V těchto dnech se v sečském hotelu Jezerka koná 27. ročník konference Nové metody a postupy při provozování ČOV, který se zaměřuje na aktuální témata v oblasti čištění odpadních vod. Jedním z nich je revize směrnice o čistění městských odpadních vod, která určí podobu celého oboru.
Konferenci zahájil kulatý stůl na téma dalšího směřování v oblasti čištění odpadních vod. Filip Wanner ze společnosti Energie AG Bohemia představil hlavní témata letošního ročníku konference. Zmínil, že na programu se pracuje s třičtvrtě ročním předstihem, proto jeho finální podoba odráží to, kam vodohospodářský obor směřuje.
Nejdůležitějším tématem prvního bloku je podle něj revize směrnice o čistění městských odpadních vod. „Tato zcela zásadní směrnice nastaví směr, kterým se náš obor bude na desítky let dopředu ubírat,“ vysvětluje Filip Wanner a pokračuje: „Důležité bude i to, jak se s novými požadavky vyrovnáme.“
Následující blok konference se zabývá energetickou náročností čištění odpadních vod. „Blíží se doba, kdy parametry na odtoku z ČOV se budou rovnat parametrům spotřeby energie při čištění odpadních vod,“ říká Wanner. Poslední blok se zaměřuje na digitalizaci a lepší práci s daty, která jsou na čistírnách měřena. Může to totiž být odpovědí na předcházející výzvy, které nás čekají.
Vilém Žák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), shrnul aktuální situaci v legislativě. I on zmínil revizi směrnice o čistění městských odpadních vod, když zdůraznil, že její podoba bude určovat podmínky vodohospodářského oboru na mnoho desítek let dopředu. „Společně s pravidly environmentálního investování, neboli taxonomií, vznikají ve vodárenství zcela nová pravidla a podmínky. Hřiště se skutečně významně zužuje,“ komentuje Vilém Žák.
Dále zmínil, že Ministerstvo životního prostředí v současné době intenzivně prosazuje havarijní novelu vodního zákona, kterou označil jako potencionálně riskantní pro obor. Hrozí totiž, že bude realizován kontinuální monitoring na odtoku ČOV. „Snažíme se tomu zabránit, jelikož se technologicky jedná o nesmysl. Takže usilujeme o to, aby byly vyjmuty čistírny, které čistí komunální vody, a kontinuální monitoring se maximálně týkal čistíren, které čistí průmyslové vody,“ vysvětluje ředitel.
„Jsme v polovině období, kdy platí cenový výměr, takže je nejvyšší čas začít pracovat na novém výměru. S Ministerstvem financí jsme již definovali témata, která bude ve výměru potřeba upravit a začínáme na tom pracovat,“ uvádí Vilém Žák. V neposlední řadě uvedl, že se sdružení rozhodlo nečekat s novými legislativními předpisy na regulátory. „V oblastech, kde vidíme, že je legislativa přežitá, se snažíme připravit vlastní, a to se v současné době děje v případě zákona o vodovodech a kanalizacích,“ dodává Žák.
Jiří Wanner z VŠCHT, zastupující Asociaci pro vodu ČR – CZWa, přiblížil téma své přednášky, a sice požadavky, které bude klást nová směrnice na budoucí technologie. „V této souvislosti je třeba zdůraznit, že práce technologa je otázkou celoživotního vzdělávání,“ říká Jiří Wanner. Obor kráčí velmi rychle dopředu, takže není možné si s vědomostmi, získanými v určité době, vystačit až do penze. „Představíme proto nový systém celoživotního vzdělávání, který ústav připravuje,“ vysvětluje Wanner a dodává: „Náš dopad bude ale malý a pomalý, jelikož technické vysoké školy, které vyučují vodařinu, ročně produkují minimum absolventů.“
Svým pohledem v rámci kulatého stolu přispěl i vlastník vodohospodářské infrastruktury, a to Miroslav Krčil, starosta města Hlinsko, předseda představenstva VaK Chrudim a radní Pardubického kraje. „Někdo to musí všechno zaplatit a tím je vlastník, potažmo konečný odběratel. Když si odmyslíme externí, dotační prostředky, jiný finanční zdroj neexistuje,“ odpovídá Krčil na otázku, jak pohlíží na tvorbu prostředků na obnovu ve světle plánované legislativy. Dále uvádí, že celou legislativu vnímá ze širšího pohledu a jako příklad zmiňuje připravovaný stavební zákon. „Ten dopadne i na vodohospodářskou oblast a já se obávám toho jak,“ doplňuje starosta Hlinska.
VaK Chrudim spravuje rozsáhlé území, které podle Krčila jen v posledních 8 letech vynaložilo na modernizaci a obnovu více než 100 mil Kč. „Jedná se už o značnou část peněz a nic z toho by nešlo uskutečnit bez spolupráce s provozovatele. Synergie musí být, kdyby nebyla, pak by nic takového nebylo možné,“ říká Miroslav Krčil a dodává: „Z hlediska energií situací vnímám tak, že zelený tlak je sice enormní, ovšem i zelené technologie musíme implementovat rozumně. To znamená realizovat je za použití ekonomiky a efektivity, jinak to celé postrádá smysl.“
Komentáře