Letošní 8. ročník česko-slovenské environmentální konference přivítalo slovenské Štrbské pleso. Oba státy, které po vstupu do EU musí stejně jako ostatní členské státy transponovat právní předpisy, si zde porovnávají implementace do národních právních systémů, problémy a různý přístup.
Konference je již tradičním místem výměny zkušeností z transpozicí evropských právních předpisů do slovenské a české legislativy. První den patřil studiím IED/EIA. Česká i slovenská strana měla v této sekci svého zástupce. Jan Slavík z Ministerstva životního prostředí ČR pohovořil o novelizované směrnici o průmyslových emisích, Katarína Jankovičová ze Slovenské inspekce životního prostředí se věnovala novele zákona o EIA.
Druhý den konference otevřela Jarmila Hrubá z MŽP SR, která popsala, jak se chová nová právní úprava ochrany ovzduší v praxi. Celý blok se věnoval ovzduší a jeho ochraně. I český zástupce MŽP přispěl svou přednáškou. Kurt Dědič z MŽP ČR přednesl účastníkům konference přednášku o tvorbě návrhu novely zákona o ochraně ovzduší. Přednášku začal informací o kvalitě ovzduší. „V různých regionech ČR se stále překračují imisní limity. Komunikací s orgány EU se ale daří neskončit u soudu. V loňském roce jsme poprvé splnili imisní limity, na to ale nemůžeme spoléhat. Faktorem pro tuto skutečnost bylo i teplé počasí,“ uvedl Dědič.
V Národním programu snižování emisí z roku 2019 dala vláda ministerstvu zadání, kterak pojmout práci na návrhu novely zákona o ochraně ovzduší. Novela se mimo jiné zaměřila na rozsah vydávání závazných stanovisek ORP a možnosti uložení opatření na stacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2 zákona, dále na rozsah a obsah samotné přílohy č. 2 zákona, podmínky provozu zdrojů, rozšíření povinností měření emisí, podmínky provádění autorizovaných činností a podobně.
Důraz měl být kladen na snižování administrativní zátěže, zkvalitňování podkladů pro rozhodování orgánů ochrany ovzduší a digitalizaci. Legislativní proces je téměř na samém konci. Právě v těchto dnech návrh projednává vláda, aby zákon mohl ještě v tomto období projít Parlamentem.
Obsahem vyhlášky jsou mimo jiné i lokální topeniště. Nejprve je ale třeba splnit cíle, které stanovují dřívější předpisy. „Letošní rok je přelomový. Letos v září se přestává topit starými kotly a dojde k různým situacím, spojeným s faktem, že domácnosti budou dál topit ve zcela nevyhovujících kotlích,“ upozornil Kurt Dědič s tím, že se uvidí, co s nastalou situací dělat. Je jisté, že termín se posouvat nebude.
Dále bude zákon doplněn o závaznost imisních limitů, závazná pravidla zařazování zdrojů, dojde k úpravě podoby sčítacích pravidel, zavedení sledování provozního parametru, digitalizaci zjišťování úrovně znečišťování nebo rozšíření povinnosti kontinuálního měření emisí. Změní se spolupráce, vydávání a aktualizaci PZKO a dojde k rozšíření pravomocí obcí pro případ smogové situace.
Návrh rovněž zavádí minimální vzdálenosti zdrojů a domů, povinnost vyhodnocovat zkušební provoz, popisuje, jak rozhodovat v pochybnostech, upravuje systém nízkoemisních zón, zavádí nízkoemisní poplatky, zvyšuje sazby poplatků a úpravu výnosů. S tím je spojený mechanismus zvyšování poplatků o inflaci, který novelu doprovází.
Plánovaná účinnost je od 1. ledna 2025. „Záleží na tom, jak budou probíhat současná jednání,“ uzavřel svou přednášku Kurt Dědič.
Dalším zástupcem českého ministerstva byl Jakub Achrer, který promluvil o prevenci obtěžování zápachem a minimální vzdálenosti od obytné zástavby.
Konference nabídla účastníkům také aktuální situace obou zemí v oblastech ESG, odpadů a BAT/BREF. Podrobnosti a informace z těchto oblastí přineseme v samostatných článcích.
Komentáře