V minulém díle Pravdy o recyklaci jsme se zabývali komoditou, jejíž recyklace dává ekonomický smysl, tudíž víceméně funguje. Dnes se zaměříme na plasty. S nimi už to tak veselé není.
Všichni, kdo nějakým způsobem nakládají s odpady, tak činí a budou činit, jen pokud jim z toho bude plynout ekonomický profit. To je holý fakt, který nepřebijí žádné vzletné řeči o ekologii a záchraně životního prostředí, protože všechno něco stojí. Platí to i v případě plastů. Dokonce by se dalo říct, že u nich to platí ještě víc.
Podle Českého statistického úřadu byl v roce 2018 v České republice vyprodukováno celkem 28 mil. tun odpadu, 3,7 mil. tun z toho byl komunální odpad. 25% komunálního odpadu tvořily plasty, takže po papíru jde o druhou nejvytříděnější komoditu u nás. Škoda jen, že v recyklaci plast za papírem silně pokulhává.
Menší část plastových odpadů se k zpracovatelům sváží ze „žlutých kontejnerů“, tedy z domácností, z měst a obcí, sběrných dvorů. Větší množství plastových odpadů je přijímáno zejména z firem a průmyslu (plastové obaly, průmyslová balení, odpady z výroby a zpracování plastů, směsné obaly apod.). Plastový odpad k nim může doputovat i v rámci směsného komunálního odpadu nebo objemném odpadu, protože jsou z velké části ve svém složení tvořeny rovněž plasty.
Přečtěte si také:
Recyklace plastů obecně moc nefunguje, ani u nás moc nefrčí. Evropské plastové odpady donedávna končily v Číně, v současnosti se exportují do jiných asijských zemí. Na papíře se ovšem vykazuje, že byly zrecyklovány. Málokdo přizná, jaká je skutečná realita ve své nepřikrášlené podobě. Česko se chlubí tím, jak skvěle třídí a o recyklaci se mluví mlhavě, nekonkrétně a často se zřejmě úmyslně zaměňuje s tříděním.
Zjistit konkrétní pravdu ze společností zabývajících se nakládáním s recyklovatelným odpadem je obtížné, a pokud už k tomu dojde, je nutné nejmenovat. Existují tak dvě roviny pravdy, ta oficiální, která je neobecná a sebekritická jen do té míry, aby to nebolelo. No a pak je tu ta druhá, reálná, o které se hovoří jen šeptem.
Jak to tedy opravdu je
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Petr Utěkal - p.utekal@gmail.com 20.12.2020 19:20
No, poprvé čtu, že někdo píše po pravdě, jak se u nás potěmkinovsky recykluje plastový odpad. Přitom recyklační technologie existují a dokonce se průmyslově využívají. Ovšem bez zjevného zájmu státní správy a všemocného Ekokomu. Je zábavné číst, kolik odpadového plastu je latentně k dispozici, když víme, že zmíněné fungující recyklační provozy musí materiál dovážet z Německa. Ten z Česka prostě není k mání. Fakt by mne zajímalo, kde končí ty recyklační poplatky, co platíme při každém nákupu čehokoliv. V provozech, které skutečně odpadní plast zpracovávají, nebo ve vývojových kancelářích, které recyklační technologie vyvíjejí, rozhodně ne. Přitom podle mne by měly končit právě tam, nikoliv např. v produkcích TV na výrobu nabubřelých a pokleslých šotů o našem úžasném třídění a recyklaci.
Milan Šrůtek - stepan.srutek@centrum.cz 21.12.2020 11:18
Krásně napsáno. Já vždy žasnu, jak nám chlapci , kteří mají možná dva tituly a třetí si jistě postgraduálně dodělávají , ale nikdy nebyli ve skutečném provoze, v TV předkládají ty své smělé procentuální recyklační cíle. A další téma k diskuzi bych otevřel podnikatelské prostředí v ČR (§14, odst.2), protože, světe div se, recyklací se bude někdo, rozuměj šikovný podnikatel, zabývat jen tehdy, když mu to něco přinese. Zatím mám ten dojem, že podporujeme spíše legislativu a byrokracii, aby to podnikání bylo co nejsložitější a hlavně, s co nejvyššími náklady
Petr Utěkal - p.utekal@gmail.com 4.1.2021 9:30
Podporujeme potěmkinovské aktivity. Včera jsme se dozvěděli, že bude třeba ještě více zaneřádit obce a sídliště barevnými kontejnery - na co, když ani z těch, co už všude máme, se de facto nic nerecykluje? Mám dojem, že to vše řídí lobby, co vyrábí a prodává popelnice.