V úterý byla uzavřena jedna z největších uhelných elektráren v tuzemsku. Společnost ČEZ elektrárnu Mělník III. odstavila, aby mohla bloky spalující hnědé uhlí přebudovat na ekologičtější zdroj.
Když byla v roce 1981 spuštěna elektrárna Mělník III. s instalovaným výkonem 500 MW, stala se největším zdrojem dálkového tepla v České republice. Lokalita Mělnicka zásobuje teplem Prahu, Mělník a Neratovice. Do roku 2030 by měla teplo vyrábět jen z nízkoemisních zdrojů, proto byl v plánované transformaci odstaven elektrárenský uhelný blok Mělník III., který jako jediný vyráběl pouze elektřinu.
Uhlí nahradí paroplynové zdroje a do budoucna se počítá s využitím kotlů na biomasu, tepelných čerpadel nebo zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Všechny tyto nízkoemisní zdroje postupně nahradí hnědouhelné teplárny Mělník II a Mělník I. Do transformace má ČEZ v plánu investovat v nejbližších letech přibližně 30 až 40 miliard korun.
„Transformace našich teplárenských provozů je jednou z klíčových oblastí, kterými dosáhneme našich ekologických závazků. Ekologizace mělnického zařízení je jedním z významných kroků v dosažení nízkoemisní výroby, které jsme si vytyčili ve strategii Vize 2030 Čistá Energie Zítřka. S ohledem na velikost mělnického zdroje a jeho důležitost pro Prahu budeme právě tam směřovat největší podíl plánovaných investic do modernizace teplárenství,“ říká místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
V následujících letech by podle společnosti ČEZ měla být odstavena hnědouhelná jednotka Mělník II, která bude do té doby částečně fungovat v režimu záložního zdroje. Posléze ukončí provoz i Mělník I. V Mělníku by nejprve měla být postavena plynová kotelna, kterou budou následovat paroplynové zdroje pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Soutěž na výstavbu plynové kotelny by měla být spuštěna v roce 2024.
O dalších technologiích se teprve jedná, zvažována je výstavba elektrokotle, který by sloužil nejen pro výrobu tepla, ale pomáhal by regulovat přenosovou nebo distribuční soustavu. ČEZ uvažuje i o rozšíření kotle na biomasu, spalování, nebo výrobě vodíku, či tepelných čerpadlech s akumulací tepla. V přípravě je zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO).
Výsypky dolů by se v budoucnu mohly zaplnit fotovoltaickými panely. A nejen ty, místo by se pro ně mohlo najít i na pozemcích po stavebních demolicích, například místo chladicích věží nebo na místech, kde se dnes skladuje uhlí. ČEZ také letos oznámil, že plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu šest gigawattů, a to převážně ze solární energie.
„Společnost Energotrans, která teplárenskou lokalitu provozuje, zároveň jedná s ÚJV Řež o možnosti zprovoznit v areálu experimentální okruh se superkritickým CO2 pro testování točivých strojů. Všechny nové zdroje vzniknou na pozemcích současného areálu a využijí tak stávající budovy i infrastrukturu,“ uvádí ČEZ v tiskové zprávě.
Komentáře