Jednotné environmentální stanovisko (JES) mělo být revolučním nástrojem, který sjednotí vyjádření všech orgánů ochrany životního prostředí do jednoho dokumentu. Zavedené zákonem č. 148/2023 Sb., mělo zjednodušit a zrychlit povolovací procesy při výstavbě. Idea bezesporu zajímavá. Jaká je realita?
Dříve musel investor obíhat jednotlivé úřady – ochranu přírody, vodu, ovzduší, lesy – a sbírat stanoviska jako známky do alba. JES tento proces integruje - jedno stanovisko, jedna cesta. Vydává ho úřad obce s rozšířenou působností (ORP), krajský úřad i MŽP a lhůta je pro všechny stejná max. 60 dnů. Jenže jak už to bývá, ušlechtilý záměr narazil na tvrdou zeď praxe.
Nároky na žadatele
Žadatelé o stanovisko JES musí předkládat finální verzi projektové dokumentace ke stavebnímu záměru, na kterou klade jasné požadavky prováděcí vyhláška k novému stavebnímu zákonu a všechny další složkové zákony z hlediska životního prostředí, které se do JES integrují. Nutností je vložení projektové dokumentace do evidence elektronických dokumentací, kde je jí přiděleno unikátní identifikační číslo, které je následně uvedeno i v konkrétním JES, což slouží k tomu, že dotčený orgán, který vydává JES pracuje se stejnou dokumentací, kterou dostane pro povolení záměru stavební úřad, tzn. že její podobu nelze po vydání JES měnit. Pokud je změna nutná, žadatel musí nahrát novou projektovou dokumentaci do evidence elektronických dokumentací a požádat o JES znovu. Žádost o JES jako taková, lze podat běžnými způsoby – fyzicky, datovou poštou, nebo skrze portál stavebníka.
Jak to vidí úředník
Každý úřad má unikátní systém řízení procesu tvorby JES. Pro posouzení je vždy nutné mít k dispozici kompletní projektovou dokumentaci, včetně příloh. Kompetence pro vydání JES jsou stanoveny dle zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
Koordinaci v rámci úřadu nejčastěji řeší úřední osoba, která konečné stanovisko zaštiťuje – koordinátor JES. Je důležitou osobou, která řídí proces o vzniku JES v souladu se správním řádem a se zákonem o JES, nastavuje systém uvnitř úřadu, tak aby byl funkční efektivní a přehledný. Hlídá jednotlivé lhůty, komunikuje s žadateli, a se všemi úředníky kompetentními dle složkových zákonů.
Černá díra systému
Jak je výše zmíněno, stavebník je povinen vložit kompletní projektovou dokumentaci do elektronické evidence, přes portál stavebníka. Zatím se ukazuje, že elektronický systém není dostatečně funkční, a ne vždy se úřadu zobrazují všechny nahrané přílohy a součásti projektové dokumentace, které žadatel do evidence nahrál. Pokud taková situace v průběhu řízení nastane, je na komunikaci koordinátora a žadatele situaci vyřešit, tzn. projektovou dokumentaci doplnit, aby byla v evidenci kompletní. To vše vede k tomu, že řízení jsou časově náročná a komplikovaná jak pro žadatele, kteří musí dokumentace doplňovat, tak pro koordinátory, a i pro ostatní zapojené úředníky. Jiná situace nastává v případě, kdy dotčený orgán zjistí, že předložená projektová dokumentace není kompletní a žadatel dokumenty, které chybí, ani do evidence nevložil.
Příklady vydávání JES pohledem odpadové legislativy
Dle zákona o odpadech č. 541/2020 Sb., se v rámci ustanovení § 146 odst. 3 písm. a) téhož zákona vydává stanovisko k terénním úpravám a odstranění stavby, dle písm. b) téhož ustanovení zákona vyjádření k nakládání s odpady ke změně dokončené stavby a dle písm. c) téhož ustanovení zákona vyjádření ke zřízení zařízení určeného pro nakládání s odpady.
Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., významně rozšiřuje změnu užívání stavby v § 6 odst.2 zákona, což se týká ustanovení § 146 odst.3 písm. b) zákona o odpadech, dle kterého se vydává vyjádření ke změně dokončené stavby (pozn. tyto případy jsou v žádostech o vydání JES velmi časté). Tato změna vede k významnému rozšíření počtu záměrů, ke kterým se toto předmětné vyjádření musí vydávat. Nový stavební zákon dále jinak definuje pojem „terénní úpravy“ a i zde je opět problém ve vztahu k zákonu o odpadech č. 541/2020 Sb. Konkrétně se týká ustanovení § 146 odst. 3 písm. a) zákona o odpadech, kdy se vydává závazné stanovisko k terénní úpravě. Oba uvedené nedostatky lze řešit pouze změnou zákona o odpadech. To je běh na dlouhou trať, ale žádosti tohoto typu již chodí a musíme si nějak poradit.
Další hrozba na obzoru
Jedním z dalších problémů, který teprve nastane, je ustanovení § 93a zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, dle kterého je stavebník povinen po dokončení změny dokončené stavby neprodleně zaslat krajskému úřadu doklady prokazující, že veškeré opětovně použité stavební výrobky, využité vedlejší produkty a stavební výrobky, které přestaly být odpadem, byly využity v souladu s tímto zákonem, a že veškeré získané materiály jsou stavebními výrobky nebo vedlejšími produkty, které se nestaly odpadem, nebo s nimi bylo naloženo jako s odpady v souladu s tímto zákonem a hierarchií odpadového hospodářství.
Existuje reálná hrozba, že pokud budou dle tohoto ustanovení stavebníci povinni posílat požadované doklady, budou muset KÚ skutečnosti v dokladech obsažené, kontrolovat. Jak a kdo konkrétně se zatím neví. Kam výsledky kontrol ukládat je rovněž otázka. To jsou záležitosti, které budou muset být dořešené.
Budoucnost
Administrace žádostí o vydání JES je tedy aktuálně náročná, jak pro žadatele, tak pro úředníky, neboť portál stavebníka, přes který je nutné vkládat projektové dokumentace do evidence el. dokumentací, není zcela správně funkční. Dost časté jsou případy, kdy až po prostudování projektové dokumentace příslušnými úředníky je zjištěno, že dotčený orgán, který žádost o JES obdržel, není k vydání JES kompetentní. Tento problém způsobuje to, že žadatelé, kterými jsou ve většině lidé, kteří zajišťují inženýring pro investory, si nezjišťují, kdo má jaké kompetence a obesílají i nekompetentní dotčené orgány.
Přes všechny tyto „porodní problémy“ úředníky spojuje víra, že postupem času se bude tento zcela nový institut zdokonalovat a práce s ním se bude zlepšovat. Bez ohledu na dosavadní problémy ale věřím, že až se podaří odstranit nedostatky systému, tak bude institut JES skutečně nástrojem ke zjednodušení a zrychlení stavebního řízení, pro které byl vytvořen.
Komentáře