Dálkové vytápění v Polsku dosahuje do více než poloviny domácností. Zároveň ho využívá více než 70 % obyvatel měst. To ukazuje význam tohoto odvětví pro ekonomiku a zemi a důležitost sektoru v kontextu energetické transformace. Nejdůležitějším předpokladem transformace teplárenství je nahrazení technologií výroby tepla z uhlí za nízkoemisní.
Podle odhadů Polské asociace tepelné energetiky (PTEC) celková transformace teplárenského systému v Polsku do roku 2050 bude znamenat investice v řádu 300 - 466 mld. PLN. V teplárenství se tak nabízejí reálné obchodní příležitosti pro české firmy.
Polský teplárenský sektor charakterizuje vysoká roztříštěnost. Kromě několika velkých společností existuje mnoho malých společností, pro něž bude obtížné provádět transformace a investice. V teplárenství existuje téměř 400 lokálních systémů, z nichž každý má své vlastní problémy. Na konci roku 2024 činila celková délka sítí dálkového vytápění v Polsku 23 tisíc km.
Transformace polského teplárenství pokračuje, ale probíhá o něco pomaleji než v jiných sektorech. Energeticky úsporných teplárenských systémů je v současné době v Polsku stále málo. Podle analýz PTEC jich existuje něco málo přes 20 %. V roce 2024 činil podíl uhlí na vytápění 57,4 %. Problémem tepláren na uhlí je velké zvýšení cen uhlí a cen povolenek na emise CO₂. Postupný odklon od uhlí sníží náklady na emise CO₂ a náklady na spotřebu paliv, což bude mít za následek větší stabilizaci cen tepla v budoucnu.
Národní plán pro energetiku a klima předpokládá, že podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) v teplárenství do roku 2030 dosáhne 36,7 % a téměř 68 % do roku 2040. Hlavní roli by měly hrát obnovitelné plyny (24 %), tepelná čerpadla (22 %) a biomasa (21 %). Vysoká kapitálová náročnost nových technologií vytápění pravděpodobně nezpůsobí pokles cen tepla ani při výrazném snížení nebo úplném odstranění fosilních paliv. Teplárenský sektor v současné době volí zemní plyn, protože z dnešního pohledu je to nejdostupnější a nejsnáze použitelné palivo. Podíl zemního uhlí při vytápění postupně roste a v roce 2024 dosáhl 15,2 %. Hodnota investic v teplárenství v roce 2023 činila téměř 5 mld. PLN, což byla nejvyšší úroveň od roku 2015.
Společnost PGE (Polska Grupa Energetyczna) plánuje do roku 2030 ukončit provoz uhelných tepláren s tím, že náhradním palivem bude zpočátku zemní plyn a následně bezemisní zdroje. V delším horizontu zvažuje využití vodíku a investice do modulárních jaderných reaktorů (SMR). V průběhu deseti let plánuje PGE investovat celkem 15 mld. PLN do nových výrobních jednotek a sítí v segmentu teplárenství na základě technologií s nízkými a nulovými emisemi.
Společnost ORLEN dbá na palivovou bilanci v každém z topných systémů a nezakládá celý systém pouze na jednom palivu. Kromě zemního plynu, biomasy a odpadního tepla využívá k výrobě tepla jednotky power to heat. Technologie power to heat přeměňuje elektrickou energie na teplo. Toto teplo může být poskytováno pro přímé využití nebo může být dodáváno do systému akumulujícího teplo.
Společnost TAURON jako vlastník druhé největší sítě dálkového vytápění v Polsku provádí energetickou transformaci svých elektráren již dlouhou dobu. Do roku 2030 se chce společnost odklonit od výroby tepla z uhlí a dodávat 100 % tepla z bezemisních a nízkoemisních zdrojů. V současné době společnost realizuje 12 velkých investičních projektů v hodnotě 5 mld. PLN do roku 2030. Plánuje rovněž diverzifikovat nosiče energie ve svých kogeneračních elektrárnách v závislosti na lokalitě, dostupné energetické infrastruktuře a poptávce po teple.
Společnost bude stavět OCGT jednotky (plynová turbína s otevřeným cyklem) a kogenerační motory, modernizovat stávající zdroje směrem ke spalování biomasy a ve velkém využívat technologii akumulace tepla a technologii power to heat. Nezapomíná ani na investice do nových přípojek a topných sítí.
Společnost ResInvest Energy využívá k výrobě tepla zemní plyn a biomasu. V elektrárně Skawina se rozhodla pro plyn s tím, že zde nebude postaven velký plynový blok, ale budou použity plynové motory o celkovém výkonu 350 MW. Kromě plynových motorů se ResInvest Energy zaměřuje také na využití biomasy. V elektrárně Chorzów je nyní asi 50 - 60 % paliva biomasa. Do roku 2035 bude tato konstrukce pravděpodobně zachována, ale poté se uvažuje o přestavení kotle tak, aby dokázal spalovat 100 % biomasy. ResInvest Energy se obává, že některé teplárenské společnosti mohou mít v budoucnu problémy se získáváním dostatečného množství biomasy. Proto se ResInvest Energy zabývá též obchodem s biomasou. Roční objem obchodů je několik milionů tun.
Společnost Veolia plánuje v teplárenství odejít od uhlí do roku 2030. Řídí se nejen environmentálními aspekty, ale také bezpečností dodávek. Energetická krize po agresi Ruska na Ukrajině, kdy v zemi došlo k nedostatku uhlí, ukázala rozsah výzev. Diversifikace zdrojů tepla pomůže omezit podobná rizika v budoucnosti.
Podle analýzy PTEC budou do roku 2050 činit náklady na výstavbu teplárenské výrobní infrastruktury 102 - 211 mld. PLN, přenosové a distribuční sítě 82 - 106 mld. PLN a modernizace odběrných zařízení 115 - 149 mld. PLN. Všechny teplárenské společnosti v Polsku mají podobné problémy související s realizací investic a jejich financováním. Příliš vysoké investiční náklady mohou zasáhnout domácnosti i průmysl.
České firmy z oboru by měly využít příležitosti při transformaci teplárenství v Polsku a nabídnout nejen výše uvedeným velkým firmám své produkty a služby jako například paroplynové bloky, plynové motory nebo turbíny, generátory, výměníky tepla, elektrodové kotle, kotle na spalování biomasy, kogenerační jednotky, topné přípojky a topné sítě, nové technologie vytápění. Některé uvedené polské firmy jsou částečně vlastněné polskou vládou (např. PGE, ORLEN, TAURON), a proto musí vyhlašovat výběrová řízení na nákup zboží a služeb. Účast v nich může českým firmám zajistit nové zakázky v Polsku. Na polském trhu teplárenství působí významně i zahraniční firmy jako například Veolia, Dalkia, Fortum Power and Heat, ResInvest Energy, Steady Energy, které by měly naše firmy též kontaktovat.
Komentáře