2/2023

Polemika: Je Dešťovka tou správnou cestou?

| autor: Martina Jandusova0

rain-1514257_640.jpg
zdroj: pixabay

Dotační program Dešťovka z dílny Ministerstva životního prostředí poskytuje finance pro vlastníky či stavebníky rodinných a bytových domů na využití srážkové a odpadní vody v domácnosti i na zahradě. Právě tento program vnedávném článku Petr Havel z portálu Naše-voda.cz označil jako nejdražší způsob zavlažování na světě.

"MŽP vydalo na dotace pro „malou Dešťovku“ celkem 425 milionů korun, díky kterým se bude ze srážkové vody zavlažovat na 9,5 tisíce m2 ploch českých zahrad, čímž se ušetří zdroje pitné vody. Za zmiňovaných 425 milionů korun by se daly vybudovat závlahové soustavy na tisících hektarech zemědělské půdy, případně vybudovat více než 200 nových rybníků, kdyby se tedy někomu nelíbilo technické řešení a preferoval by návrat vodních ploch do krajiny, zlepšení stavu přírody a zvýšení zásob vody v přírodě," píše se v článku.

Shodují se s tím názorem na Dešťovka vodohospodáři? Využívá MŽP finanční prostředky vhodným způsobem? A pakliže ne, kam by finance měly místo toho směřovat? Na tyto otázky jsem se zeptali v dnešní polemice.

Šárka Vlčková, vedoucí kanceláře generálního ředitele a tisková mluvčí Povodí Odry, státní podnik

Státnímu podniku Povodí Odry nepřísluší hodnotit dotační programy Ministerstva životního prostředí. Současně vodohospodáři Povodí Odry jsou přesvědčeni, že jedinou obranou proti suchu je komplexní přístup k dané problematice, tj. řešení jak pomocí „měkkých opatření“ v krajině, tak pomocí vodních děl. Prakticky to znamená prosazovat úpravy v krajině s mokřady, tůněmi, remízky, renaturacemi a revitalizacemi toků, menšími lány způsobem jejich obdělávání, a to zejména komplexními pozemkovými úpravami. Tato opatření do určité míry oddalují nástup extrémních jevů. Historie nás učí, že pokud jsou extrémy hluboké, pak přes optimální stav krajiny – a za takový můžeme považovat stav krajiny od středověku až minimálně po „průmyslovou revoluci“ – dochází ke katastrofálním povodním a extrémnímu suchu.

O tom vypovídají i historické kroniky, z nichž klimatologové zjednodušeně vyvozují, že nyní žijeme v období 500letého sucha. Proto na výše popsaná opatření v krajině musejí navazovat opatření technická. Mezi ně můžeme řadit úpravy toků ve městech a obcích, které se historicky rozrostly v údolních nivách řek a potoků, a zejména výstavbu údolních nádrží. Většina údolních nádrží má více účelů. Zajišťují zásobní funkci jak pro požadované odběry, tak pro zajištění minimálního zůstatkového průtoku v řece pod nádrží, dále vytvářejí mikroklima, krajinotvorný prvek, úkryty a životní prostor pro rostliny a živočichy vázané na vodu, možnosti rekreace, výroby elektrické energie a samozřejmě účinně tlumí velké vody.

Vilém Žák, ředitel a člen představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Po přečtení zaslané citace první věc, která mě napadla byla, že se musí jednat o omyl, či překlep v řádech. Kdyby se totiž uvedená informace zakládala na pravdě, byla by to opravdu nejdražší závlahová voda a navíc jednoznačné mrhání veřejnými prostředky.

Tento obsah je uzamčen

Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP