Rok 2025 ukázal, že obnovitelné zdroje energie mají v Česku rostoucí ekonomický a sociální význam, jejich rozvoj však zůstává nerovnoměrný a v řadě oblastí brzděný regulatorní nejistotou. Vyplývá to z výročních dat, která dnes představila Komora obnovitelných zdrojů energie na bilanční tiskové konferenci.
Podle Komory OZE se potvrzuje, že vlastní výroba a vlastní spotřeba energie jsou ve veřejném zájmu státu. Domácnostem přinášejí nižší účty, energetickému systému odlehčení sítí a celé ekonomice širší rozprostření investic a přínosů napříč regiony.
„Obnovitelné zdroje dnes nejsou ideologické téma, ale praktický nástroj ke snižování nákladů a ke stabilizaci energetiky. Posilují naší bezpečnost. Sektor ale potřebuje dlouhodobé, transparentní a funkční podmínky pro povolování, regulaci i podporu,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Do roku 2030: 10 gigawattů nových zdrojů a důraz na vlastní spotřebu
Komora OZE podporuje cíl instalovat do roku 2030 přibližně 10 gigawattů (GW) nových obnovitelných zdrojů. U fotovoltaiky doporučuje vyvážený rozvoj malých decentralizovaných systémů (určených pro vlastní nebo lokální spotřebu) a velkých projektů, u větru transparentní a jednotný přístup v povolování. U teplárenství vidí budoucnost v průmyslových tepelných čerpadlech a využití odpadního tepla, například z datových center. „Pokud má energetická transformace fungovat, musí být srozumitelná, spravedlivá a ekonomicky výhodná. Data jasně ukazují, že obnovitelné zdroje tyto podmínky splňují – bez aktivního státu a politiků to ale nepůjde,“ dodává Štěpán Chalupa.
Transformovat Novou zelenou úsporám
U solární energetiky, tepelných čerpadel i dalších malých zdrojů se potvrzuje silný přínos pro domácnosti, které si investici mohou dovolit. Podmínkou je ale ekonomická návratnost. Ta se dá zajistit přímou podporou, podpůrnými nástroji či ukončením zvýhodňování fosilních zdrojů, uvedla komora. Zároveň se ale prohlubuje rozdíl mezi středně a nízkopříjmovými skupinami, pro které zůstává vstupní investice nedostupná. Komora proto doporučuje proměnit program Nová zelená úsporám v sociálně-ekologický nástroj, cílený na domácnosti, kde energie tvoří významnou část výdajů. „Navrhujeme vyvážit podporu napříč opatřeními na úsporu energie. Ať už jde o obnovitelný zdroj nebo opatření na obálce budovy. Nebo by šlo zjednodušit systém tak, že stanovíte podporu na jednotku uspořené nakupované energie,” dodává Chalupa.
Tepelná čerpadla: vyrábíme světově, doma stagnujeme
Česko patří mezi globálně největší výrobce tepelných čerpadel, jejich domácí instalace ale v roce 2025 meziročně opět klesly. Aktuální pokles ceny elektřiny pomáhá těm, kdo už čerpadlo mají, nikoli domácnostem bez kapitálu. Pro ně je pořízení úspornějšího zdroje často nedosažitelné. Chybí jim přitom finanční i odborná podpora. Podle Komory OZE je nutné znovu nastavit podporu tak, aby cílila na modernizaci stávajících domů a měla i sociální rozměr.
Vítr: příprava roste, výstavba čeká
Větrná energetika se v roce 2025 posunula z dlouhodobé stagnace do fáze příprav. Přibývá projektů i referend, loni poprvé s vyrovnaným poměrem souhlasných a nesouhlasných výsledků. Výstavba ani repowering starších projektů se ale zatím nerozběhly. „Klíčové bude odstranit nesmyslné blokace projektů, nových i modernizací stávajících elektráren. Zároveň budeme sledovat, zda se zrychlené povolování skutečně promítne do praxe a zda stát udrží stabilní politickou podporu sektoru,” dodal Chalupa.
Biometan a bioenergie: návrat strategických zdrojů
Bioplyn se po letech legislativní stagnace vrací do hry jako domácí strategická surovina. Rok 2025 byl především o stabilizaci a přípravě, další vývoj bude záviset na funkčním nastavení aukcí na biometan, které by se měly letos rozjet. U pevné biomasy zůstává klíčové, aby implementace evropských pravidel neohrozila provoz lokálních tepláren, komunálních projektů a dostupnosti dřeva pro domácnosti do kamen a kotlů.
Malé vodní elektrárny a geotermie: nevyužitý potenciál
Malé vodní elektrárny dlouhodobě zajišťují stabilní výrobu elektřiny, nové projekty jsou však prakticky zablokované regulatorní nejistotou. Geotermální energie zůstává v Česku ve fázi výzkumu – v roce 2025 se nezačal připravovat ani jeden projekt, přestože v zahraničí jde o rychle rostoucí bezemisní zdroj.
Interaktivní mapy, které ukazují míru možných konfliktů při vymezování akceleračních zón větrných a solárních elektráren s jinými veřejnými zájmy, zejména ochranou přírody, bezpečností (obrany státu) či památkami. Nejde o návrhy akceleračních zón, ani o mapu, která by říkala, kde se stavět smí či nesmí. Jedná se o odborné vodítko pro proces vymezování akceleračních zón. Nejedná se ani o právně závazné dokumenty, na základě kterých by stát vymáhal na nižších územních celcích stavbu větrných či fotovoltaických elektráren.
Komentáře