Ke konci října 2025 jsme měli v České republice k dispozici téměř 3 300 dobíjecích stanic s přibližně 5 800 veřejnými dobíjecími body pro elektromobily. Jejich výstavba s sebou přináší výzvy související s nárazovou spotřebou elektřiny, ekonomikou provozu a bezpečností.
Přečtěte si, jak si s těmito výzvami poradila rakouská společnost Electrify ve svém nově otevřeném nabíjecím hubu ve Wolkersdorfu a jak jí v tom pomohlo komplexní technologické řešení od společnosti Huawei.
Abychom netrávili hodiny nabíjením
Elektromobily mají stále větší dojezd, a v důsledku toho i větší baterie. A kvůli větším bateriím potřebujeme stále výkonnější nabíječky. Koneckonců, nikdo nechce trávit hodiny nabíjení během cestování.
Proto roste podíl ultrarychlých nabíjecích stanic (nad 150 kW) – v roce 2024 jich bylo v EU o 50 % více než v předchozím roce. Každá pátá pak nabízí výkon nejméně 350 kW.
Takové ultrarychlé nabíječky ocení nejen majitelé osobních automobilů s vyšší spotřebou, jako jsou SUV. Jsou nezbytné i pro zavedení elektromobility v kategorii malých užitkových vozidel (dodávky) a větších nákladních automobilů.
Rozvoj infrastruktury podporuje také legislativa. V rámci nařízení AFIR (nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva) stanoví EU relativně přísné požadavky na infrastrukturu pro elektromobilitu. Například do roku 2025 by na každých 60 kilometrech dálnice transevropské dopravní sítě (u nás jsou to dálnice či úseky dálnic D1, D2, D3, D5, D8, D10, D11, D0, D35, D52, D55) měl fungovat nabíjecí hub s nabíjecími stanicemi o výkonu nejméně 150 kW. Celkový výkon nabíječek v dané lokalitě by měl být minimálně 400 kW a do roku 2027 minimálně 600 kW.
Když distribuční sítě nestačí
Hlavním problémem při budování nových nabíjecích stanic a hubů je nutnost posílit kapacitu elektrické distribuční sítě v dané lokalitě. Vezměme si například ultrarychlou nabíječku o výkonu 350 kW. Pro srovnání, typický rodinný dům s třífázovým jističem 25 A má rezervovanou kapacitu přibližně 17 kW. To znamená, že jedna ultrarychlá 350 kW nabíječka musí mít rezervovanou kapacitu jako 20 rodinných domů.
Teď si představte, že chcete provozovat velký nabíjecí hub s více ultrarychlými i pomalejšími nabíječkami. Taková místa vyžadují elektrický příkon v řádu tisíců kW, což odpovídá několika obytným čtvrtím se stovkami domů. To znamená, že musíte výrazně zvýšit kapacitu distribuční sítě v místě, což se často neobejde bez instalace nové výkonné trafostanice. Časově náročné? Ano. Nákladné? Ano, protože v místech s nedostatečnou kapacitou náklady obvykle nese provozovatel nabíjecího místa.
Od 1. ledna 2024 vstoupily v platnost nové tarifní struktury pro připojení na vysoké a velmi vysoké napětí podle rozhodnutí ERÚ, které mají zásadní dopad na výši regulovaných poplatků za rezervovanou kapacitu. V dalším cenovém výměru pro rok 2025 pak ERÚ přistoupil k aktualizaci sazeb regulovaných složek včetně poplatku za rezervovaný příkon, což znamená, že fixní náklady provozovatelů nabíjecích stanic mohou být vyšší, než tomu bylo dříve. Vzhledem k tomu, že vytíženost veřejných rychlonabíječek v Česku roste nerovnoměrně a řada lokalit má stále nižší provoz, provozovatelé čelí vyšším fixním nákladům a hledají způsoby, jak optimalizovat svou rezervovanou kapacitu
Pomůže slunce a baterie
Vysoké náklady na rezervovanou kapacitu a nezbytné zvýšení kapacity distribuční sítě nejsou jedinými úskalími při budování nabíjecích hubů. Výzvou jsou také ceny elektřiny, jejichž kolísání komplikuje výpočet provozních nákladů, a tím i návratnost investic.
Jak lze všechny tyto náklady snížit a urychlit návratnost investic? Provozovatelé nabíjecích hubů využívají dvě technologie: systémy pro ukládání energie v bateriích (BESS) a fotovoltaiku. S pomocí fotovoltaických panelů mohou vyrábět vlastní elektřinu a používat ji k nabíjení nebo ji dokonce prodávat do sítě.
BESS ukládá přebytky elektřiny vyrobené ze slunce, ale v tomto případě má i další funkce. Díky tomu lze i ve špičkách zásobovat nabíječky elektřinou nakoupenou za nízké ceny. Provozovatelé hubů mohou snížit svou rezervovanou kapacitu, a tím i paušální poplatky za ni. A za třetí, nemusí investovat tolik peněz do posílení distribuční sítě.
Nabíjecí stanice ve Wolkersdorfu s technologií Huawei
Asi nikoho nepřekvapí, že „zelená“ země jako Rakousko má sice o 1, 7 milionu méně obyvatel než Česko, ale asi 5krát více registrovaných elektromobilů (přibližně 230 000 oproti 54 000 v Česku). V první polovině roku 2025 tvořily elektromobily až 20 % všech osobních automobilů registrovaných v Rakousku – každý pátý automobil byl elektromobil. Elektromobilita tedy u našich jižních sousedů roste rychlým tempem – setkáte se s ní i u nákladních vozidel, například v logistice nebo při svozu odpadu. Spolu s ní roste i poptávka po dobíjecích stanicích, včetně těch ultrarychlých. Kromě toho stát pomáhá štědrými dotacemi.
