Letošní sucho v Evropě zesílilo vlivem klimatické změny, ukazuje nová analýza vědců sdružených v iniciativě World Weather Attribution (WWA). Přestože některé regiony nezaznamenaly velký úbytek srážek, vyšší teploty výrazně zvýšily výpar vody z krajiny a prohloubily dopady sucha. Oteplující se atmosféra je totiž „žíznivější“ a urychluje vysychání půdy, vegetace i vodních toků.
Vědci ze 13 zemí, včetně hydrologa Oldřicha Rakovce z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), analyzovali srážky, půdní vláhu a schopnost atmosféry odpařovat vodu. Výsledky ukazují, že letošní sucho vzniklo kombinací podprůměrných srážek a rekordních teplot, které výrazně zvýšily výpar vody z krajiny. Právě zesílení horka je podle studie jednoznačným důsledkem klimatické změny.
„Žíznivá“ atmosféra saje vláhu z krajiny
„Zatímco v dlouhodobém vývoji nejsou změny srážek jednoznačné, tak naopak takzvaná výparná poptávka atmosféry v důsledku oteplování výrazně roste a s ní roste také riziko a intenzita půdního sucha,“ shrnuje poznatky vědců hydrolog Oldřich Rakovec, který působí na Fakultě životního prostředí ČZU. „Stejné množství deště proto dnes nemusí znamenat stejné množství vody dostupné v půdě a řekách jako před několika desetiletími. Pro Česko je toto zvlášť důležité, protože leží na evropském rozvodí, naprostá většina vody od nás odtéká a jsme závislí především na srážkách, které spadnou přímo na našem území,“ vysvětluje.
Hlavní zjištění studie:
- Zemědělské sucho (nedostatek vláhy v půdě) je v západní Evropě díky klimatické změně přibližně 5× pravděpodobnější než v podnebí o 1,4 °C chladnějším, tedy bez vlivu člověka. Ve východní Evropě, kde srážkový deficit trvá už půl roku, je podobné sucho až 11× pravděpodobnější.
- Hlavní příčinou je horko, ne déšť. Klimatická změna podle dat neovlivnila množství jarních srážek, avšak zásadně zvýšila odpařování.
- Práh sucha se posunul. Srážkový deficit podobný letošnímu by před desítkami let vedl jen k mírnému suchu. Avšak kvůli výraznějšímu odpařování má dnes stejný nedostatek srážek za následek mnohem vážnější sucho.
- Dopady jsou už teď hmatatelné: Francie hlásí nejhorší úrodu kukuřice za 50 let, Rumunsko od roku 2019 kvůli opakovaným suchům přišlo o více než milion hektarů plodin. Rozsáhlé lesní požáry postihly zejména Francii a Španělsko. Nizozemsko v polovině července vyhlásilo nedostatek vody.
Labe jako varovný příklad
Studie v souvislosti s Českem zmiňuje jako příklad suchem zasažených vodních toků Labe. Podle hydrologické simulace průtoku Labe v Děčíně byl průměrný průtok mezi dubnem a červnem 2026 nejnižší za celou dobu záznamů od roku 1950. Obdobný vývoj během celého období od března do června potvrzují také pozorování ČHMÚ a situační zprávy Povodí Labe. „Nízké průtoky omezují ponor a přepravní kapacitu lodí a současně zvyšují tlak na říční ekosystémy, především kvůli rychlejšímu oteplování vody a menšímu množství rozpuštěného kyslíku v ní,“ vypočítává Oldřich Rakovec důsledky nedostatku vody v řece.
Česko musí lépe vracet vodu do krajiny
Podle Rakovce musí být pro Česko prioritou důsledné naplňování a pravidelná aktualizace již existujících plánů pro zvládání sucha.„Česko má výhodu v historicky vybudovaných nádržích, zejména ve vltavské kaskádě. Ty pomáhají udržovat průtoky a zvyšují bezpečnost zásobování vodou, včetně strategických odběrů pro energetiku,“ připomíná hydrolog. „Nádrže ale nejsou nevyčerpatelné a část vody se z jejich hladiny také odpařuje. Současně je proto potřeba obnovovat mokřady a říční nivy, zlepšovat vsakování vody do půdy a šetrněji hospodařit v krajině. Vlhčí půda a zdravá vegetace navíc podporují výparné ochlazování a mohou místně zmírňovat dopady vln veder,“ dodává Rakovec.
Komentáře