Podle posledních dostupných dat Eurostatu připadalo na jednoho obyvatele Česka 538 kilogramů komunálního odpadu, což bylo deváté nejvyšší množství v Evropské unii. Česko se zároveň rychle zlepšuje v cirkulárním využití materiálů, jehož míra se za poslední dekádu zvýšila z 6,9 % na 14,8 %.
Samotný sběr a recyklace však nestačí. Návrat výrobků a materiálů zpět do oběhu stále brzdí nedostatečná infrastruktura, omezené zpracovatelské kapacity i nízké povědomí veřejnosti. Vyplývá to z analýzy portálu Evropa v datech. Podle posledních dostupných dat Eurostatu za rok 2023 připadalo v Česku na jednoho obyvatele 538 kilogramů komunálního odpadu, o 27 kilogramů více než činil unijní průměr. V evropském srovnání šlo o deváté nejvyšší množství. „Mnohé vyspělé státy nás v produkci komunálního odpadu ještě předčily. Na osobu ho vůbec nejvíce (782 kg) vzniklo v Rakousku. K nejmenším producentům patřilo Polsko a Rumunsko,” srovnává analytička Evropy v datech Hana Vincourová.
Podle Benjamina Haguea z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) stojí za vysokou produkcí odpadu v Česku především ekonomické nastavení systému: „Česko mělo dlouhodobě jedno z nejlevnějších skládkování v Evropě a do velké míry to platí dodnes. Tam, kde je skládkování drahé, se prevence vzniku odpadu, třídění i recyklace ekonomicky vyplácejí,“ vysvětluje.
Rostoucí množství komunálního odpadu zachycují také národní statistiky. Podle dat Českého statistického úřadu vzrostlo mezi lety 2023 a 2024 množství odpadu na obyvatele ze 497 na 541 kilogramů. „Největší podíl na tomto nárůstu měly směsné odpady, kovový odpad a dále zejména odpad z papíru a lepenky, plasty nebo dřevo,“ vysvětluje Jan Cieslar z Českého statistického úřadu. Komunální odpad přitom představuje pouze menší část celkové produkce odpadů v Česku, ve které převažují odpady z průmyslu a stavebnictví.
V cirkulárním využívání materiálů se Česko rychle zlepšuje
Vedle množství vznikajícího odpadu je důležité sledovat také to, jak velká část spotřebovaných materiálů se vrací zpět do ekonomiky. Tento vývoj zachycuje míra cirkulárního využití materiálů neboli CMUR. „Míra cirkulárního využití materiálů (CMUR) vyjadřuje, jaký podíl všech materiálů spotřebovaných v ekonomice pochází z recyklace – tedy kolik z toho, co používáme, se vrátilo zpět do oběhu místo toho, aby se vytěžilo nebo dovezlo jako nová surovina,“ říká Hague.
Mezi lety 2015 a 2024 se hodnota tohoto ukazatele v Česku zvýšila o téměř osm procentních bodů, z 6,9 % na 14,8 %. V rychlosti zlepšování tak bylo Česko třetí nejlepší mezi zeměmi evropské sedmadvacítky. Vyšší podíl recyklovaných materiálů však zachycuje pouze část celého procesu. Aby se výrobky a suroviny skutečně vracely do oběhu, je potřeba zajistit nejen jejich sběr, ale také třídění, přepravu, opravy a následné zpracování.
Kolektivní systémy zajišťují sběr, samy ale cirkulární model nevytvoří
Důležitou součást českého odpadového hospodářství tvoří kolektivní systémy, které za výrobce organizují zpětný odběr výrobků po skončení jejich životnosti a zajišťují jejich předání k dalšímu zpracování. „Kolektivní systémy plní především funkci reverzní logistiky. Spojují jednotlivé toky vysloužilých výrobků do organizovaného systému, vedou jejich evidenci a sledují plnění zákonných cílů. Samy o sobě ale ještě nezajišťují cirkulární model ani návrat surovin zpět do ekonomiky,“ upozorňuje šéfredaktorka portálu Byznys & udržitelnost Kateřina Novotná.
Kolektivní systémy v Česku fungují pro různé skupiny výrobků. Nejznámější je EKO-KOM, který zajišťuje sběr a recyklaci obalových odpadů mimo jiné prostřednictvím sítě barevných kontejnerů. Systém ELTMA se naopak zaměřuje na zpětný odběr použitých pneumatik, které mohou řidiči na odběrných místech bezplatně odevzdat. „V praxi organizujeme svoz a zpracování pneumatik z míst zpětného odběru zapojených do sítě ELTMA. Následně jsou pneumatiky předávány smluvním zpracovatelům,“ říká Radim Filák z ELTMA.
Samotná existence odběrných míst ale nestačí, pokud lidé nevědí, kam mohou použité výrobky odevzdat a co se s nimi následně děje. ELTMA se proto snaží povědomí veřejnosti zvyšovat mimo jiné prostřednictvím soutěže „Pneu na cestě za lepším“. Zapojit se do ní mohou týmy ze škol, zájmových kroužků, obcí nebo například hasičských sborů. „Cílem soutěže je motivovat děti i dospělé, aby se aktivně zapojili do osvěty v oblasti nakládání s pneumatikami ze zpětného odběru a zamysleli se nad tím, co se s nimi děje po skončení jejich životnosti,“ přibližuje Radim Filák.
