1/2021

Když jsme přežili komunisty, přežijeme i dnešní dobu, říká Tomáš Drápela

| autor: Martina Jandusova0

DTE_tomas_drapela.JPG
zdroj: redakce, Tomáš Drápela

Teplárny jsou tradičními zdroji, které již léta dodávají na území obcí a měst tepelnou energii.„Zvýšení ceny emisní povolenky na 60 euro, teplárnám paradoxně výrazně pomohlo, protože si nás političtí činitelé začali konečně více všímat,“řekl Tomáš Drápela, předseda Teplárenského sdružení, na letošním ročníku konference Dny teplárenství a energetiky.

Podle předsedy Teplárenského sdružení se ve Sněmovně podařilo připravit dobré podmínky pro to, aby teplárny mohly dobře zvládnout transformaci. „Vyhráno ještě zdaleka není, protože musíme vše certifikovat v Evropské unii, ale věřím tomu, že finance, které odevzdáváme skrze emisní povolenky, se vrátí do teplárenství, takže bude možné stavět nové zdroje,“ uvádí Tomáš Drápela.

Ačkoliv se v dnešní době často skloňuje slovo „decentralizace“, je zřejmé, že jeden 150 metrový komín ve městě, který je 24 hodin monitorován, bude ekologičtější, než 50 menších komínů. „Alternativní zdroje, které by dokázali spolehlivě zabezpečovat dodávky na „ekologické bázi“, zatím nejsou. Sice nevím, co bude za 15 nebo 20 let, ale zatím mají centrální výtopny své místo,“ pokračuje Drápela.

Kromě dodávek tepla teplárny dokážou i významně regulovat síť. Celá řada z nich již přešla z uhlí na plyn nebo biomasu, či odpady. Zařízení na energetické využití odpadů se v České republice příliš mnoho nepostavilo, poslední byla vystavěna v Plzni. „Věřím ale, že se podaří postavit další,“ doplňuje předseda.

Emisní povolenky a cena tepla

Na první problémy teplárenství narazilo v 90. let, kdy se během první vlny ekologizace zdroje odsiřovaly. „Byl to správný krok, bolševik si s ekologii hlavu příliš nelámal. V teplárnách v té době ještě peníze byly a tak jsme vše dokázali bez dotací,“ říká Tomáš Drápela. Zavedením systému EU ETS se teplárny dostaly do potíží.

„Emisní povolenky jsem od začátku kritizoval s tím, že jde o další daň, která byla na teplárny uvalena. Valná většina zdrojů se zvyšující cenou povolenek dostává do červených čísel. Ačkoliv nám regulátor uznal, že plnou výši emisní povolenky můžeme promítnout do ceny tepla, nevěřím, že by to jediný zdroj udělal. Cena by totiž stoupla natolik, že by se lidé začali hromadně odpojovat a teplárny by se staly nekonkurenceschopnými,“ vysvětluje předseda Teplárenského sdružení.

Nerovné ekonomické podmínky by se pro teplárny mohly v budoucnu narovnat. „Malým světlem na konci tunelu je balíček Fit for 55, podle kterého by od roku 2026 byla uhlíková daň uvalena na všechny výrobce spalující fosilní paliva,“ říká Drápela a pokračuje: „Pokud se tak stane, ceny tepla se prudce zvednou, a proto si myslím, že na to politici nebudou spěchat, byť je zde jakýsi příslib.“

Naše teplo má významný vliv a proto se ptám: Má stát zájem, aby se CZT zachovalo nebo chce decentralizaci do menších zdrojů?“ táže se Tomáš Drápela. Pokud by došlo k decentralizaci, tak podle něj půjde o nevratný krok. „Dnešní výše emisní povolenky způsobila i to, že snad všechny politické strany mají ve svých volebních programech zachování CZT a jeho další rozvoj. Odpovědí na moji otázku je, že politici zájem mají a o teplárenství se konečně začalo mluvit,“ doplňuje předseda.

Hrajeme si na Mirky Dušíny

Ministerstvo průmyslu a obchodu i Evropská unie se snaží teplárnám vyjít vstříc. Přes Státní fond životního prostředí se snaží nastavit takové podmínky a pravidla, aby se jednotlivé zdroje mohly dostat k financím. „V programu HEAT I. je asi 12 žádostí, takže je téměř vyčerpán. K programu HEAT II. se přihlásilo cca 4 nebo 5 projektů a chystají se další. Takže teplárny mají zodpovědný přístup a vypadá to, že čerpání bude možné,“ uvádí Drápela.

Předseda Teplárenského sdružení věří tomu, že peníze se do tepláren v přiměřené míře vrátí, takže budou prostředky na rekonstrukci zdrojů. „Chtěl bych zdůraznit, že nám nevadí vysoká cena emisní povolenky, ale to že konkurenční zdroje je platit nemusí. To je zásadní věc, která nás trápí, i když je zřejmé, že kvůli zvýšené ceně za teplo se do toho politické garnituře nechce,“ vysvětluje Tomáš Drápela.

Pouze 10% občanů v České republice ví, co je evropský Green deal, začínají ale cítit jeho dopady ve svých peněženkách. „Ceny raketově rostou, a Evropa zachraňuje planetu. Před 5 lety měla Evropa na svědomí 9% uhlíkové stopy, dnes je to asi 7%. Na snižování emisí oxidu uhličitého se vynakládají horentní sumy peněz, což se nakonec projeví na cenách elektřiny.

Nejenom, že elektřina bude drahá, ale až se odkloníme od uhlí, bude jí velký nedostatek,“ říká předseda a svou řeč zakončuje: „Svět na to kašle. V Austrálii otevřeli dva uhelné doly, loděmi se vozí uhlí do Indie a do Číny, kde se mohutně pálí a my si hrajeme na Mirky Dušíny. Teplárny se na transformaci připravují, ale mrzí mě, že naši politikové nenašli odvahu tohle zastavit.“

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo