EU chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, proto po firmách požaduje, aby zveřejňovaly zprávy o udržitelnosti neboli ESG reporty. Pro firmy to znamená, že musí zásadně změnit myšlení. Před dvěma lety pro ně udržitelnost byla něčím, co je navíc a na co se musí vydělat, dnes ale pokud chce být firma úspěšná, musí se udržitelností zabývat.
O tom, jak přistupovat k ESG reportingu, jak si zvolit témata a co je či není povinné promluvil Dan Heuer ve webináři s názvem Jak sestavit první ESG report krok za krokem, který uspořádala společnost Impact Metrics.
Mateřská společnost povinnost přebírá
V roce 2014 byla přijata směrnice NFRD (Non-Financial Reporting Directive), podle které musí přibližně 25 firem v Česku zveřejňovat nefinanční informace. Směrnici, která se vztahuje na největší firmy veřejného zájmu v ČR, nahradila v loňském roce nová legislativa, a to směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive).
V letošním roce tak velké společnosti, na které se vztahovala směrnice NFRD, musí informace o udržitelnosti zveřejňovat podle nových pravidel. Následně budou podle evropské legislativy v roce 2026 zveřejňovat report za rok 2025 všechny velké společnosti, které splňují dvě ze tří podmínek: mají 250 a více zaměstnanců, obrat nad 50 mil. eur a 25 mil. aktiv v eurech.
V současné době nemají tuto povinnost malé a střední firmy, výjimkou jsou ale podniky kótované na burze. Pro ně bude legislativa platit od roku 2027, přičemž budou zveřejňovat informace za rok 2026. Následně se směrnice CSRD začne vztahovat i na firmy, které sídlí v zahraničí, ale v Evropě podnikají (v roce 2029 za rok 2028).
Povinnost ESG reportingu se plní na konsolidované úrovní, což znamená, že za velkou firmu, která splňuje podmínky, přebírá povinnost zveřejňování informací její mateřská společnost. Jako příklad může posloužit Škoda Auto a Volkswagen. „Škoda Auto je sice velkou společností v Česku, ale reportovat nemusí, protože to za ní musí udělat Volkswagen. Nicméně v praxi Škoda Auto zveřejňuje vlastní report, jelikož je v jejím zájmu informace prezentovat,“ říká Dan Heuer.
Témata a podoblasti
Legislativa detailně popisuje, co v rámci ESG reportingu zveřejňovat, nicméně pro každou firmu mohou být důležité odlišné typy informací. Právě proto jsou témata rozřazena do tří písmen: E (Environment), S (Social) a G (Governance), přičemž každé má své konkrétní kategorie.
V „E“ je pět kategorií: změna klimatu, znečištění, vodní a mořské zdroje, biologická rozmanitost, využívání zdrojů a oběhové hospodářství. V rámci „S“ se firma zabývá vlastní pracovní silou nebo pracovníky v hodnotovém řetězci. Například tím, zda dodavatelé dodržují lidská práva.
Dále sem náleží dotčené komunity, čímž jsou myšleny takové, které nejsou zákazníky ani zaměstnanci firmy, ale mohou být ovlivněny byznysem dané společnosti. Kupříkladu, pokud firma těží dřevo a ovlivňují tím místní obec. Poslední kategorií jsou spotřebitelé a koncoví uživatelé. V písmenu „G“ je pouze jedna kategorie, a sice chování podniků, která se zabývá tím, jak se podnik chová na trhu vůči svým dodavatelům a partnerům. Mezi témata patří například korupce.
Vedle toho musí v rámci ESG reportingu každá firma zveřejnit obecné informace, jako například, kdo firmu řídí nebo kdo ji vlastní apod. „Každá firma si může vybrat, co bude zveřejňovat. Většina českých firem nemá žádný vztah k mořským zdrojů, takže firma může vypustit témata, která pro ni nejsou relevantní,“ říká Heuer.
Témat je celkem deset (E- 5, S- 4, G – 1), navíc má každé z nich další podoblasti („sub-topics“) a můžeme mít i pod-podoblasti („sub-sub-topics“). „Je to proto, aby firma neuvízla v příliš obecné rovině a dostala se do větších detailů. Nemusí si vybírat všech deset témat, ale můžete si volit i z podtémat a podoblastí,“ doplňuje Dan Heuer.
Není to jen o metrikách
Požadavků na zveřejňování a s tím spojených úkonů je velké množství. Jak už ale bylo zmíněno, celkový počet je možné snížit tím, že si firma na základě analýzy vybere témata, která se jí týkají a kterým se bude věnovat. Dan Heuer doporučuje si témata rozdělit a popřemýšlet nad nimi.
V rámci obecných požadavků se kromě charakteristiky majetkové struktury firmy popisuje i to, jaké má společnost motivace k dosahování cílů. V obecné byznysové strategii se podnik vyjadřuje k tomu, jak udržitelnost souvisí se strategií. Následně se tvoří tzv. analýza dvojí materiality. „V analýze popisujete svůj výběr témat, protože ten musí mít nějaké opodstatnění,“ vysvětluje expert na ESG reporting.
Pro každé vybrané téma musí společnost popsat konkrétní dopady, rizika a příležitosti. „Pokud se v Indii, kde máte dodavatele, projeví výraznější změna klimatu a bude sucho, může vás to finančně zasáhnout,“ říká Heuer.
Legislativa dále vyžaduje, aby firmy pro vybraná témata zveřejňovaly své cíle, politiky a aktivity. Následně se vyobrazují metriky. Například u tématu znečištění se budou vykazovat množství znečišťujících látek, v cirkulární ekonomice popis odpadu a nakládání s ním.
„Když se řekne ESG reporting, první co každého napadne, jsou metriky. Není to jen o nich, ale o všech informacích,“ uvádí Dan Heuer, který reporting shrnuje tak, že firma po vybrání tématu vyjádří cíle v dané oblasti, případně politiky, které pomáhají k jejich dosažení a aktivity, které politika nastavuje a zlepší metriky a pomohou s dosahováním cílů.
Obecné informace je vždy nutné zveřejnit, dále je nezbytné udělat analýzu dvojí materiality, jelikož by bez ní firma nevěděla, co bude reportovat. K dopadům, rizikům a příležitostem se musí provést analýza, ovšem cíle, politiky a aktivity firma zveřejňovat nemusí. „Nikdo vás nenutí k tomu, aby měli cíle. Celý princip ESG spočívá v tom, že nemusíte dosahovat nějaké úrovně udržitelnosti, jde čistě jen o vykazování,“ vysvětluje Heuer.
Pokud společnost uvede, že nemá žádný cíl, nemá nastavené politiky a neplánuje ani neučinila žádné aktivity, jedná se o transparentní informaci. Pokud bys se ale vůbec nevyjádřila, šlo by o porušení požadavku. I tak ale Heuer doporučuje se nad cíli zamyslet, jelikož bez nich nejsou společnosti pro banky perspektivní.
V případě metrik je povinné se vyjádřit vždy, pokud je to materiální. „Je možné zajistit informace o tom, jaká je spotřeba elektřiny, kolik odpadu produkujete nebo jaký je poměr platů mezi muži a ženami,“ říká Dan Heuer a dodává: „Jedinou výjimkou může být uhlíková stopa, kterou musíte spočítat. Předpokládá se ale, že pokud si vyberete téma změny klimatu, máte uhlíkovou stopu vypočítanou.“
Komentáře