Různé výrobky narážejí na odlišné překážky
Zatímco u pneumatik je zásadní především jejich sběr a předání ke zpracování, u mobilních telefonů lze ještě před recyklací hledat možnosti dalšího využití. Právě na to se zaměřuje projekt Remobil, který do zpětného odběru zařízení přidává také sociální rozměr. „V Remobilu telefony zůstávají v režimu výrobků a každý telefon individuálně posuzujeme z hlediska dalšího využití,“ popisuje manažer projektu Jiří Šmejkal.
Nejčastěji telefony poslouží jako zdroj náhradních dílů, menší část zařízení lze opravit a znovu využít jako celek. Opětovnému využívání mobilů však podle Šmejkala současný trh příliš nepřeje: „Nové telefony jsou levné, výkonné a snadno dostupné, takže lidé častěji volí koupi nového zařízení než opravu. O to větší smysl má využití na náhradní díly, které mohou pomoci prodloužit život jiným zařízením,“ uzavírá Šmejkal.
Do sběru vysloužilých telefonů se zapojují také mobilní operátoři. T-Mobile například spolupracuje s Remobilem a společností Asekol na projektu Zrecyklujtel. „Vysloužilé mobilní telefony je možné jednoduše odevzdat nejen na všech našich prodejnách, ale také na akcích, které spolupořádáme. Všechny tyto telefony pak končí u Remobilu, čímž je zaručeno jejich maximální využití,“ dodává Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile.
U objemnějších výrobků se výrazněji projevují nároky na přepravu, skladování a opravy. Pilotní projekt Nábytek v oběhu, který po dobu tří měsíců v roce 2025 umožňoval lidem odevzdávat použitý nábytek, shromáždil téměř 5 200 kusů. „Nejčastěji lidé odevzdávali koberce, židle a matrace. Právě koberce a matrace jsou pro města problematické kvůli svému objemu, nárokům na skladování a obtížnému třídění, a často proto končí jako objemný odpad bez dalšího materiálového využití. Až 20 % shromážděného nábytku bylo vyhodnoceno jako vhodných k dalšímu využití, do oběhu se však podařilo vrátit pouze 8 %,“ upozorňuje koordinátorka projektu Michaela Streichsbierová ze společnosti Cyrkl. Pro využití větší části odevzdaného nábytku je podle ní nutné rozšířit sběrnou síť, posílit opravárenské a logistické kapacity a vytvořit stabilní systém financování reuse center.
Opětovné využívání roste, rozvoj ale brzdí povědomí i nedostatečné kapacity
Zkušenosti s nábytkem ukazují širší problém opětovného využívání výrobků v Česku. Překážkou není pouze ochota lidí nepotřebné věci odevzdávat, ale také to, zda vědí, kam je mohou přinést a zda existují kapacity pro jejich další využití. Podle průzkumu projektu Chytře & udržitelně, který proběhl na přelomu let 2023 a 2024, většina Čechů neví, k čemu reuse centra slouží. Jak uvádí tisková zpráva MŽP, pouze 7 % respondentů takové zařízení někdy osobně navštívilo. Celkem 71 % dotázaných navíc nikdy znovu nevyužilo předměty nebo materiály, které by jinak skončily jako odpad nebo postupně zchátraly.
Také u textilu se ukazuje, že samotné rozšíření sběru nestačí, pokud chybějí kapacity pro jeho recyklaci a další zpracování. Podle stejného průzkumu si 37 % Čechů pořizuje nové oblečení alespoň jednou měsíčně a 35 % nejčastěji nakupuje v řetězcích fast fashion. Na rostoucí spotřebu reagovalo zavedení povinného odděleného sběru textilu od začátku roku 2025. Vyšší objem sběru však automaticky neznamená, že se podaří více textilu recyklovat nebo znovu využít. „Po zavedení povinného sběru lidé do kontejnerů častěji odevzdávají roztrhaný a poškozený textil, který by měl jít na recyklaci. Bohužel, recyklační kapacity chybí nejen v ČR, ale i v celé Evropě. Kvalita vysbíraného použitého textilu se tímto razantně zhoršila,“ uvádí Olga Dočkalová ze Svazu měst a obcí ČR. Navzdory těmto překážkám se opětovné využívání výrobků v Česku postupně rozšiřuje.
Podle prvního souhrnného reportu Reuse federace vzrostl počet věcí předaných k dalšímu použití z více než 222 tisíc kusů v roce 2022 na více než 540 tisíc v roce 2025. Další rozvoj však nebude záviset pouze na ochotě lidí nepotřebné výrobky odevzdávat, ale také na dostupnosti kapacit pro jejich přepravu, třídění, opravu a skutečný návrat do oběhu.
Komentáře