Ministerstvo životního prostředí předložilo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém pro vybrané jednorázové nápojové obaly (plastové nápojové lahve a kovové nádoby na nápoje).
Navrhovaný zákon zavádí zálohový systém, který vytvoří a bude spravovat a financovat tzv. operátor zálohového systému. Kromě stěžejního cíle je v novele navržena také úprava povinností spojených s reklamními letáky. Na ty by se mělo začít pohlížet jako na obaly, což znamená, že se jich budou týkat povinnosti jako na ostatní obaly (povinnost osoby uvádějící je na trh či do oběhu postarat se zejména o zpětný odběr a využití odpadu z těchto letáků).
Míra třídění se jinak nezvedne
Ačkoliv Česká republika disponuje rozvinutým systémem třídění obalového odpadu, míra třídění komunálního odpadu se blíží ke svým limitům. „Diskuze k zavedení povinného zálohového systému se opětovně otevřela v reakci na podněty nápojového průmyslu, který vyslovil ochotu převzít rozšířenou odpovědnost výrobce a vybudovat zálohový systém pro vybrané nápojové obaly (plastové nápojové lahve a plechovky),“ uvádí ministerstvo, které dodává, že systém musí reflektovat podmínky ČR, které jsou odlišné od podmínek, ve kterých vznikaly zahraniční zálohové systémy.
Ročně je uvedeno na trh cca 1,8 mld. kusů PET lahví a 0,8 mld. kusů plechovek. Mimo tříděný odpad skončí přibližně každá pátá PET lahev, v případě plechovek se jedná o 3 plechovky ze 4.
Mezi hlavními principy navrhované právní úpravy patří záloha, která má ekonomicky motivovat spotřebitele ke změně chování. Kromě vrácení obalů na místo zpětného odběru zálohového systému, má motivovat i ke sběru odhozených obalů.
„Třídění odpadů do samostatných nádob bez ekonomické motivace postupně naráží na své limity, a to jak na ochotu lidí odpady více třídit, tak na prostorová omezení, tedy že na některých místech již není možné umisťovat další nádoby na třídění,“ tvrdí ministerstvo. Cílem zálohového systému je tak zvýšit zpětný odběr plastových nápojových lahví a kovových nádob na nápoje.
Ministerstvo navíc argumentuje tím, že vytřídění obalového odpadu nemusí nutně znamenat i jejich recyklaci. „Aktuální míra recyklace obalového plastového odpadu v České republice činí 46 %, v případě obalového odpadu z hliníku pouze 26 %,“ odkazuje se MŽP na výroční shrnutí autorizované obalové společnosti EKO-KOM za rok 2022. „Ani u jednoho z těchto materiálů není dosaženo jeho cirkularity. Recyklace probíhá zejména do produktů, které po skončení jejich životnosti již nelze dále recyklovat,“ doplňuje ministerstvo.
Od zálohového systému si slibuje, že zaručí recyklaci obalového odpadu v potravinářské kvalitě, podle tzv. principu bottle-to-bottle nebo can-to-can (z lahve do lahve, z plechovky do plechovky). Odkloněním části těchto odpadů ze směsného i tříděného komunálního odpadu podle ministerstva dojde k úspoře prostoru v popelnicích, koších a kontejnerech a tím ke snížení nákladů na svoz odpadů, jehož frekvence nebude muset být tak častá.
Dalším argumentem pro zavedení zálohového systému je redukce tzv. litteringu, neboli volně pohozeného odpadu. Dále také evropská legislativa stanovuje cíle pro zajištění tříděného sběru plastových nápojových lahví o objemu až tři litry za účelem recyklace. Konkrétně se jedná o povinnost dosáhnout od 1. ledna 2025 úrovně zpětného odběru minimálně 77 % hmotnosti těchto obalů a od 1. ledna 2029 minimálně 90 % hmotnosti těchto obalů uvedených v daném kalendářním roce na trh nebo do oběhu.
