jeden z důvodů, proč se tato zařízení nestavěla v České republice na rozdíl od EU-15. Trvalo dalších mnoho let, než došlo ke změně legislativa pod tlakem požadavků EU legislativy a bylo možné zařadit tato zařízení na vyšší úroveň hierarchie nakládání s odpady tj. energetické využívání odpadů.
Problém byl a je prosadit podstatnou část výroby tepla do systému CZT, neboť musí efektivně korelovat s ostatními zdroji v soustavě. V současnosti se ukazuje, že tato zařízení by měla být vnímána jako nezastupitelný nástroj, jak zajistit energetikou bezpečnost pro dodávky tepla a horké vody do systému CZT z odpadů, které se kontinuálně produkují a není pro ně jiného smysluplného využití. Jedná se vlastně o druhotné energetické palivo na rozdíl od spalování primárních neobnovitelných zdrojů energie jejichž plynulé dodávky jsou v současné době významně ohroženy.
Ve městě Brně je na systém CZT napojeno již 100 000 domácností a téměř z jedné třetiny mají tyto domácnosti zajištěny dodávky teplé vody a tepla z odpadů. ZEVO SAKO vyrábí teplo v rámci kombinované výroby tj. společně s elektrickou energií a v letním období cca 5 měsíců v roce zajišťuje veškeré dodávky tepla pro výrobu teplé vody pro domácností napojené na systému CZT.
ZEVO SAKO je také součástí kritické infrastruktury Jihomoravského kraje pro případ blackoutu. Je nutné zdůraznit i další význam ZEVO, kdy energetickým využitím SKO dochází k významným úsporám fosilního CO2, neboť produkuje z více jak 50 % neutrální CO2 díky spalování biologicky rozložitelných odpadů, které jsou nedílnou součástí SKO.
Další významné úspory CO2 eq zajišťuje díky odklonu BRKO od skládkování, kdy v rámci anaerobního rozkladu BRKO na skládkách se uvolňuje významný podíl metanu do atmosféry. Molekula metanu má 25 až 32 krát větší radiační sílu než CO2, což je schopnost molekuly vázat teplo v atmosféře. Nezanedbatelné úspory CO2 eq přináší i vytřídění feromagnetických i neferomagnetických kovů ze škváry jako druhotné suroviny a jejich předání zpracovatelům. Centralizovaná výroba tepla i díky pětistupňověmu systému čištění spalin má podstatný vliv na čistotu ovzduší ve městě Brně než by byla jeho výroba v tisíci lokálních topeništích.
Komentáře