Německo od roku 2023 zavede systém rozdělení nákladů na emise CO2 z vytápění budov mezi pronajímatele a nájemce. V případě obytných domů bude podíl záviset na specifických emisích oxidu uhličitého, v případě špatně zateplených domů s málo účinným vytápěním tak pronajímatel ponese vyšší podíl na nákladech za CO2.
Od roku 2021 zavedlo Německo systém zpoplatnění emisí oxidu uhličitého (CO2) v oblasti vytápění a dopravy. V současné době platí cena 30 eur za tunu CO2 vypouštěného při spalování topných a motorových paliv, která se postupně zvýší až na 55 eur v roce 2025.
V sektoru budov má zpoplatnění emisí CO2 motivovat pronajímatele k podpoře energeticky účinných renovací budov a nájemce k šetrnému využívání energie. V současné době však mohou pronajímatelé přenést dodatečné náklady za emitovaný CO2 zcela na své nájemníky.
To znamená, že systém nemá požadovaný účinek na zvyšování energetické účinnosti budov. Spolková vláda to chce nyní napravit novým systémem rozdělování nákladů za emise CO2 mezi pronajímatele a nájemníky.
"Od roku 2021 nesou dodatečné náklady na cenu CO2 u ropy a plynu pouze nájemci. To se nyní změní. … zajistíme, aby cena CO2 mohla mít zamýšlený řídicí účinek v oblasti politiky ochrany klimatu ve stavebnictví. Pronajímatelé získají pobídku k investicím do energeticky účinných renovací. Nájemníci jsou i nadále motivováni ke snižování vlastní spotřeby energie," uvedla Klara Geywitzová německá ministryně pro stavebnictví.
Obytné budovy a budovy se smíšeným využitím
Ministerstva přichází pro obytné budovy s odstupňovaným modelem, zohledňujícím specifické emise CO2 pronajímané budovy, dle něhož budou náklady na CO2 rozděleny poměrně mezi nájemce a pronajímatele. Čím horší je energetická bilance příslušné budovy, tím vyšší podíl nákladů ponesou pronajímatelé.
V případě bytů s obzvláště špatnou energetickou bilancí (>=52 kg CO2/m2/rok) ponesou pronajímatelé 90 % a nájemníci 10 % nákladů na CO2. Pokud však budova splňuje alespoň velmi účinný standard (EH 55), náklady ponesou pouze nájemníci.
Výjimky budou existovat, pokud pronajímatelé nemají možnost provést energeticky účinnou renovaci, například v případě památkově chráněných budov nebo v oblastech chráněných zákonem.
"Nájemce často trpí vysokými náklady na energie v důsledku špatné izolace a vytápění, aniž by byl schopen sám učinit vhodná opatření. Naopak pronajímatel, který budovu dobře zrenovoval z hlediska energetické účinnosti, může své náklady snížit. V takovém případě jsou například střecha a okna dobře izolovány, takže zejména nájemníci mohou svým chováním stále přispívat k úsporám energie a snižovat tak náklady na vytápění," tvrdí německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
Tento odstupňovaný model se vztahuje na všechny obytné budovy, včetně bytových domů, domovů důchodců a pečovatelských domů a budov se smíšeným využitím, v nichž se používají paliva, na něž se vztahuje německý zákon o obchodování s emisemi z paliv.
Nebytové budovy
V případě nebytových budov, jako jsou komerční prostory, platí rozdělení nákladů v poměru 50:50, které bylo jako možnost stanoveno již v koaliční smlouvě. Nájemci se s pronajímatelem mohou dohodnout na kompenzaci, například prostřednictvím ceny nájmu.
Odstupňovaný model se v budoucnu uplatní i na nebytové budovy. Vzhledem k jejich různorodosti, včetně velikosti, typů využití nebo spotřeby, v současné době stále chybí potřebná datová základna, aby bylo možné provést stanovení jednotlivých stupňů. Údaje by měly být podle ministerstev k dispozici v příštích dvou až třech letech.
Komentáře