1/2024

Když politici nerespektují doporučení manažerů chemických společností

| autor: František Vörös, konzultant0

50507066582_140d53a528_k
zdroj: flickr.com

Dnešní úvahu začnu netradičně informací z únorové tiskové konference největší světové chemické společnosti, BASF Group, která zaměstnává 111 tisíc pracovníků v Evropě, USA a Číně.

President a předseda představenstva Martin Brudermueller poukázal na loňskou náročnost tržního prostředí v důsledku války na Ukrajině a zvýšení cen energií a surovin. Společnost vykázala v tržbách nárůst proti roku 2021 o 11,1 %, v provozním zisku o 11,5 %. Provozní zisk byl ovlivněn vyššími náklady na energie o 3,2 miliardy eur, přičemž Evropa se na tomto růstu podílela 84 %, samotné náklady na zemní plyn se podílely 69 %. Jen za prvních devět měsíců vloni zaplatila za plyn společnost v Evropě o více než 2,2 miliardy eur více, než za stejné období v roce 2022. Konstatoval, že konkurenceschopnost Evropy stále trpí nadměrnou regulací, pomalými a byrokratickými povolovacími procesy a zejména vysokými náklady na většinu vstupních faktorů.

Negativní čistý zisk, tzn. ztrátu skupiny BASF, ve výši 627 mil. eur ovlivnily náklady na odpis investic v dceřiné společnosti Wintershall Dea, která se podílela na financování Nord Stream 2.

Pro letošní rok očekává skupina BASF globální růst chemické výroby o 2,0 % při oživení v Číně. Do konce roku 2024 chce společnost snížit nákladovou náročnost o 500 mil. eur, zejména v závodě v Ludwigshafenu, kde dojde k některým omezením a uzavřením výroben kaprolaktamu, amoniaku, cyklohexanonu, cyclohexanolu a uhličitanu sodného. Celkový počet zaměstnanců v celé skupině se sníží o 2 600, v centrále o 700. V období 2023 - 2027 plánují globální investice 28,8 miliard, zejména na materiály pro elektromobilitu. Čínská část společnosti se bude podílet 47 % na obratu, evropská 36 %, severoamerická 15 %.

Vyšší ceny energií a nárust cen zemního plynu mají dopad i na české chemické společnosti, zejména Orlen Unipetrol a Synthos, obě s polskými vlastníky. Mluvčí Unipetrolu uvádí trojnásobný růst ceny uhlí a elektřiny a sedminásobný u plynu. Synthos Kralupy dokonce kvůli vysokým cenám energií skončí ve druhém čtvrtletí, po šedesáti letech výroby styren-butadienového kaučuku Kralex, produkci na jednotce o kapacitě 100 tis. tun za rok.

Ze studie Svazu chemického průmyslu ČR vyplývá, že pokud budou ceny energií a vstupních surovin dále růst, hrozí omezování nebo přerušení řady výroben, včetně výroben hnojiv pro zemědělství. Uznávaný americký bloger Paul Hodges uvádí na americkém webu ICIS, že vlivem vysokých cen energií a surovin se snižuje dostupnost hnojiv pro zemědělce. Současné ceny obilovin jsou o 49 % vyšší než v únoru 2020 a v roce 2022 dosáhly rekordních výší. Podle FAO je situace vážná, když 900 milionů lidí bojuje o přežití v podmínkách podobných hladomoru.

Všem výše uváděným problémům se dalo předejít, kdyby politici naslouchali manažerům chemických společností a zahájili v Evropě těžbu tzv. břidlicové plynu. V článku Hospodářská komora doporučuje vládě zvážit vlastní těžbu břidlicového plynu jsem referoval o vlastnostech a výhodách této suroviny a přístupech k této komunitě v USA. Jestliže se v roce 2000 v USA využívalo 23 tisíc frakovacích vrtů s těžbou 102 tisících barelů denně, pak v roce 2015 jich bylo 300 tisíc s denní těžbou 4,3 mi. barelů. Přitom ještě v roce 2008 si nikdo nemyslel, že v té době začínající těžba břidlicového plynu může odstartovat tzv. břidlicovou revoluci.

Tento obsah je uzamčen

Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP
Compag