Skupina mladých inženýrů z hnutí Horizon 238 apelovala prostřednictvím otevřeného dopisu na belgického ministra k přehodnocení odstupu od jaderné energetiky. Skupina naopak zdůraznila výhody provozu jaderných zařízení a jejich přínosy v boji proti změně klimatu.
Skupina mladých inženýrů z hnutí Horizon 238 apelovala na ministra, Alexandera De Croo, prostřednictvím novin La Libre: „Naše země hodlá učinit rozhodnutí, které bude nevratně formovat energetický sektor po dalších několik desetiletí. Tento krok se nepochybně stane jedním z nejvýznamnějších skutků vaší vlády.
Vládní rozhodnutí odstoupit od jaderné energetiky, jakožto největšího bezemisního zdroje energie v Belgii, a financování fosilních zdrojů energie je paradoxní a kontraproduktivní. Belgie je stále z 80 % závislá na fosilních zdrojích a toto rozhodnutí jen posílí převahu fosilních zdrojů v belgické krajině.
Nenechte se zmást, každá nově dotovaná plynová elektrárna v Belgii je jen uznávaným závazkem znečištění po několik dalších desetiletí. Elektrárny uvedené do provozu v roce 2025 budou provozovány i po roce 2050, což je stanovený cíl pro uhlíkovou neutralitu,“ uvedlo hnutí Horizon 238.
Belgický odstup od jaderných technologií byl schválen v roce 2003. Kvůli tomuto kroku byla zakázána výstavba nových jaderných reaktorů a omezena životnost stávajících bloků na 40 let. Původně plánovaná životnost již byla revidována v roce 2007, kdy speciálně určená komise zjistila, že odstavení jaderných elektráren zvýší cenu elektřiny dvojnásobně a pravděpodobně naruší i energetickou bezpečnost státu.
V reakci na další zprávu komise z roku 2009 byla prodloužena životnost vybraných reaktorů. Zároveň byl stanoven rok 2025, do kterého nebude odstavena ani jedna jaderná elektrárna.
Belgická koalice na podzim minulého roku opět potvrdila politiku odstupu od jaderné energetiky, tentokrát do roku 2025. Podle stávajícího plánu by měly být během roku 2022 a 2023 odstaveny jaderné bloky Doel 3 a Tihange 2. Novější bloky Doel 4 a Tihange 3 budou odstaveny v roce 2025. Plán odstavování jaderných elektráren však myslí také na zabezpečení dodávek elektřiny a vliv uzavírání jaderných elektráren na ceny elektřiny. Pokud zpráva, která by měla být vytvořena do konce tohoto listopadu, ukáže potenciální problémy s dodávkami elektřiny, přehodnotí vláda svůj plán a umožní provoz 2 GWe v novějších jaderných zdrojích.
Hnutí Horizon 238 upozornilo na nevratnost těchto činů a znehodnocení snahy boje proti klimatickým změnám. Místo odstavování reaktorů by měly být využity pro snížení oxidu uhličitého v ovzduší.
Belgie disponuje špičkovými odborníky v jaderném průmyslu díky svým 60letým zkušenostem v oblasti inovací, výstavby a provozu jaderných technologií. Belgie se řadí také mezi průkopníky nových jaderných technologií prostřednictvím projektu Myrha. Projekt Myrha je urychlovačem řízený výzkumný reaktor vyvíjený v belgickém jaderném výzkumném ústavu. Toto zařízení bude využíváno v oblasti recyklace použitého jaderného paliva.
V blízké budoucnosti by belgické inženýrství mohlo stát v prostředí vodíkových technologií a ekonomiky. Evropa poměrně silně sází na vodíkové technologie při dekarbonizaci průmyslových sektorů, které je komplikované elektrifikovat.
„Desetileté prodloužení novějších elektráren posílí snížení emisí oxidu uhličitého. Jedná se také o předpoklad udržení belgických znalostí a zkušeností potřebných pro využití technologických výhod, které jaderné reaktory stále nabízejí. Vzhledem k dnešnímu zcela odlišnému kontextu musí být zákon o vyřazování jaderných elektráren z roku 2003 přehodnocen,“ uvedlo hnutí Horizon 238 v závěru dopisu.
Belgická elektroenergetika
Belgie začala s komerčním využíváním jaderné energetiky v roce 1974. Jaderné elektrárny dnes dodávají přibližně 38 % elektřiny. Druhým významným zdrojem energie je plyn, který dodává dalších 32 %. Uhelné elektrárny v Belgii dodávají pouze 3 % elektřiny. Zbylá část je tvořena obnovitelnými zdroji energie.
I přes relativně vysoké zastoupení jaderných zdrojů je Belgie importním státem a dováží přibližně 17 TWh elektřiny (pětina celkové spotřeby elektřiny).
První belgický reaktor byl zároveň prvním tlakovodním reaktorem v Evropě. Reaktor BR3 s výkonem 11 MWe byl dovezen z USA a postaven poblíž města Mol. Další jaderné reaktory byly vyvíjeny a stavěny s francouzskou pomocí.
Komentáře