Na portálu Chemistry world byl zveřejněn článek Rebeccy Trager o jednom z prvních kompozitních materiálů, jehož výroba snižuje emise CO2 během jeho životního cyklu. Jedná se o chemicky modifikované terasové desky z kompozitu dřevo – plast, vytvořené americkými výzkumníky z Pacifik Northwest National Laboratory.
V Technickém týdeníku, kde jsem o problematice plastů v letech 2016 až 2019 publikoval šedesátidílný seriál Kam kráčí evropský plastikářský průmysl, byl v čísle 14 zveřejněn článek o dřevoplastech, z něhož cituji:
Aplikace kombinací plastů s dřevnými produkty začaly před více než 30 lety. Vysokou dynamiku zaznamenávají výrobky z těchto směsí až v posledním období. V roce 2005 se spotřebovalo v USA 750 tis.tun WPC, v Japonsku a Evropě po 30 tis.tunách. V Evropě hrálo dominantní roli Německo s 10 tis.tunami. V prosinci 2015 byly prezentovány novější údaje. USA zaujímají stále vedoucí pozici s 1,5 mil.tunami. Dynamický rozvoj se očekává v Číně, kde se v roce 2010 vyrobilo 700 tis.tun WPC, v Evropě bylo vyrobeno v roce 2012 pouze 220 tis.tun WPC (v Německu 100 tis.tun).
Podle agentury Transparency Market Research má růst světový trh WPC v období 2013 – 2019 průměrně o 10,8% ročně. Jiná agentura (MarketsandMarkets) uvádí v poslední prognóze jenom v segmentu podlah roční růst 12,6 % v období 2015–2020. Na největším trhu – v USA – to bude 6,9%. V Německu se očekává v roce 2024 produkce 250 tis.tun WPC výrobků.
Dřevoplasty můžeme definovat jako směsi (kompozity) syntetických polymerů typu PE, PP a PVC v množství 30% s přírodními produkty, zejména dřeva (vlákna, piliny) v množství 65% a 5% různých aditiv. Tyto směsi se mohou zpracovávat technologiemi zpracování typickými pro plasty, tj. vstřikováním, vytlačováním nebo lisováním.
Základní podmínkou je, aby byly zpracovatelné do 200 oC, neboť při vyšších teplotách dochází k poškození dřevěných příměsí, obsahujících lignin a hemicelulozu. Z plastů se používají: PE, zejména HDPE s index toku taveniny 0,3-1,0g/10 min., PP, PVC nebo bio-plasty na bázi škrobu a ligninu. Zatímco v USA tvoří hlavní podíl polymerní části PE (70%), PP (17%), PVC (12%), v Německu má dominantní postavení PP s 82% podílem.
Hlavní složkou WPC jsou rostlinné produkty. Lze využít měkká i tvrdá dřeva, tj. smrk, jedle, borovice, resp. dub a jasan. Dřevěná vlákna by měla mít délku 0,5 – 3,0 mm a průměr 0,02 – 0,04 mm. Piliny mají mít poměr délky k průměru 1:1. Nejnovější trend v aplikacích jsou hydrofobizované dřevěné příměsi, které zlepšují adhezi k polymeru a lze ji zpracovávat až do 270 0C.
Mezi aditivy hraje důležitou roli kompatibilizátor maleinanhydrid, který usnadňuje spojení hydrofilních povrchů dřev s hydrofobními plasty. Dále se přidávají barviva, UV – stabilizátory interní a externí mazadla, protiplísňové přísady – biocidy, event. zašedla. Aditiva jsou většinou speciálně vyvinutá pro WPC a vyrábí je řada firem.
Na trhu je 13 různých kompaundovacích linek od významných výrobců. Granulát je o 20 – 30 % dražší než čistý polymer a obsahuje všechna potřebná aditiva dle know-how výrobce. Jako příklad dodavatele granulátu WPC uvádím belgickou firmu Beologic s kapacitou 20 tis.tun, dalšími jsou finská firma EPM, italský Nevicolor, německý Lanxess nebo Clariant, americký PolyOne.
Ke snížení nákladů na výrobek se zkouší přidávání recyklátů a odpadů s využitím koextruze pro jádra profilů.
V Evropě vyrábí WPC výrobky procesem vytlačování – 70 firem a vstřikováním granulátu WPC přes 50 firem. V ČR je instalována vytlačovací linka u firmy Wood Plastics, a.s. Týnec nad Sázavou. Pracuje na bázi americké technologie Strandex, která již prodala 9 licencí. Firma Simona – Plastics z Říčan u Prahy vyrábí desky Simonwood ze směsi plastu s rýžovými slupkami.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře