1/2022

Green deal mrtev není, ale Energiewende v naplánované podobě ano, říká Mirek Topolánek

| autor: Martina Jandusova0

topolánek.png
zdroj: Radovan Potočár, energie-portal.sk

Mirek Topolánek, který se nedávno vrátil do čela Teplárenského sdružení ČR, vystoupil na konferenci Dny teplárenství a energetiky 2022 s přednáškou o současné podobě českého teplárenství. „Procházíme peklem a nesmíme se zastavit. Proto jsme dnes zde, abychom věděli, co dělat,“ uvedl svou přednášku.

Energetická bezpečnost je pro Českou republiku klíčovou záležitostí, vše ostatní je sekundární. „Situace v posledních osmi letech byla spíše horší než špatná. Energetická bezpečnost se opět stala zásadním paradigmatem našeho středoevropského přežití,“ říká Mirek Topolánek. Energetická bezpečnost se podle něj stane tématem českého předsednictví.

V médiích se dennodenně objevují nejrůznější nápady, které chtějí vyřešit vysoké ceny energii. Podle Mirka Topolánka je ale drtivá většina zveřejněných opatření problematická, neúčinná nebo protisměrná. „Všechny země Evropské unie se chovají zcela autonomně a v první řadě se starají o své lidi, což je správné a musí to tak být,“ podotýká Topolánek a dodává: „Nicméně pro nás to znamená, že zrovna my se v této části Evropy dostáváme do problému.“

Je paradoxem, že padají návrhy, které by způsobily faktickou destrukci trhu s elektřinou. Přitom chybí tlak na regulaci ceny emisních povolenek. „Již deset let voláme po tom, aby existovala carbon tax, uhlíková daň, pro všechny obory, paliva a spotřebitele. Když už věříme, že zachráníme planetu, buďme spravedliví a použijme mechanismus, který by zabezpečil základní potřeby, jako je elektřina a teplo,“ říká Mirek Topolánek.

Podle předsedy Teplárenského sdružení se nedá očekávat, že by z Bruselu přišla nová strategie. I nadále bude nutné realizovat, a to ještě radikálněji, projekty na OZE a zabezpečit úspory energií. „Pokud jde o tepelnou energii, úspory dávají smysl. Včera jsem byl v obchodě, kde bylo vytopeno na 26 stupňů. Myslím, že 21 stupňů by bohatě stačilo,“ uvádí Topolánek.

V současnosti je zřejmé, že pokud dojde k odpojení od dodávek ruského plynu, stane se Česká republika zcela závislou na dodávkách z Německa, které má samo plynu málo. Proto je logické, že se země, jako Maďarsko, Rakousko a Německo, postavily proti okamžitému odpojení od ruských dodávek. Jejich energetická závislost se pohybuje od 70 po 100 %. „Když někdo říká, abychom okamžitě uzavřeli kohoutky s Ruskem, vůbec neví, o čem mluví,“ komentuje situaci Topolánek a pokračuje: „Víme, že plyn bude dražší, pokud vůbec bude. Green deal mrtev není, ale Energiewende v podobě, ve které byla naplánována, už mrtvá je.“

Lze očekávat, že Německo bude situaci řešit tím, na co se už dlouhodobě zaměřuje: trojnásobnou kapacitou OZE konvertovanou do vodíku a pálením v plynových elektrárnách. „Nás zajímá, jak přežijeme příští topnou sezonu. Plány, které řeší, co bude za 3 až 5 let, existují, ale okamžitá řešení budou zřejmě problém,“ říká předseda Teplárenského sdružení.

Země střední a východní Evropy jsou téměř ze 100% závislé na ruském plynu a mají pouze dvě dovozní trasy: ukrajinskou a německou. Obě trasy jsou závislé na ruském plynu. V případě německé trasy by se dalo uvažovat o dodatečných zdrojích, které by do plynové soustavy mohly přitéct. Je ale více než pravděpodobné, že německá trasa začne plyn dodávat až poté, co Německo pokryje vlastní poptávku.

Z jihu nelze z žádnými zdroji počítat. Itálie by pak sama musela čelit nedostatku plynu. Terminál na zkapalněný zemní plny, který se nachází v chorvatském Krku, není dostatečný ani pro vlastní potřebu Chorvatska a Slovinska. Ani Polsko nebude mít plyn navíc. Pokud bude baltské potrubí dokončeno včas, země stěží pokryje vlastní poptávku.

Často se dnes hovoří o tom, že Evropa by mohla nakupovat plyn jako single buyer. „To se ovšem nestane,“ komentuje takový nápad Mirek Topolánek a dodává: „Veškeré kroky na evropské úrovni jsou sporné a obtížně realizovatelné. Na české úrovni bychom měli oprášit všechny harmonogramy, stanovit si havarijní plány v postupném odstavování průmyslu. Může k tomu totiž dojít a stát musí být připraven a schopen mobilizovat národní zdroje.“

Výpadek ruského plynu nelze podle Topolánka krátkodobě nijak nahradit. „Všichni, kteří takovou možnost řeší ve svých městech a teplárnách, to ví. Můžeme postavit nebo spolu postavit novou kapacitu na LNG v Polsku nebo Německu, koupit plovoucí přepracovací kapacitu, ale nic z toho nebude dříve než za 3 až 5 let. Možná bychom mohli něco získat z jihu, pokud by tam byla kapacita,“ vysvětluje předseda Teplárenského sdružení.

Pokud skutečně dojde k přerušení, Německo pokryje vlastní spotřebu a na Česko se nedostane. „Znamenalo by to pro nás fyzickou absenci plynu. Mimo jiné nebudeme schopni dodávat na Slovensko a na Ukrajinu, protože ze západu plyn nepřiteče,“ uvádí Topolánek. Podle něj by pak mohly nastat dva scénáře, za nichž bychom se dokázali se situací vyrovnat:

  1. Mezi zeměmi střední a východní Evropy a tranzitními zeměmi (Německo a další) by byly uzavřeny mezivládní dohody, podle kterých by se všechny tranzitní země zavázaly, že nebudou zadržovat žádné toky plynu do zemí střední a východní Evropy, a to ani v případě, že by čelily vlastnímu nedostatku. (Security of Supply Guarantees)
  2. Země střední a východní Evropy by uzavřely smlouvy o záložních dodávkách s dodavateli plynu, kteří by si před zahájením sankcí zajistili náhradní objemy. (Supply Contracts)

Předpokladem je ale solidarita v rámci Evropské unie, kdy by země musely omezit vlastní poptávku, aby mohly uvolnit plyn pro zranitelné země. Evropská unie reaguje návrhy na podporu příjmů nebo 1, 5% snížením daně na paliva. „To je zcela chybný krok, stejně jako snížení daní nebo cenové stropy pro plyn a elektřinu. K cíli to nepovede, protože neřešíme příčinu. Takové kroky nás vrátí minimálně o 30 let zpátky,“ říká Mirek Topolánek.

Předseda Teplárenského sdružení zmínil také energetické využívání odpadů, když uvedl, že Evropský parlament navrhuje, aby do systému ETS bylo zahrnuto i ZEVO. „Je to nesmyslné. Švédsko a Finsko spalují více odpadů, než kolik vyprodukují, proto si uvalily povolenky na vlastní výrobu. Všude se budou stavět nové kapacity, takže mají strach, aby se jim dostávalo dostatečné množství evropského odpadu. A tak tlačí na to, aby povolenky platili všichni. Jestli to prosadí, prodlouží návratnost projektů, které zde připravujeme,“ vysvětluje Topolánek.

Paradigma transformace českého teplárenství se změnilo, protože teplárny se z plynu budou muset přeorientovat na něco jiného. „Dohodli jsme se, že odejdeme od uhlí do roku 2030. Uhlí nebude a není na co čekat, takže jej nahradíme, ale jinak, než jsme si mysleli,“ říká Mirek Topolánek a na konec dodává: „Situace je vážná, nikoliv však zoufalá. Stále se modlíme, aby nejhorší scénář nenastal.“

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
SYBA
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO