Snižování emisí skleníkových plynů, zejména metanu, které je považováno za prioritní oblast činnosti EU, má pro řešení dopadů změny klimatu klíčový význam. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) nedávno zveřejnila stručnou zprávu o emisích metanu v EU, která obsahuje nový nástroj k vizualizaci dat. Setkala se s Ricardem Fernandezem, expertem EEA na zmírňování změny klimatu a koordinátorem inventury skleníkových plynů v EU v rámci UNFCCC, aby zprávu představil a objasnil, proč je snižování emisí metanu v rámci širšího úsilí o zmírňování změny klimatu tak zásadní.
Jak silný je metan jako skleníkový plyn v porovnání s oxidem uhličitým?
Metan je hlavní složkou zemního plynu a je mimořádně účinný v zachycování tepla, mnohem účinnější než oxid uhličitý (CO2). Lidé si globální oteplování obvykle spojují s CO2, ale jak uvádí nedávné informační sdělení EEA, polovina nárůstu globální teploty oproti předindustriálnímu období je přičítána vyšším koncentracím metanu (CH4) v atmosféře. Tyto závěry vycházejí z vědeckých poznatků Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
S ohledem na tuto skutečnost musíme začít zaměřovat svou pozornost na tento silný skleníkový plyn jako na jednu z hlavních priorit při zmírňování změny klimatu a zároveň zajistit snížení emisí dalších plynů, jako je oxid uhličitý.
Měli bychom tedy v rámci evropského úsilí o snížení emisí skleníkových plynů upřednostnit snižování emisí metanu?
Rozhodně! Existují pro to nejméně tři důvody. Prvním z nich, jak jsem již uvedl, je, že koncentrace metanu jsou zodpovědné za přibližně polovinu nárůstu globální teploty a s tím souvisejících klimatických dopadů. Druhým důvodem je skutečnost, že vzhledem k rychle rostoucím koncentracím metanu se v posledních letech vliv metanu na globální oteplování ve srovnání s CO2 výrazně zvýšil.
A za třetí jde o to, že jednotlivé země při hlášení dat o skleníkových plynech nebo při provádění analýzy týkající se zmírňování změny klimatu používají dohodnuté potenciály globálního oteplování za období 100 let. Metan však přetrvává v atmosféře po dobu přibližně 12 let, přičemž během kratších časových období je jeho skutečný potenciál, pokud jde o globální oteplování, mnohem vyšší.
Například podle páté hodnotící zprávy panelu IPCC je metan za posledních 20 let 84krát silnější než CO2, zatímco při zohlednění posledních 100 let byl vyhodnocen jako 28krát silnější. To v zásadě znamená, že současné emise metanu jsou v krátkodobém horizontu pro změnu klimatu třikrát horší. Jejich rychlejší snižování by bylo rovněž třikrát účinnější.
Na základě všech těchto důvodů dochází nedávné informační sdělení EEA k závěru, že jednou z nejrychlejších a nejúčinnějších strategií, tj. jednou ze strategií, které snáze přinesou výsledky, pro zmírňování změny klimatu v zájmu omezení globálního oteplování v krátkodobém horizontu, je řešení zdrojů metanu a rychlé snižování jeho emisí.
Zaměření na metan samozřejmě neznamená, že polevíme v pozornosti věnované ostatním plynům. K dosažení dlouhodobých cílů v oblasti klimatu je třeba snížit emise všech skleníkových plynů.
Jaké nové technologie lze použít ke snížení emisí metanu?
K dispozici je hned několik technologií. Příkladem může být využití skládkového plynu z odpadu nebo výroba bioplynu ze zemědělského statkového hnojiva. Tyto plyny lze využít přímo jako energii a/nebo mohou být upraveny na biometan k výrobě tepla a elektřiny. Zejména bioplyn má velký potenciál přispět ke snížení emisí metanu v zemědělství.
Získaný metan lze rovněž použít při výrobě vodíku, ačkoli bychom měli upřednostňovat zelený vodík vyráběný z obnovitelných zdrojů energie, jako je větrná a solární energie, protože vede k nulovým emisím.
Snižování emisí metanu přispívá ke zmírňování změny klimatu i k lepší kvalitě ovzduší, a to díky synergii při snižování emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší. Získaný metan může také částečně nahradit dovážený zemní plyn, a tím do určité míry zlepšit energetickou bezpečnost. Musíme uvažovat v kontextu oběhového hospodářství, protože jen takovýto přístup snižuje emise skleníkových plynů, zlepšuje kvalitu ovzduší a snižuje naši energetickou závislost.
Jaké jsou obecně hlavní zdroje metanu a jaké jsou problematické zdroje emisí metanu v Evropě?
Možná je vhodné nejprve objasnit, že emise metanu pocházejí jak z přírodních zdrojů, tak z lidské činnosti. Přírodní metan pochází z mokřadů, termitů, oceánů, hydrátů (CH4 zachycený ve vodě při nízké teplotě a pod vysokým tlakem), lesů, lesních požárů, volně žijících živočichů, permafrostu a z geologických zdrojů.
Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) pochází přibližně 40 % celosvětových emisí metanu z přírodních zdrojů a zbývajících 60 % z lidské činnosti. V případě zdrojů z lidské činnosti, je největším zdrojem emisí metanu sektor energetiky, zemědělství a nakládání s odpady.
Celosvětově nejvýznamnější zdroje metanu se navíc nacházejí v Evropě, i když z hlediska významu hrají různou roli. Metan je obvykle větším zdrojem emisí skleníkových plynů v zemích s rozsáhlejším sektorem zemědělství (zejména živočišnou výrobou) a/nebo s nedostatkem odpovídajících systémů nakládání s odpady či s horší plynovodní infrastrukturou pro zemní plyn.
V roce 2020 představoval v EU metan 12 % celkových emisí skleníkových plynů, přičemž polovina emisí metanu pocházela ze zemědělství. Za poslední tři desetiletí od roku 1990 převládá pozitivní trend – došlo k podstatnému snížení emisí metanu v oblasti dodávek energie, nakládání s odpady a až donedávna i v zemědělství. Snížení emisí je odrazem poklesu chovu hospodářských zvířat v zemědělství, nižší úrovně těžby uhlí, zlepšení sítí ropovodů a plynovodů, menší míry ukládání odpadu na skládky a vyšší míry recyklace, kompostování, využívání skládkového plynu a spalování odpadu za účelem výroby tepla a elektřiny.
Přestože dosavadní výsledky byly pozitivní, další snižování emisí metanu je v sektoru zemědělství čím dál obtížnější, i když nikoli nereálné. Kromě pokroku v rámci implementace postupů a technologií sloužících ke snižování emisí metanu a jejich zavádění může ke snížení emisí metanu přispět rovněž výběr potravin ze strany spotřebitelů.
Jaká další opatření přijímá EU ke snížení emisí metanu?
EU za účelem snížení emisí, včetně emisí metanu, přijímá celou řadu opatření. Jak uvádí informační sdělení EEA, seznam politik, které tuto problematiku řeší, je ve poměrně rozsáhlý. Politiky implementované EU jsou správně zaměřeny, je však nepravděpodobné, že by se nám podařilo omezit emise metanu na nulu, neboť zemědělství k životu potřebujeme. Ledaže by se nám podařilo veškerý metan zachytit.
I kdyby se podařilo emise omezit v plném rozsahu, snaha EU nemusí v celosvětovém měřítku vést ke zmírnění změny klimatu. Pokud chceme zajistit, aby globální nárůst teploty nepřekročil 1,5 °C, je nezbytné spolupracovat na mezinárodní úrovni a uzavírat mezinárodní dohody. EU totiž zodpovídá pouze za 7 % celosvětových emisí a za méně než 5 % emisí metanu.
S celosvětovým úsilím o zmírnění emisí skleníkových plynů, včetně metanu, je spojeno několik mezinárodních aktivit. Ty však vyžadují čas, přičemž rozvojové země, které jsou signatáři mezinárodních dohod a úmluv, rovněž potřebují na snížení svých emisí a splnění mezinárodních závazků v oblasti klimatu finanční pomoc v řádu bilionů.
Co v této oblasti podniká EEA?
Naše nedávné informační sdělení je první svého druhu v tom smyslu, že propojuje informační sdělení pro politické představitele a pro širokou veřejnost. Doufám, že osloví subjekty, které mohou významně přispět ke snížení emisí tohoto silného skleníkového plynu. Nejlepší strategií pro zmírňování změny klimatu, která by v krátkodobém horizontu zpomalila globální oteplování, bude implementace a vývoj technologií a politik ke snížení emisí metanu.
EEA vyvinula rovněž datový prohlížeč o emisích metanu, který má podpořit toto informační sdělení. Uživatelé si v něm mohou zobrazit emise metanu v jednotlivých zemích, jak jsou vykazovány v národních inventurách skleníkových plynů. Z prohlížeče je patrné, že i v Evropě existují mezi jednotlivými zeměmi v emisích metanu zásadní rozdíly.
Komentáře