Rozvoj solární energetiky v Česku i ve světě naráží na zásadní limit – nedostatek vhodných ploch na pevnině. Zatímco zemědělská půda je cenná a brownfieldy mají své limity, jedno efektivní řešení se doslova nabízí – plovoucí fotovoltaika (FPV). Tato technologie využívá dosud nevyužité vodní plochy a zároveň přináší řadu technologických i ekologických výhod. Zatímco ve světě jde už o zavedenou technologii, u nás se objevují teprve první projekty.
Princip fungování FPV a technické výhody
Plovoucí fotovoltaické elektrárny jsou v zásadě klasické solární panely umístěné na lehkých plovoucích konstrukcích, které jsou kotvené ke dnu nebo břehům. Elektřina je odváděna ke břehu a dále do distribuční soustavy nebo přímo k odběrateli. Jednou z největších předností je chladicí efekt vody, díky němuž mohou panely pracovat při nižší teplotě a dosahovat vyšší účinnosti. Podle studií se efektivita výroby oproti pozemním instalacím zvyšuje o pět až deset procent, v některých případech ještě více. Technologie také umožňuje natáčení panelů podle pohybu slunce, což přináší další nárůst produkce elektřiny. Instalace na vodních plochách mají navíc pozitivní vliv na hospodaření s vodou, protože zastínění omezuje odpařování.
Vliv na vodní ekosystémy a biodiverzitu
Ekologické dopady plovoucích elektráren jsou stále předmětem výzkumu. Studie ukazují, že při správném umístění nedochází k významnému ohrožení vodní fauny a flóry. Naopak mohou nastat pozitivní efekty – panely částečně stíní hladinu, čímž omezují růst nežádoucích sinic a řas a tím přispívají ke zlepšení kvality vody. Zároveň snižují odpar, což je přínosné zejména v oblastech využívajících nádrže pro zásobování pitnou vodou či zavlažování. Tímto způsobem mohou plovoucí elektrárny přispívat k ochraně vodních zdrojů i ekosystémů. Vliv na biodiverzitu se může lišit v závislosti na velikosti projektu a umístění, a proto je zásadní pečlivá příprava a monitoring.
Ekonomika a průmyslové příležitosti
Plovoucí fotovoltaika se sice potýká s vyššími počátečními náklady, ale díky vyšší produkci elektřiny může být návratnost investice rychlejší než u pozemních elektráren. Pro průmyslové podniky je tato technologie velmi atraktivní, protože umožňuje výrobu energie v bezprostřední blízkosti provozu. Tím se snižují náklady na distribuci a zvyšuje se energetická nezávislost.
Plovoucí panely jsou ideální pro instalaci například na čističkách odpadních vod nebo průmyslových chladicích nádržích, které již mají vybudovanou infrastrukturu. Další velkou příležitost představují zatopené lomy a pískovny, kde může FPV spojit energetickou produkci s rekultivací a revitalizací krajiny. Příkladem je projekt Green Mine na Mostecku, který má ambici kombinovat plovoucí fotovoltaiku s akumulací energie a výrobou zeleného vodíku.
Cirkulární řešení a legislativní rámec
Z pohledu udržitelnosti je nezbytné myslet i na konec životnosti FPV. Panely jsou vysoce recyklovatelné, ale do budoucna bude klíčové zajistit recyklaci i pro plovoucí plastové konstrukce, čímž se uzavře celý materiálový cyklus. V České republice však stále chybí specifický právní rámec pro FPV.
Energetický zákon (č. 458/2000 Sb.) zahrnuje všechny zdroje výroby elektřiny, FPV nevyjímaje. Pokud je FPV součástí vodního díla, považuje se za stavební úpravu, jinak spadá pod vodní zákon (č. 254/2001 Sb.), což někdy vyžaduje registraci jako plavidlo a povolení od vodoprávního úřadu. V každém případě se často uplatňuje i zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.), především při větších instalacích či citlivých lokalitách. Pro složitější projekty může být nutné doplnit EIA (posouzení vlivů na životní prostředí), včetně dopadů na ekosystémy a krajinný ráz.
Zkušenosti ze světa a české pilotní projekty
V zahraničí se plovoucí fotovoltaika již osvědčila ve velkém měřítku. Například Čína provozuje instalace o výkonu stovek megawattů a významné projekty vznikají i v Japonsku, Indii či Evropě, Nizozemsku a Portugalsku. Podle výpočtů by celosvětové využití pouhých 30 % plochy umělých vodních nádrží mohlo přinést přes devět tisíc terawatthodin elektřiny ročně.
Česká republika tedy zatím stojí teprve na začátku. První pilotní projekt spustil ČEZ na přečerpávací elektrárně ve Štěchovicích v roce 2022 (viz. tento článek) a ukázal potenciál pro budoucí rozvoj FPV. Plovoucí fotovoltaika se tak stává důležitým doplňkem k ostatním obnovitelným zdrojům a nabízí cestu, jak efektivně využít naše vodní plochy pro energetickou nezávislost průmyslu.
Komentáře