Minule jsme představili hlavní legislativní změny, které čekají vodárenský sektor. V dnešním pokračování na tento přehled navážeme a zaměříme se na nové emisní povinnosti, rozšíření 4. stupně čištění, zpřísnění chemických standardů i rostoucí tlak na řešení PFAS a ochranu vodárenské infrastruktury.
Emise a ČOV s povinností 4T
Dalším novým požadavkem směrnice o čištění městských odpadních vod (UWWTD) je povinný monitoring a snižování emisí skleníkových plynů. Evropská komise a její vědecké centrum JRC původně navrhovaly, aby se emise hodnotily podle širokého rámce Scope 1, 2 a 3. EurEau ale upozornila, že je takový přístup metodicky i administrativně příliš náročný, zejména pro menší provozovatele, a proto požádala o jeho zjednodušení.
Komise nakonec od široké metodiky ustoupila. Hlavní část emisí z ČOV tvoří přímé emise metanu (CH₄) a oxidu dusného (N₂O), které mají velmi vysoký potenciál globálního oteplování. Metodika se proto zaměří na nejrelevantnější emise a nebude zatěžovat provozovatele detailním sběrem dat pro Scope 3.
Povinnost zavést čtvrtý stupeň čištění (4T) se bude týkat čistíren se zátěží vyšší než 150 tisíc EO (podle týdenního maximálního zatížení). Současně se však na národní i evropské úrovni diskutuje o tom, jak nastavit rizikovou analýzu, která má určit potřebu kvartérního čištění také u aglomerací od 10 tisíc EO výše. Evropská komise proto připravuje metodické dokumenty, které mají stanovit postup pro identifikaci rizikových oblastí a určit, které čistírny budou muset čtvrtý stupeň čištění zavést.
Národní implementační plán bude muset být hotový dřív, než Komise dokončí všechny prováděcí metodiky. Do konce roku tak ČR musí některá pravidla navrhnout předběžně a následně bude čekat, zda je Komise schválí nebo bude chtít jejich úpravu.
Nesoulad mezi EQSD a UWWTD
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře