1/2021

Zhoršuje se kvalita pitné vody nebo ne?

| autor: Martina Jandusova0

pexels-daria-shevtsova-1458671.jpg
zdroj: pexels

Minulý měsíc zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad zprávu, ve které předkládá výsledky kontroly opatření snižujících znečištění vodních zdrojů. Tématu se chytla snad veškerá tuzemská média, která zveřejnila zprávy o zhoršující se kvalitě zdrojů pitné vody. Závěry rozporovalo Ministerstvo zemědělství, které dostalo prostor se vyjádřit, nicméně vodohospodářů se už nikdo neptal.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil finanční prostředky na opatření, která stát v letech 2013 až 2020 vynaložil na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách vody. Z evropských fondů a státního rozpočtu šlo celkem přes 2,7 miliardy korun. NKÚ došel k závěru, že kvalita povrchových ani podzemních vod se během sledovaného období nezlepšila. Naopak upozornil na zvyšující se výskyt pesticidních a dusíkatých látek a usoudil, že se promítá do kvality zdrojů pitné vody.

Chemické látky v surové vodě

Zde je třeba na místě upozornit na to, že NKÚ vyvozuje závěry pro kvalitu pitné vody, a přitom byly předmětem sledování podzemní a povrchové vody. Po odebrání z podzemního nebo povrchového zdroje prochází voda několika druhy zpracování, technologickými úpravami, než se z ní stane voda vhodná ke konzumaci, čili voda pitná. Voda tekoucí z vodovodu podléhá časté a přísné kontrole kvality, stanovuje se okolo sta různých parametrů včetně kontaminantů. V Česku teče z vodovodní sítě skutečně kvalitní pitná voda. Není se čemu divit, kontrola kvality pitné vody je u nás legislativně nastavena mnohem přísněji, než požaduje evropská směrnice pro pitnou vodu.

Jako zdroj znečištění povrchových a podzemních vod pesticidními a dusíkatými látkami označuje NKÚ zemědělskou činnost. Pesticidy se v povrchových a podzemních vodách bohužel skutečně nachází. Zejména v podzemních vodách, kde znečištění zůstává velmi dlouhou dobu, protože rozklad pesticidů přírodními procesy trvá celá desetiletí. Pakliže zemědělci tyto látky přestanou úplně používat, ještě dlouhou dobu na ně budeme narážet.

Je známo, že některé chemikálie se i po deseti letech od doby, kdyby bylo jejich použití zakázáno, vyskytují v podzemních a povrchových vodách. „U povrchových vod se na více než 80 % sledovaných míst stále objevují látky spadající do kategorie tzv. starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané,“ potvrzuje tuto skutečnost NKÚ.

Je důkladněji sledována

Podle NKÚ se kvůli zhoršující se kvalitě podzemní a povrchové vody zhoršuje i kvalita zdrojů pitné vody. S takovým tvrzením ale vodohospodáři nesouhlasí. „Pokud se budeme bavit o pitné vodě, tak její kvalita se určitě nezhoršuje, spíš naopak,“ uvádí Jiří Paul, místopředsedy výboru CzWA pro portál Komunální ekologie.

NKÚ totiž pozapomněl na skutečnost, že v případě kvality vodních zdrojů došlo k lepšímu a důkladnějšímu monitoringu. V uplynulých letech se výrazně zpřísnila česká legislativa v oblasti některých limitů, rovněž byly rozšířeny sledované parametry v pitné vodě, takže o výskytu pesticidních látek v povrchových a podzemních vodách máme přesnější znalosti.

Je třeba odmítnout, že se kvalita povrchových a podzemních vod v Česku zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu,“ reagovalo pro ČTK Ministerstvo zemědělství.

Ve vodách se na našem území v minulosti sledoval pouhý zlomek pesticidních látek. Před 10 lety se kontrolovalo necelých 100 potenciálně rizikových látek, v loňském roce to naproti tomu bylo již téměř 200 látek. K tomu je třeba připočíst, že laboratorní přístroje, které tyto látky detekují, se stávají stále citlivějšími, takže dokáží ve vodě detekovat kontaminanty v nižších koncentracích a širším spektru, než dříve. Zároveň nám chybí dostatek historických dat pro srovnání. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že množství kontaminujících látek ve vodě neklesá, ale naopak, lokálně dokonce i roste.

Například metabolity pesticidních látek se v minulosti téměř nesledovaly, nebylo ani technicky možné stanovit, tolik látek a v tak nízkých koncentracích. Přestože vlastní pesticidní látky se ve zdrojích nenacházely - až na výjimky, tak jejich metabolity - první produkty přírodního rozkladu, v nich obsaženy jsou - a ty jsou i hlavní příčinou výjimek. Dramaticky také vzrostl počet lokalit ve kterých jsou všechny pesticidní látky součástí provedených rozborů,“ vysvětluje Jiří Lipold, technický ředitel ČEVAK a.s. pro portál Komunální ekologie.

Nad atomizací lze jen kroutit hlavou

NKÚ ve své zprávě konstatuje, že roste počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu. „Hlavním důvodem je právě zvýšený výskyt pesticidních látek. Zatímco v roce 2013 šlo o 15 oblastí, v roce 2019 se jednalo už o 105 oblastí,“ uvádí NKÚ. Zde je ovšem třeba připomenout, že právě v tomto období došlo ze strany státu ke zpřísnění požadavků na pitnou vodu. Silně problematická je ovšem atomizace vodárenství, která značně podpořila narůstající trend počtu výjimek.

V tuzemsku je příliš velké množství vlastníků a provozovatelů vodárenské infrastruktury, což má za následek, že celý systém lze jen stěží provozovat efektivně. Atomizace vede k nedostatečné tvorbě finančních prostředků, které jsou nutné pro obnovou vodohospodářské infrastruktury a investice do nových technologií. Vodohospodáři už celá léta upozorňují na to, jaký problém atomizace je, nicméně ke změně zatím nedošlo.

A co skládky?

Pitná voda z veřejného vodovodu je v Česku kvalitní a bezpečná, a jejího užívání není nutné se obávat. Přesto nelze tvrdit, že by stav zdrojů pitné vody byl plně uspokojující a my bychom měli usnout na vavřínech. Jisté rezervy lze postřehnout v přerozdělování evropských dotací do již zmíněného zemědělství. Zároveň by bylo dobré uvědomit si, že vody nekontaminuje jen zemědělská činnost, ale například i celá řada dostatečně nezajištěných starých ekologických zátěží nebo výluhy ze skládek, které mohou prosáknou do podzemních vod i povrchových vod kvůli vadám v ochranné vrstvě.

Zpráva NKÚ velmi dobře hodnotí současnou situaci. Za národní evropské peníze skutečně řešíme převážně následky, nikoliv příčiny. Snahy českých vodárenských odborníků o zavedení povinné elektronická evidence používání pesticidních látek v zemědělství nejsou zatím úspěšné. Pesticidy ohrožují nejen zdroje podzemní ale i vodu povrchovou. To souvisí zejména s nedostatečnou ochranou půdy proti erozi, což můžeme sledovat ve vodotečích po každém větším dešti,“ konstatuje Jiří Paul.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
E-salon
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace