Budoucnost energetické situace v Česku, které byla dosud silně navázáno na uhlí, nevypadá valně. Plánovaný útlum výroby energie z uhlí se rychle blíží a patrně k němu dojde dříve, než si všichni mysleli. Množství OZE sice narůstá, jenomže ne dost a nejedná se navíc o stabilní zdroje. Plyn se za současné situace nejeví jako přijatelná náhrada a o jaderné energetice se sice mluví, ale žádné nové kapacity se nestaví.
Co tedy s tím? Existuje nějaká cestu, jak může Česká republika nahradit uhlí? Na to jsme se zeptali Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
Při přechodu k nízkoemisnímu energetickému mixu je nutné zajistit, abychom nejdříve vybudovaly potřebné nízkoemisní zdroje, které uhlí nahradí, a teprve potom uhelné zdroje odstavovali. V případě elektroenergetiky je potřeba nahradit nejen celkovou roční potřebnou výrobu elektřiny, ale umožnit také to, že v každé chvíli roku bude k dispozici dostatek výkonu. Nízkoemisní zdroje tak musí zajistit i stabilitu a regulaci elektrické sítě.
Při srovnání elektroenergetiky ve Francii a v Německu je vidět, že lze vybudovat nízkoemisní elektroenergetiku na bázi kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů a zatím ji nedokážeme realizovat pouze s využitím obnovitelných zdrojů. Francie se po krizi způsobené invazí Ruska na Ukrajinu vrátila k realizaci právě takové reálně ověřené energetické strategie, a stejnou cestu plánují i další evropské státy. I u nás bychom měli jít touto cestou.
Německo spoléhalo na to, že přejde od uhlí k levnému ruskému plynu. Po invazi Ruska na Ukrajinu je tato varianta nereálná. Plyn je třeba dovézt ve zkapalněné podobě a za daleko vyšší cenu zpoza oceánu. Přechod od domácího uhlí na přechodnou dobu k plynu má z hlediska emisí oxidu uhličitého jen velmi omezený smysl.
Pokud započteme emise skleníkových plynů při těžbě a dopravě, zvláště pokud byl získán frakováním a přepravován ve zkapalněné podobě, a uvážíme emise při výstavbě plynových elektráren, které nahradí předčasně odstavené uhelné, není plynový zdroj z hlediska emisí tak velká výhra. Zvláště, pokud jde o zemní plyn těžený frakováním a dopravovaný ve zkapalněné podobě na velké vzdálenosti.
Zemní plyn se i u nás velice osvědčil při ekologizaci vytápění v domácnostech. Celá řada našich obcí se díky němu zbavila zimní inverzní smradlavé mlhy z vytápění uhlím a dřevem. Ovšem masivní využívání plynu k produkci elektřiny ve velkých paroplynových elektrárnách, jaké vidíme třeba právě v Německu, vytváří konkurenci zmíněnému využití pro vytápění a tlačí domácnosti k návratu ke spalování dřeva a uhlí. Z ekologického hlediska je to hodně nežádoucí tendence.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře