Španělské opatření na snížení velkoobchodních cen elektřiny jejich oddělením od cen plynu svůj účel splnilo. Přineslo s sebou však i několik negativních dopadů. O podobném řešení se teď hovoří v rámci celé EU a pro jeho zavedení se vyslovuje stále více členských zemí.
Dopad rostoucích cen energetických komodit na firmy a občany se v mnoha zemích projevuje se zpožděním, protože spotřebitelé mají často ceny elektřiny a plynu zafixovány a dodavatelé mají nakoupeno dopředu.
Střednědobé důsledky pro mnoho energeticky náročných odvětví však mohou být zničující a sociální dopady závažné, zejména pro domácnosti s nízkými příjmy, které využívají plyn nebo elektřinu k vytápění. Španělští maloobchodní spotřebitelé pocítili velkoobchodní ceny bezprostředněji, protože v zemi je rozšířeno stanovování cen v reálném čase.
Španělské opatření "tope al gas"
Ve snaze snížit ceny elektřiny pro spotřebitele zavedly Španělsko a Portugalsko v polovině června zásah do velkoobchodním trhu s elektřinou známý jako "tope al gas".
Opatření zavádí dotace pro výrobce elektřiny z plynových a uhelných zdrojů. Snižuje tak náklady těchto zdrojů na výrobu elektřiny, čímž v důsledku snižuje cenu elektřiny na velkoobchodním trhu v době, kdy jsou tyto zdroje cenotvornými zdroji neboli tzv. závěrnými elektrárnami. Toto opatření je kombinováno s dodatečnou daní z elektřiny, která náklady na podporu financuje.
Fakticky se tak jedná o oddělení ceny plynu od cen elektřiny, o kterém se jedná i v rámci celé EU a které má mezi členskými zeměmi stále větší podporu.
Od zavedení opatření 15. června až do 6. října činila spotová cena na španělské energetické burze v průměru 147 EUR/MWh, zatímco bez tohoto nástroje se odhaduje na 315 EUR/MWh. Odběratelé však zaplatili daň v průměrné výši 117 EUR/MWh, v konečném důsledku tak měli elektřinu levnější v průměru o 52 EUR/MWh.
Negativní dopady nástroje
Vlivem snížení ceny elektřiny na spotovém trhu mělo však opatření za následek vývoz elektřiny do zahraničí. Ve skutečnosti tak Španělští spotřebitelé dotují elektřinu vyváženou do Francie, Portugalska, Maroka a Andorry.
Například toky mezi Španělskem a Francií bývaly před zavedením opatření víceméně vyrovnané, s čistými toky jedním nebo druhým směrem v závislosti na dni, ale od poloviny června toky elektřiny ze Španělska do Francie prudce vzrostly a směřovaly téměř výhradně do Francie. Kdyby se přenosová kapacita propojovacích vedení dostupná pro komerční obchod od intervence nesnížila o třetinu, byl by export do Francie ještě větší.
Významným faktorem ve zvýšeném vývozu elektřiny ze Španělska do Francie je však i situace v samotné Francii, kde nízká dostupnost jaderných elektráren způsobila růst cen elektřiny z úrovně okolo 200 EUR/MWh až na hodnoty mezi 600 a 800 EUR/MWh na konci srpna.
Celkově se čistý export ze Španělska do okolních zemí zvýšil z průměrné 1,0 GWh za měsíc v období od ledna do poloviny června na průměrných 2,6 GWh za měsíc pro období od poloviny června do konce září.
Průměrná měsíční výroba elektřiny v paroplynových elektrárnách ve Španělsku se od zavedení opatření zvýšila o více než 80 %, ve srovnání s výrobou od ledna do poloviny června. A to zejména na úkor výroby ve vodních elektrárnách a účinnějších elektrárnách pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
Nástroj tak způsobil výrazný nárůst spotřeby plynu pro výrobu elektřiny. V případě Pyrenejského poloostrova to nemusí být velký problém vzhledem k vysoké dovozní kapacitě zkapalněného zemního plynu (LNG).
Komentáře