„To, že jsme uplynulou zimu zvládli bez dodávek zemního plynu z Ruska je teprve začátek,“řekl u příležitosti zahájení letošní konference Dny teplárenství a energetiky v Olomouci, Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu.
„Velmi dobře si vzpomínám na svůj výstup v loňském roce. Cena plynu byla dvojnásobná oproti dnešku. Stav zásob byl poloviční. Vyšší byla i cena elektřiny a především Evropa stále odebírala obrovské množství plynu z Ruska. Putin začínal Evropě vyhrožovat, že nás odpojí od dodávek plynu,“ uvádí ministr a dodává: „Právě kombinace nízkých zásob plynu, závislosti a ruské manipulace způsobila bouři, kterou si celé energetické odvětví v loňském roce prošlo. Dnes můžeme říct, že jsme ji přečkali, a to lépe, než kdokoliv z nás čekal. V posledních měsících se navíc dokážeme úplně obejít bez dodávek plynu z Ruska.“
Ministr ve svém příspěvku dále zmínil podstatné kroky ve vztahu k teplárenství a energetice, které vláda a ministerstvo v loňském roce učinily. „Je jisté, že ruská agrese a její důsledky změnily, a ještě změní, způsob, jakým veřejnost o energetice přemýšlí. Energie už totiž nejsou statkem, kterého je za nízkou cenu téměř neomezené množství,“ vysvětluje Síkela. Podle něj mnohem více přemýšlíme o tom, jak se energie vyrábí, jak se určuje jejich cena nebo jak je spotřebováváme a v jakém množství.
„Snížení spotřeby elektřiny, plynu a tepla sehrálo rozhodující roli v tom, jak naše republika a vůbec celá Evropa minulý roku stála,“ říká Jozef Síkela. V České republice se meziročně ušetřil objem plynu, který by za normálních okolností vystačil na dva zimní měsíce. Pomohly tomu vysoké ceny energií, ale podle ministra také vládní opatření a kampaně na podporu energetických úspor.
Teplo je pro lidské přežití nezbytné. Pro zvládnutí loňského roku bylo nutné připravit celou řadu opatření právě ve spolupráci se sektorem teplárenství. Aby ministerstvo zajistilo dodávky tepelné energie, vyhlásilo v září předcházení stavu nouze v teplárenství na období od 6. září 2022 do 31. srpna 2023. „Sektorem teplárenství jsme byli požádaní o prodloužení tohoto stavu až do konce května 2024,“ doplňuje Síkela a dodává, že kvůli přetrvávajícím rizikům se kloní k prodloužení tohoto stavu.
Ve spolupráci s Ministerstvem dopravy byl vypracován postup realizace přednostní přepravy mimořádných nákladních vlaků. Díky opatření je v případě potřeby zajištěna priorita vlaků přepravujících energetické suroviny, jako mimořádných vlaků v obecném zájmu. Tím byl zabezpečen nepřetržitý provoz elektráren, rafinérií, elektrických sítí a další nezbytné infrastruktury včetně teplárenské, která je důležitá pro energetický systém.
Česká republika potřebuje nalézt správný palivový mix, i pro teplárenství, aby do budoucna dokázala posílit energetickou soběstačnost a zároveň prošla úspěšným procesem dekarbonizace. „Proto je třeba se ještě více zaměřit na využívání obnovitelných zdrojů, odpadního tepla, ale také využití tepla z jaderných elektráren. Měli bychom rovněž efektivně využít teplo vyrobené prostřednictvím výroben energie využívající bioplyn a maximalizovat produkci tuzemského biometanu a jeho vtlačování do plynárenské soustavy,“ říká ministr.
V minulém týdnu se podařilo získat notifikaci od Evropské komise pro podporu teplárenství a jeho přechod na obnovitelné zdroje energie. Snahy notifikovat další provozní podpory pro teplárenství pokračují i nadále. „Děláme maximum pro to, aby se to povedlo,“ doplňuje ministr Síkela.
MPO připravilo na konci loňského roku program na podporu zákazníků v teplárenství, který je jedním z opatření k eliminaci vysokých cen tepelné energie. Dále ministr uvádí, že byly nastaveny významné investiční dotace pro teplárenství. Zřejmě nejdůležitější je Modernizační fond, z něhož bude financována modernizace tepláren, jejich přechod na nízkoemisní paliva a podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie. Z Národního plánu obnovy bylo vyčleněno 1,7 miliardy Kč na modernizaci a rozvoj teplárenských sítí, respektive distribuci tepla, a to zejména přechodu z parovodních na horkovodní soustavy zásobování teplem.
Díky novele energetického zákona OZE 1 bylo prodlouženo přechodného období, ve kterém je možné doložit splnění jiných kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů při výrobě tepla z biomasy. Schválená novela prodlužuje přechnodné období až do konce června 2023.
„Uplynulou zimu jsme zvládli bez dodávek plynu z Ruska, ale je to teprve začátek. Vloni jsme k plnění zásobníků měli k dispozici i plyn z Ruska. Pomohlo nám také snížení ekonomické aktivity Číny. Přesto věřím, že se dokážeme připravit i na následující zimu,“ uvádí ministr a doplňuje: „Vedle toho musíme vynaložit sílu i na zajištění maximální energetické soběstačnosti naší země. Je třeba najít správné rozložení energetického mixu a vytvořit správné podmínky pro rozvoj námi preferovaných zdrojů. Musíme se také zaměřit na spolupráci při budování propojené unijní plynové sítě a v neposlední řadě spravedlivou distribuci plynu napříč celým kontinentem.“
Pomoci by s tím měla strategická koncepce, kterou MPO připravuje. V uplynulém roce byly zpracovány a zveřejněny dva dokumenty, a to posouzení dekarbonizace dálkového vytápění v ČR a posouzení trajektorií udržitelného využívání bioenergie v ČR. Letos bude zásadní aktualizace Státní energetické koncepce, která již byla zahájena. „Osobně považuji za klíčové naše závazky v oblasti ochrany klimatu. Státní energetická koncepce byla měla definovat základní rámec energetické bezpečnosti, respektive odolnosti energetického systému,“ dodává ministr Síkela.
Komentáře