Evropský plastový průmysl čelí prohlubující se krizi, která ohrožuje jeho schopnost prosazovat cirkularitu, strategickou autonomii a zelené inovace. K jejímu zvládnutí je nutné rychle a cíleně zasáhnout politickými nástroji. Současně je třeba zajistit středně- i dlouhodobou odolnost a oživení prostřednictvím ambiciózní realizace Dohody o čistém průmyslu a připravovaného zákona o cirkulární ekonomice.
„Produkce plastů klesá, provozy se zavírají," říká Radek Hořeňovský ze společnosti WASTen Star Holding B.V. a pokračuje: „proto se firmy v celém odvětví napříč Evropou sjednotily a připravily 6 klíčových doporučení pro EU. Je evidentní, že snížení ceny energií, podpora výzkumu a inovací a rozvoj trhu s druhotnými surovinami, je zcela jistě jediná cesta jak otočit negativní trend nejen v plastikářském průmyslu."
I když předchozí politické iniciativy přinesly zásadní posun k oběhovému hospodářství, plastový průmysl v Evropě se dnes potýká s bezprecedentní krizí. Strmě rostoucí ceny energií, právní nejistota, roztříštěná regulace a sílící globální konkurence oslabují jeho odolnost a omezují schopnost investovat, inovovat a udržet konkurenceschopnost. Hrozba deindustrializace už není abstraktní – rychle se stává realitou, spojenou s uzavíráním provozů a dalšími závažnými důsledky pro vedoucí roli Evropy v oblasti cirkularity i vznik zelených pracovních míst.
Mezi nejnovější příklady patří plánované uzavření závodu Vynova Beek v Nizozemsku, který vyrábí 225 tisíc tun PVC ročně, ukončení provozu závodu Grupo Antolin Valpas ve Španělsku a závodu Endem I v Německu, stejně jako uzavření německých závodů Veolia Multiport a Multipet, které dohromady zpracovávají 70 tisíc tun plastů ročně. Nedávné údaje potvrzují závažnost tohoto poklesu a podtrhují naléhavou potřebu zásahu. Mezi lety 2018 a 2022 se výroba plastů v Evropě snížila o 13,3 %, načež v roce 2023 následoval další pokles o 8,3 %. Při tomto tempu by se výroba plastů v EU mohla brzy vrátit na úrovně, které naposledy dosahovala kolem roku 2000, a to přesto, že poptávka po polymerech nadále roste.
Stejně znepokojivé je, že v roce 2023 došlo k nejpomalejšímu růstu recyklačních kapacit za poslední roky a zároveň k výraznému nárůstu uzavírání zařízení v členských státech. Nadcházející omezení vývozu plastového odpadu do třetích zemí navíc zdůrazní potřebu silného vnitřního trhu s recyklovanými plasty. Na tuto situaci reaguje celý plastový hodnotový řetězec – od provozovatelů sběru a třídění přes recyklátory a výrobce surovin až po konečné zpracovatele – předložením souboru strategických doporučení. Jejich cílem je vytvořit ambiciózní program, který posílí konkurenceschopnost průmyslu, zlepší odolnost dodavatelského řetězce a zajistí udržitelnou, cirkulární a inovacemi řízenou plastovou ekonomiku v Evropě.
Rovné podmínky na trhu – podpora cirkulárních plastů z EU
Přechodu na oběhové hospodářství nelze dosáhnout bez podpory využívání vysoce kvalitních plastů z Evropské unie. To si však vyžaduje zavedení zrcadlových opatření u dovozů recyklovaných polymerů a plastových výrobků (finálních i polotovarů) nebo jiných funkčních mechanismů, které zajistí rovné podmínky.
Součástí musí být také posílení cílených pobídek do infrastruktury pro sběr a třídění, podpora investic do recyklace v EU například prostřednictvím zavedení „zelené“ DPH, a dále také uplatnění rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), která zajistí vysoké kvalitativní standardy. Klíčová je i harmonizace kritérií pro návrh výrobků určených k recyklaci a reforma veřejných zakázek tak, aby upřednostňovaly recykláty z EU.
Snížení nákladů na energie – posílení konkurenceschopnosti cirkulárních plastů
Důležité je silnější propojení oběhového hospodářství s klimatickou politikou. To vyžaduje komplexní balíček podpůrných opatření pro evropský plastový průmysl. Do těchto opatření, která se obvykle vztahují na energeticky náročná odvětví, by měly být zahrnuty i činnosti, jako je recyklace, výroba barevných koncentrátů, příprava plastových směsí a jejich zpracování.
Aby si odvětví udrželo konkurenceschopnost, musí mít přístup k cenově dostupné energii, daňovým úlevám a financování navázanému na emise. Nezbytná je rychlá aktivace státní podpory, včetně podpory provozu s alokací zdrojů zaměřenou na úspory CO₂, efektivní využívání surovin a cirkularity. Zvláštní přístup by přitom měly mít malé a střední podniky i stávající provozy. Stávající příjmy související s plasty, například z EU ETS nebo z tzv. plastového příspěvku do rozpočtu EU, by měly být reinvestovány do vyčleněného fondu v rámci Fondu pro konkurenceschopnost, a to na podporu cirkularity plastového průmyslu včetně odpadového hospodářství
Odstranění mezer v ověřování a vymáhání práva
Efektivní vymáhání předpisů vyžaduje dobře vybavené a dostatečně personálně zajištěné kontrolní orgány, včetně celní správy, a jednotná pravidla doplněná důsledným dohledem nad trhem. Klíčová je také systematická odborná příprava pracovníků, spolupráce s průmyslem a využívání digitálních nástrojů pro sledovatelnost materiálů.
Pro identifikaci nevyhovujících dovozů je nezbytné zavést samostatné celní kódy pro fosilní i nefosilní suroviny a produkty – včetně biologických, recyklovaných a vyrobených se zachyceným uhlíkem – a vytvořit jednotný rámec EU pro jejich ověřování a certifikaci nezávislými subjekty. Stejně pečlivě je třeba kontrolovat pravdivost tvrzení o obsahu recyklovaného materiálu, dodržování pravidel pro materiály určené ke styku s potravinami a plnění nařízení REACH. Celý proces by měl být podpořen spolehlivými standardy sledovatelnosti a jednotnými metodami testování.
Zajištění jednotnosti: koordinované provádění a vymáhání práva EU
Konzistentní a harmonizované provádění a vymáhání práva EU ve všech členských státech je zásadní. To zahrnuje přísné vymáhání cílů týkajících se obsahu recyklovaného materiálu, podložené certifikací třetích stran a jasnými sankcemi. Pro zvýšení investiční důvěry je zapotřebí právní jasnost a jednotný výklad pravidel, stejně jako snížení byrokracie prostřednictvím zefektivnění procesů povolování a podávání zpráv. Pro rozšíření oběhových řešení napříč jednotným trhem jsou zapotřebí harmonizované audity souladu a celounijní kritéria pro ukončení odpadu.
Například v případě materiálů určených pro styk s potravinami musí Komise navýšit své zdroje, aby zajistila dostatečné dodávky bezpečných recyklovaných plastů. To zahrnuje zajištění toho, aby příslušné orgány prováděly své audity, dokončily příslušný registr Unie a urychlily schvalování tzv. nových technologií.
Prolomení bariér prostřednictvím inovací a soukromých investic
Zajištění oběhového hospodářství ve velkém měřítku vyžaduje cílenou podporu průlomových technologií, podporu regulačního prostředí, které snižuje riziko investic a urychluje inovace a zároveň podporuje stávající kapacity. Zásadní je rozvoj efektivních systémů sběru, rozšiřování technologií třídění a separace a podpora všech recyklačních technologií – s prioritou těch nejudržitelnějších. Aby se uvolnily investice a vybudoval jednotný a konkurenceschopný oběhový trh s plasty, musí EU posílit koordinaci, harmonizovat pravidla pro recyklaci a látky a vyjasnit správu na úrovni členských států.
Posílení EPR pro spravedlivý oběhový trh
Jednotnější nastavení pravidel rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), jasných definic a poplatků reflektujících ekologické parametry výrobků v rámci celé EU je klíčové pro předcházení roztříštěnosti trhu a zajištění férové hospodářské soutěže. Systém EPR by měl cílit na odstranění tržních nedostatků a podporovat ekodesign zaměřený na recyklaci i větší využívání recyklovaného obsahu. Toho lze dosáhnout prostřednictvím materiálově neutrálních a jednotnějších požadavků a kritérií. Strategické řízení by přitom mělo zahrnovat všechny aktéry průmyslového ekosystému, například prostřednictvím poradního orgánu. Provozní řízení systémů EPR by mělo být nezávislé. Je třeba zamezit soutěži založené výhradně na výši poplatků, která by mohla vést k pouhému formálnímu plnění povinností.
Evropský plastový průmysl na rozcestí
EU tedy stojí na rozcestí a plastový průmysl se ocitá v rozhodující fázi: buď urychleně posílí vymáhání pravidel, cílené investice a spravedlivou hospodářskou soutěž, nebo se vize oběhové ekonomiky plastů v Evropě nenaplní. Uvedená doporučení nepředstavují jen nástin další cesty, ale nezbytný předpoklad k tomu, aby se současné výzvy proměnily v odolnou, konkurenceschopnou a skutečně cirkulární ekonomiku plastů, která posílí průmyslovou základnu i strategickou autonomii Evropy.
Komentáře