To byly také důvody, proč rakouská společnost Electrify, která je součástí skupiny SPL TELE, otevřela ve Wolkersdorfu plně vybavený nabíjecí hub s 56 nabíjecími body, z nichž 7 je ultrarychlých DC. Tento „nabíjecí park budoucnosti“, jak jej Electrify nazývá, se od konvenčních hubů liší řadou inovací. Florian Schütz, generální ředitel Electrify Holding, vysvětluje: „Máme jednu inovaci za druhou. K nabíjení se používají ultrarychlé nabíjecí stanice, energie pochází přímo ze slunce a přebytky se ukládají pro pozdější použití. Systém energetického managementu řízený umělou inteligencí reguluje cenu nabíjení na základě předpovědi počasí.“
Parkovací místa jsou pokryta přístřešky, které kromě stínu poskytují celkem neuvěřitelných 1 365 fotovoltaických panelů s kapacitou 561 kWp. Další energii dodávají fotovoltaické panely na střechách okolních budov. Společnost Huawei se stala jedním z hlavních technologických partnerů projektu. Ze svého portfolia dodala optimizéry pro fotovoltaické panely, fotovoltaické střídače, systémy pro ukládání energie v bateriích (BESS), které patří k nejdůležitějším prvkům systému, a ultrarychlý systém DC nabíjení s nabíjecími stojany a napájecími jednotkami.
Systémy BESS společnosti Huawei ve Wolkersdorfu, včetně nejnovější hybridně chlazené řady LUNA2000-215, mají celkovou kapacitu až 830 kWh. Ukládají přebytečnou fotovoltaickou energii a využívají ji, když nesvítí slunce. Díky nim může Electrify nabízet nabíjení za velmi nízké ceny. Na rozdíl od jiných nabíjecích stanic nejsou ceny pevně stanoveny a často klesají až na nulu – například na 0,02 centů za kWh.
BESS plní také další důležitou roli – vyrovnávají náhlý nárůst poptávky, když se nabíjí velké množství elektromobilů s vysokým výkonem, čímž zabraňují přetížení sítě. Přetížení nebo překročení vyhrazené kapacity může vést k finančním nebo technickým sankcím (omezení výkonu, odpojení atd.) ze strany dodavatelů elektřiny.
„Samotné rozšíření sítě nezabrání riziku přetížení. Pomocí systémů pro skladování energie a našeho energetického managementu založeného na umělé inteligenci můžeme inteligentně odlehčit elektrickou síť v době špičky a regulovat tok energie,“ dodává Rudolf Schütz, majoritní vlastník společnosti Electrify.
Unikátní inovace a rychlá návratnost investic
Samotné používání bateriových úložišť také představuje výzvu. Při plánování návratnosti investic je třeba vzít v úvahu jejich pořizovací cenu a životnost baterií a samotného zařízení. Důležitá je také účinnost nabíjení a vybíjení, protože není bezztrátová a samotné úložiště také spotřebovává několik kilowatthodin pro svůj provoz. Musíte také vzít v úvahu náklady na údržbu a důležitá je také bezpečnost investice, a to jak z hlediska elektrické bezpečnosti, tak požární bezpečnosti.
Vývojáři společnosti Huawei si jsou těchto výzev vědomi, a proto vybavili novou řadu BESS Huawei LUNA2000-215 (použitou také ve Wolkersdorfu) řadou inovací. Nejvýraznější je hybridní chlazení – při nízkém zatížení je systém chlazen vzduchem a kapalné chlazení se aktivuje pouze v případě potřeby. Výsledkem je, že úložné systémy řady LUNA2000-215 společnosti Huawei dosahují účinnosti nabíjecího cyklu až 91,3 % ve srovnání s 87 %, což je průměrná hodnota v tomto segmentu.
Tyto moderní systémy BESS mají také nižší servisní náklady, protože vyžadují méně servisních zásahů. Například v případě poruchy bateriového modulu pokračuje úložný systém v provozu se zbývajícími moduly a odpojí ten vadný. Při vyvažování vybije zbývající bateriové moduly na úroveň vadného modulu, společně je dobije a tím je automaticky vyváží. LUNA2000-215 pokračuje v provozu v obou případech bez nutnosti urgentního zásahu technika, na rozdíl od jiných BESS. Kromě toho má speciální chladicí směs s intervalem výměny 10 let místo 5, což opět šetří náklady.
Úložné systémy řady LUNA2000-215 od společnosti Huawei jsou také extrémně bezpečné. Jako jediné získaly nejvyšší úroveň bezpečnostní certifikace TÜV. Jak články, tak bateriové moduly mají několik vrstev zesílené izolace, která nepropouští kyslík. Riziko požáru je tak minimalizováno. Bezpečnost je dále zvýšena jistícími prvky a senzory, které detekují až 13 poruchových stavů. Dispečer může zobrazit data až na úrovni jednotlivých článků, což je v u BESS jedinečné.
Huawei poskytuje na BESS řady LUNA2000-215 záruku až 15 let. Zaručuje stav baterie (SoH – state of health) po tomto období až 70 % ve srovnání s průměrem v segmentu, který činí 55–65 %. Podobné inovace najdeme i v dalších komponentách komplexního řešení společnosti Huawei pro nabíjení elektrických vozidel. Patří mezi ně inteligentní fotovoltaické střídače, optimizéry a kapalinou chlazené ultrarychlé nabíjecí stanice. Pokud uvažujete o zřízení nabíjecího centra, s Huawei si můžete být jisti, že vaše investice je 100% bezpečná a nemusíte se obávat o její návratnost.
Komentáře