Zálohový systém si klade za cíl, že během 4 let od zavedení bude schopen vysbírat 90 % hmotnosti vybraných nápojových obalů uvedených na trh. „Je tedy otázka, zda by se pouhou intenzifikací sběrné sítě podařilo naplnit cíl pro zajištění tříděného sběru plastových nápojových lahví od 1. ledna 2029, tedy minimálně 90 % jejich hmotnosti, nyní cca 80 %, byť zálohový systém nezaručuje automatické splnění tohoto cíle,“ uvádí ministerstvo.
Připravované evropské nařízení o obalech a odpadech z obalů jde ještě dále a obsahuje povinnost zavést zálohový systém pro plastové nápojové lahve a kovové nádoby na nápoje, a to do 1. 1. 2029. „Pokud bude v letech 2026 a 2027 dosažena míra zpětného odběru nápojových obalů vyšší než 90 % a v následujících letech udržena, lze požádat Evropskou komisi o výjimku ze zavedení zálohového systému. S ohledem na nízkou míru zpětného odběru plechovek, v současné době cca 25 %, se dosažení připravovaných cílů v daných letech nejeví jako reálné,“ domnívá se MŽP.
Ministerstvo se dále odvolává na nápojový průmysl, podle kterého nebude možné splnit cíle pro obsah recyklovaných plastů (25 % recyklovaných plastů v nových PET lahvích od roku 2025 a 30 % od roku 2030) bez zálohového systému, protože na trhu bude nedostatek dostupných recyklovaných plastů.
Jak by to mělo vypadat?
Zálohovány budou plastové lahve s objemem do 3 litrů a plechovky s objemem do 0,5 litru, ministerstvo ale počítá s výjimkami (např. pro obaly poskytované v rámci osobní přepravy na mezinárodních trasách, určené k prodeji v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo přístavů, pokud bude nápoj stáčen a zabalen přímo v místě prodeje spotřebiteli nebo uváděno na trh nebo do oběhu v souhrnném množství méně než 100 kg za kalendářní rok apod.). Stejně tak nebudou zálohovány obaly od mléka, mléčných nápojů, na bázi mléka nebo ledové kávy s mlékem.
V navrhované právní úpravě zálohového systému jsou stanovovány povinnosti třem kategoriím subjektů. Jedná se o osoby uvádějící vybrané jednorázové obaly na trh (výrobce), distributory uvádějící tyto obaly do oběhu (především poslední prodejce) a operátora zálohového systému.
Osoby uvádějící vybrané jednorázové obaly na trh registrují tyto obaly u operátora zálohového systému a zaplatí za obal operátorovi zálohu a poplatek za každý obal uvedený na trh. Osoba uvádějící obal na trh prodá nápoj v obalu poslednímu prodejci, který jí zaplatí kromě ceny i zálohu. Poslední prodejce prodá nápoj spotřebiteli, který mu zaplatí cenu nápoje i zálohu. Spotřebitel vrátí obal poslednímu prodejci, který mu vrátí zálohu.
Poslední prodejce předá zpětně odebrané obaly operátorovi, který mu proplatí zálohy a zaplatí manipulační poplatek (handling fee) jako odměnu za manipulaci s obaly. Operátor zajistí kontrolu, sčítání, přepravu a zpracování odpadu z obalů. Recyklovaný materiál operátor následně prodává, a to způsobem, který MŽP stanoví v rozhodnutí o autorizaci. Ministerstvo předpokládá, že osoby uvádějící zálohované obaly na trh budou mít k materiálu přednostní přístup právě kvůli povinnému obsahu recyklátu v obalech.
Zálohový systém má disponovat cca až 11 000 povinnými místy zpětného odběru. Zpětný odběr budou povinně vykonávat poslední prodejci vybraných jednorázových obalů v prodejnách nad 50 m2 prodejní plochy (mezi poslední prodejce povinně provádějící zpětný odběr mají patřit i čerpací stanice nebo e-shopy, které disponují vlastním rozvozem).
Termín připomínek: 4. ledna 2024
Ke stažení:
Komentáře