1/2021

Evropský komisař pro klima: Zemní plyn nemá v EU téměř žádnou budoucnost

| autor: Zuzana Vrbová| zdroj: oenergetice.cz1

48865712988_02e87b77ca_c.jpg
zdroj: flickr.com

Na konferenci o plynárenství konané v minulém týdnu vystoupil evropský komisař pro klima Frans Timmermans s odvážným sdělením. Zástupce Komise uvedl, že v souvislosti s cílem úplné dekarbonizace do roku 2050 nemají fosilní paliva v Evropské unii budoucnost, a dodal, že to platí i pro zemní plyn. Uvedl to server Euractiv.

Dominantním zdrojem energie a to včetně tepelné mají v nadcházejících letech být obnovitelné zdroje. Dle Timmermanse bude zemní plyn hrát v dlouhodobém horizontu pouze velmi okrajovou roli. Solární a offshore větrné zdroje budou v roce 2050 dodávat desetkrát více výkonu, dodal dále viceprezident Evropské komise odpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu.

„Na konci této cesty už nebude žádný prostor pro uhlí, velmi malý prostor pro ropu a jen okrajová role pro zemní plyn,“ uvedl Timmermans v hlavním projevu na výroční konferenci organizace Eurogas, která sdružuje subjekty v plynárenství. „Místo čekání na nevyhnutelné je lepší se přizpůsobit teď a přijmout nové udržitelné obchodní modely.“

Ekologické skupiny přitom prozatím kritizovaly Evropskou komisi za její nejednoznačný postoj k zemnímu plynu a tomu, že mnohé členské státy jej považují za součást řešení klimatické krize. Zástupce Komise nyní do problematiky přinesl více světla.

Budoucnost je, dle Timmermanse v bezuhlíkové elektřině a v dekarbonizovaném plynárenství, které bude poskytovat zelený vodík. Připustil však také existenci hrozby, že elektrifikace a implementace obnovitelných zdrojů nebude postupovat dostatečně rychle tak, aby byly splněny evropské cíle v oblasti dekarbonizace.

Zde je, dle komisaře, určitý prostor pro zemní plyn. Pokud by nebylo možné nasadit čistou energii v potřebném rozsahu, může zemní plyn stále hrát roli při přechodu od uhlí k bezemisní elektřině.

Na konferenci mimo jiné zaznělo, že zemní plyn je nejčistší z fosilních paliv. Jeho spalovaní emituje v průměru o 50 % méně oxidu uhličitého než uhlí. Například Polsko v současnosti plánuje investovat do plynových zdrojů ve velkém. Ty mají sloužit jako odrazový můstek k dosažení cílů v oblasti klimatu. Spolu s plynem bude východní soused rozvíjet offshore větrné elektrárny v Baltském moři.

Komentáře

  1. Podle údajů české společnosti pro větrnou energii je v současné době výkon offshore větrných elektráren schopen pokrýt 4% potřebného množství elektrické energie v EU a do roku 2030 by to mělo stoupnout na 14%, tedy o 10%, pro dosažení čtyřnásobku současného výkonu proti současnu (tedy 40% celkové potřeby EU) bude na období mezi roky 2030 a 2050 zbývat nárůst o 26%. To ale patrně bude číslo větší, protože spotřeba pokud se nemýlím stále roste. Ale i když zanedbáme tento nárůst, obávám se, že se bez zemního plynu ani po tomto raketovém nárůstu produkce ze solárních a větrných elektráren neobejdeme. tím spíše, že jádro je také na černé listině. A to prosím nikdo nemluví o tom, jaký vliv na klima bude mít to, že to obrovské množství větrných elektráren pravděpodobně sníží energii větrů, které přicházení z moře na pevninu. Už teď se objevují názory, že na sucho ve vnitrozemí začínají mít offshore větrné elektrárny neblahý vliv a to zatím pokrývají 4% potřeby EU.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
E-salon
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace