Evropský parlament a členské státy se dohodly na péči o udržitelnost podniků. Německý průmysl zuří

Evropská rada a Parlament se ve čtvrtek (14. prosince) se domluvily na kompromisní dohodě o směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD - Directive on corporate sustainability due diligence), a to včetně nejkontroverznějších aspektů směrnice. Německý průmysl se obává nepřiměřené byrokracie.

Cílem směrnice, kterou navrhla Evropská komise vloni v únoru po nátlaku Evropského parlamentu, je, aby velké společnosti neporušovaly lidská práva, zmírnily negativní dopady na životní prostředí a namísto toho se chovaly udržitelně a zodpovědně napříč celým hodnotových řetězcem. Proto budou muset identifikovat zmíněné negativní dopady a odstranit je, případně alespoň zmírnit.

„Tento zákon je historickým průlomem. Společnosti jsou nyní, 10 let po tragédii v Rana Plaza, odpovědné za potenciální zneužití ve svém hodnotovém řetězci,“ říká Lara Woltersová, europoslankyně, která vedla jednání.

Nová pravidla se budou vztahovat na velké společnosti působící na evropském trhu, a to i v případě, že mají sídlo mimo EU, které mají více než 500 zaměstnanců a dosahují celosvětového čistého ročního obratu min. 150 milionů eur. Dále na podniky z rizikových odvětví, například výroba textilu, zemědělství nebo výroba potravin či těžba nerostných surovin, které mají přes 250 zaměstnanců a čistý celosvětový obrat 40 milionů eur nebo vyšší.

Směrnice bude mít dopad i na malé a střední podniky, na které se sice nová pravidla přímo nevztahují, jsou ale součástí hodnotových řetězců a dodavateli velkých firem, na které už legislativa dopadat bude.

Finanční sektor a klimatické plány

Ačkoliv Parlament požadoval, aby do legislativy byly zahrnuty i finanční subjekty, Rada EU prosadila kompromisní dohodu, v rámci které budou investiční a úvěrové aktivity bank ze směrnice dočasně vyloučeny. Finanční subjekty budou stále mít povinnost provést náležitou péči u svých předcházejících aktivit. Směrnice také obsahuje ustanovení o přezkumu, které má zajistit, že otázka zahrnutí finančního sektoru se bude muset znovu projednat za několik let.

K rozporům mezi Radou a Parlamentem došlo i ohledně klimatických plánů, které mají společnosti vypracovat a skrze ně sladit svou činnost s klimatickými cíli Pařížské dohody. Evropská rada požadovala, aby se povinnost omezila pouze na formulování plánů, Parlament naproti tomu chtěl, aby směrnice společnosti nutila ke skutečné realizaci.