Dnes přinášíme druhý díl zamyšlení ředitele České asociace oběhového hospodářství Miloše Kužvarta nad překotností doby a krocích, které jsou třeba udělat nikoliv překotně rychle, ale především správně a uváženě. Pokud to s naší planetou myslíme opravdu vážně….
V dnešním textu navazujeme na první díl článku Miloš Kužvart: Měli bychom slézt z obláčků taxonomií a environmentálních cílů do brutální reality dneška a vracíme se k problematice energií v kontextu recyklace a oběhového hospodářství celkově.
Využití odpadu
Třídící, dotřiďovací a recyklační linky je třeba brát jako technologie, které při své výrobě generují odpad. V případě plastů je ho i 70 %, nazýváme ho „výměty“ a problémem je, kam s ním. To je zapeklitá otázka. Nejhorším možným řešením je skládka. Materiálový a energetický potenciál plastu se tím úplně degraduje. A když neberu v úvahu jen plastový odpad, tak bioodpady jak rostlinného, tak živočišného původu ze skládky dělají obrovského velkovýrobce skleníkových plynů. Nejen CO2, ale i metanu.
Lepším řešením je využít energii v odpadu obsaženou. Tady chci říci, že v cirkulární ekonomice mají ZEVO a jemu podobná zařízení svou významnou roli. A pokud se naloží dobře i s odpadem, který vzniká při výrobě energie, tedy škváry a popílku, lze po nutných akreditovaných certifikacích nalézt jejich využití ve stavebnictví. Tím se může stát ZEVO technologií téměř bezodpadovou a celý proces je kruh. A to je žádoucí.
Ale tuhle výhodu nechceme vidět. Jde o spalovací proces, což z této technologie dělá v očích taxonomie technologii špinavou a žádný veřejný ani komerční finanční subjekt na ni nedá ani korunu, nikdo ji nechce ani pojistit. Poslední případ se týká jíž dekády provozovaných zařízení, která pracují za stále přísnějších podmínek.
ČR nevyužívá energie z odpadů ani z poloviny evropského průměru. Bylo by dobré si uvědomit tuto realitu. Pakliže nevíme co s odpady, nemůžeme jimi mrhat na skládkách za strašlivých environmentálních dopadů. Využívejme je alespoň energeticky, když už se nám nepodaří je materiálově využít.
Uvědomme si, jaká je v Evropě energetická situace. Jedná se o energetickou krizi. Za rohem číhá krize sociální a vleklý válečný konflikt v Evropě. Tato situace nemá od 2. světové války v Evropě obdoby.
Zálohování
V této době jsme svědky debat a neshod zastánců volného obchodu trhu a zastánců zálohování. Cílem oběhového hospodářství je přeměna odpadů na materiál pro výrobu. V co možná nejvyšším možném objemu. Jakmile bude recyklát vyroben přichází na scénu otázka: Měl by jako materiál do dalších výrob být k dispozici každému, kdo je za něj ochoten zaplatit, nebo by měl být umístěn na komoditní trh, který bude rozhodovat, kde by měl být použit?
A to je ona pře o tom zda povinně, a to slovo povinně zdůrazňuji, zálohovat nebo nezálohovat a chovat se více tržně.
Ještě před energetickou krizí jsme byli svědky vysokého nárůstu poptávky po čirém a i barevném PETu. To odhalilo, že subjektů připravených a ochotných za tento materiál platit i vyšší částky je více. Nejenom z oblasti textilního průmyslu nebo automotiv, ale i jiných.
Pokud bude zavedeno povinné zálohování, bude mít PET po celou dobu jeho recyklovatelnosti jeden subjekt. Realita je taková, že když si materiál může vybrat výrobce, je to daleko horší, než když si výrobce může vybrat materiál. Takže bude mít například výrobce koberečků do aut, nebo textilka vyrábějící zimní bundy k tomuto materiálu velmi omezený přístup (za možná netržních podmínek), nebo žádný.
Chemická recyklace
Aktuálním tématem je otázka, zda chemická recyklace v petrochemickém průmyslu bude považována za způsob, jak snížit závislost evropských zemí na dovozu ropy. V Česku je tato otázka leitmotivem našeho petrochemického průmyslu.
Já nazývám chemickou recyklaci vlajkovou lodí české recyklace, protože pro obrovské množství velmi různorodých a znečištěných plastových odpadů je to řešení. Je to řešení, které umožní si vybrat, zda výsledný produkt této recyklace využijete materiálově nebo energeticky.
Jenže jak už to u slov „energetické využití“ bývá, je to problém. Mocní mužové a mocné ženy této země potažmo Evropy energeticky využívat jinak nevyužitelné odpady prostě nechtějí. A to je pro nás všechny strašná chyba a pro chemickou recyklaci strašná škoda. Jestliže v současné době nevíme jistě, čím budeme v únoru příštího roku topit, asi bychom měli přístup k energetickému mixu přehodnotit.
ZEVO a EU ETS
Pokud se vrátím k energetickému využívání odpadů, je opravdu nasnadě přestat jeho rozvoj ve střední a východní Evropě blokovat. Položme si otázku. Které země tlačí na zařazení energetického využití odpadů do EU ETS? Kdo chce, aby se tato oblast stala součástí obchodování povolenkami skleníkových plynů? Jsou to země, především ty severské, kde nejsou využity obrovské kapacity ZEVO postavené většinou za peníze z unijních fondů, často v době, kdy jsme jako ČR již byli v EU.
Opravdu si nedokážu představit, že budeme dovážet materiálově nevyužitelné odpady ze Slovenska, Čech či Maďarska někam na sever do Švédska, do Dánska apod. To je nepředstavitelné. Přesto se o to tyto země snaží navzdory všem emisím a uhlíkovým stopám, které by tento model evropského nakládání s odpady přinesl. Zahrnutí energetického využití odpadů do EU ETS nemá logiku ani z pohledu skleníkových plynů. Daleko masivnější producent – skládky – by pak musely být do EU ETS zahrnuty také. O tom ale nikdo nehovoří.
Čili my teď potřebujeme kvalitní hospodářskou legislativu, nejen odpadářskou, ale i obalovou apod. Ta musí připravit opravdu dobré podmínky pro skutečné ukončování skládkování. Dnes jsme zase svědky toho, že jsou do návrhů novel vyhlášek v tichosti propašovávány body, které by umožnily odpad, který bude nevýhodné recyklovat či jinak využívat, zase vozit na ty skládky.
Je to špatná cesta. Já si myslím, že jedinou cestou je, aby skutečně zvítězil zdravý rozum a bylo možné dostat cirkulaci materiálu do života. A zdůrazňuji: za rozumných okolností, za přijatelných podmínek environmentálních, ekonomických i sociálních. Jinak se (obrazně vzato) EU změní v pubertální slečnu, která se chce cestou sobě naordinované bulimie prohladovět až k „sexy“ tyčkovité postavě… Občas na ty nešťastnice však čeká smrt…
Komentáře