Od loňského roku šplhají ceny energií do rekordních výšin. Dodávky energetických surovin jsou zároveň velmi nejisté. Do toho se kvůli situaci na Ukrajině a ochlazujícím se vztahům s Ruskem jasně ukazuje obrovská důležitost energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Jakou roli dnes hrají zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO)?
Na tuto otázku dnes odpovídá Jan Krišpín ze společnosti EVECO Brno, Miroslav Krpec z Energotrans, Miloš Kužvart z České asociace oběhového hospodářství a v neposlední řadě také Ministerstvo životního prostředí.
Jan Krišpín, ředitel EVECO Brno
Obecně je za všech okolností dobré disponovat diverzifikovaným zdrojem, který vám umožní reagovat na tržní změny. Nemusí to být jen změny v cenách energií, ale také u souvisejících služeb a ty nemusí být na první pohled až tak zřejmé. Rozšíření projektů ZEVO v ČR je jednoznačně krokem kupředu a vhodnou kombinací s tepelným čerpadlem může významně pomoci se stabilizací cen tepla. Dosud k tomu však chyběla politická vůle, která za poslední půlrok významně narostla.
Miroslav Krpec, generální ředitel Energotrans a. s.
Aktuálně se důležitost ZEVO pro zvýšení energetické bezpečnosti České republiky díky geopolitické situaci výrazně zvýšila. Odpad není zdrojem, který by dokázal plně nahradit případný nedostatek plynu, ale je důležitým článkem mozaiky, která by pomohla snížit dopady na konečné spotřebitele. Vzhledem k tomu, že „palivo“ pro ZEVO je domácí zdroj tak dobudováním kapacit pro energetické využití odpadu budeme snižovat naši energetickou závislost na ostatních státech.
Miloš Kužvart, ředitel České asociace oběhového hospodářství
ZEVO hraje za současné situace velmi důležitou roli. Uvědomme si, že po dlouhých létech „hodů“ skládkařské lobby, kdy cokoli kromě skládek nebylo ekonomické, nás v ČR i dle vládou schválených dokumentů čeká spousta práce při modernizaci stávajících ZEVO a při výstavbě dalších kapacit.
Dodávky energetických surovin jsou nejisté (zemní plyn), jiné si s cílem omezit emise skleníkových plynů zakazujeme (uhlí), obnovitelné zdroje – logická cesta vpřed – jsou investičně náročné a z hlediska nestability svého výkonu (vítr nezafouká, Slunce nezasvítí...) nemohou tvořit pomyslnou páteř energetické koncepce.
Co tedy zbývá? Větší zájem o materiálově nevyužitelné odpady, které lze bezpečně, bez dopadů na životní prostředí energeticky využít, je již zřetelný.
A zde je první aspekt, hledisko času – výstavba nových zařízení na energetické využití odpadů je skutečně dlouhodobá záležitost, územní a stavební řízení, proces posouzení vlivů na životní prostředí, vysvětlování legitimních otázek samospráv a občanů.
Všechny jiné náhrady současného energetického mixu jsou totiž „během na dlouhou trať“, vždyť i cíl zvýšit na dvojnásobek energetické využití odpadů oproti současnosti (nyní 12 %, cíl je 25 %) počítá až s rokem 2035.
I přes dlouhodobost se musíme snažit využít všeho, na prvním místě celé řady dotačních programů. Proto Česká asociace oběhového hospodářství již v dubnu 2022 zahájila semináře pro své členy a další subjekty, které jsou aktivní v klastrech ČAObH o možnostech získat na potřebné investice do chybějící infrastruktury dotace. A tam je první úskalí: dle zaváděných pravidel hodnocení investic (TAXONOMY EU) na takovýto projekt nejen, že neseženete dotaci z fondů EU, ale díky aplikaci pravidel TAXONOMY je problém získat standardní komerční bankovní úvěr.
Díky ohrožení dodávek zemního plynu z Ruské federace je však nutné jednat, a to rychle. Prioritou bez nadsázky je „přežít“ nejbližší topnou sezónu. A věřit, že okolí ČR se bude chovat racionálně, především Spolková republika Německo. Věříme, že Energiewende bude přizpůsobená současné realitě.
Skutečnost v České republice je složitá: 800 000 bytových jednotek v ČR je závislých na CZT. A zde je pozitivní, že již několik let členské organizace České asociace oběhového hospodářství sází na moderní multipalivové kotle, které umožní v dlouhodobém výhledu odklon od uhelné energetiky a využívání upravených, k tomu vhodných odpadů. Další pozitivní zprávou jsou záměry výrazně zvýšit výrobu biometanu z odpadů. I na tyto aktivity jsou zaměřeny zmíněné semináře o možnostech získání výhodných dotací.
Ministerstvo životního prostředí
Čísla jsou jednoznačná. V České republice se energeticky využívá v porovnání s evropským průměrem velmi malá část komunálních odpadů. Aktuálně je to zhruba 12 % z produkce komunálních odpadů, zatímco průměr EU se pohybuje kolem 30 %. Do budoucna by tedy mělo dojít k navyšování kapacity energetického využití, protože je nutné zásadním způsobem redukovat skládkování komunálních odpadů. Zákon o odpadech stanovuje nárůst do roku 2035 na úroveň 25–35 %, to znamená na stávající úroveň průměru EU.
Energetické využití komunálních odpadů by se tedy mělo v roce 2035 dostat na úroveň 25 %, pokud by se dařilo snižovat skládkování pod 10 %, může se podíl energetického využití ještě navýšit (maximálně tedy na 35 % v případě, že by se skládkování komunálních odpadů dostalo na 0 %). Podle našich prognóz, které jsme zveřejnili v aktualizaci Plánu odpadového hospodářství (tento týden ji schválila Vláda ČR), budou potřeba kapacity energetického využití pro komunální odpady někde na úrovni 1,6 - 1,7 mil. tun. Kromě toho budou potřeba kapacity pro energetické využití pro další druhy odpadů.
Pozice energetického využití odpadů se nepochybně mění. Čerstvá zkušenost z covidové epidemie ukázala na nezastupitelnou roli infrastruktury pro termické zpracování odpadů. Tuto záležitost musíme nadále intenzivně řešit a příslušnou infrastrukturu posilovat. Role energetického využití odpadů bude posilovat právě v kontextu stávajících krizí (covidové, ukrajinské). S ohledem na rostoucí ceny všech energetických komodit se proměňují velmi výrazně i ekonomické aspekty budování zdrojů na energetické využití odpadů.
Zařízení na energetické využití odpadů rozhodně nemohou sama o sobě vyřešit otázky spojené se zajištěním energetické bezpečnosti České republiky, nicméně budou nedílnou součástí tohoto řešení, neboť mohou nabídnout řadu pozitivních aspektů. Například, že u odpadu se jedná o domácí zdroj, který není závislý na dovozech z nestabilních teritorií.
Komentáře