Globální kapacita zařízení na zachycování emisí CO2 by mohla do roku 2030 dosáhnout 279 mil. tun/rok. To je více než 6násobek stávající kapacity těchto zařízení, která činí 43 mil. tun/rok. Vyplývá to z výhledu výzkumníků z BloombergNEF (BNEF).
Pokud by všechny oznámené projekty zaměřené na zachycování a ukládání emisí CO2 byly realizovány, mohlo by být v roce 2030 díky těmto zařízením zachyceno téměř 280 mil. tun emisí CO2. Aktuálně zachytí tato zařízení ročně zhruba 43 mil. tun emisí CO2. Pro srovnání, podle dat zveřejňovaných Eurostatem činily emise skleníkových plynů v EU v roce 2020 3,1 mld. tun.
Podle BNEF je dnes je většina zařízení pro zachycování emisí CO2 využívána v oblasti zpracování zemního plynu. V roce 2030 by měla být zhruba polovina těchto zařízení využívána při výrobě elektřiny a pro výrobu nízkouhlíkového vodíku a čpavku.
"Zařízení na zachycování, využívání a ukládání emisí CO2 (CCUS) jsou klíčovou technologií potřebnou pro dekarbonizaci sektorů, jako jsou petrochemický či cementárenský průmysl, a pro poskytování nepřetržitě dostupné výroby elektřiny v elektrárnách spalujících zemní plyn vybavených tímto zařízením. Přesto však není, ani přes významné zrychlení rozvoje tohoto sektoru v posledních dvou letech, rozvíjena kapacita zařízení na zachycování emisí CO2 dostatečně rychle na to, aby byly splněny klimatické cíle pro konec této dekády," uvedl BNEF.
Do roku 2030 by se měl změnit také způsob, jakým bude nakládáno se zachyceným oxidem uhličitým. Zatímco v dnešní době je zachycený oxid uhličitý využíván zejména při těžbě ropy, v roce 2030 by již většina zachyceného CO2 měla být ukládána do podzemních úložišť.
"Tato změna je vyvolána legislativou, která preferuje ukládání CO2 místo jeho využívání, a dále projekty, které cílí na využití technologií na zachycování a ukládání emisí CO2 pro dekarbonizační účely, kdy musí být zachycený CO2 ukládán, aby došlo ke splnění cílů," dodal BNEF.
Komentáře