Poslanecká sněmovna v těchto dnech finalizuje projednání vládního návrhu tzv. „havarijní novely vodního zákona“. Právě k ní předložila skupina poslanců přílepek, navrhující uzákonění převažujícího veřejného zájmu na plánování, výstavbě a provozu výroben z OZE, z něhož ale vylučuje využívání vodní energie. Zástupci sektoru to považují za diskriminační.
Havarijní novela vodního zákona, která reaguje na havárii na řece Bečvě z roku 2020, prošla na začátku března druhým čtením ve Sněmovně.
Na poslední chvíli (27. února) předložila skupina poslanců k nové legislativě pozměňovací návrh na téma „Vyvratitelné domněnky převažujícího veřejného zájmu“ na plánování, výstavbě a provozu výroben z obnovitelných zdrojů energie. Pozměňovací návrh vkládá do § 23b zvláštní ustanovení o povolování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, které uvádí:
(1) Má se za to, že plánování, výstavba a provoz zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k soustavě a související soustava samotná a skladovací zařízení, jsou při posuzování existence převažujícího veřejného zájmu nebo převahy přínosů nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj podle § 23a odst. 8 písm. b) v převažujícím veřejném zájmu a že slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti67).
(2) Odstavec 1 se neuplatní v případě obnovitelných zdrojů využívajících energii vodního toku.
Poslanci zdůvodňují pozměňovací návrh evropskou směrnicí č. 2023/2413, která nabyla platnosti 20. listopadu 2023 a do stávající směrnice č. 2018/2001 doplnila nový článek 16f, podle kterého mají členské státy zajistit v procesech plánování, výstavby a provozu vyjmenovaných záměrů v oblasti OZE uplatňování uvedené vyvratitelné domněnky. Podle ní jsou vyjmenované projekty v převažujícím veřejném zájmu a slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti.
Pozměňovací návrh ovšem požaduje, aby uplatnění vyvratitelné domněnky bylo v případě zákona o ochraně přírody a krajiny i vodního zákona vztaženo na všechna zařízení využívající obnovitelné zdroje, vyjma zařízení využívajících energii vodního toku.
„V případě obnovitelných zdrojů využívajících energii vodního toku, zejména se jedná o malé vodní elektrárny, Vnitrostátní plán v oblasti klimatu a energetiky nepředvídá významný rozvoj a zároveň se úzce a zpravidla negativně dotýkají lokalit, u kterých se předpokládá jejich budoucí využití pro obnovu přírody - naplnění cílů a požadavků předvídaného nařízení o obnově přírody, u kterého bylo v listopadu 2023 dosaženo předběžné politické dohody Evropského parlamentu a Rady,“ uvádí poslanci.
Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů (SPVEZ) ovšem považuje vyjmutí malých vodních elektráren z režimu převažujícího veřejného zájmu za nepodložené a diskriminační vůči sektoru vodní, a především malé vodní energetiky. „Tímto krokem dojde k zásadnímu ohrožení budoucího rozvoje vodní energetiky v rámci všech ostatních energetických zdrojů v segmentu OZE,“ říká Pavel Štípský, předseda Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů.
Podle Svazu by navržený návrh znemožnil, nebo přinejmenším zásadně zkomplikoval, další využití vodní energie, pro kterou je na našem území stále potenciál. „Tato diskriminace vodní energie se dotkne jak subjektů ze soukromoprávní sféry, tak i státního sektoru, a to především podniků Povodí, pro které přínos z využití vodní energie může znamenat nezanedbatelný podíl na realizaci a provozu budoucích či stávajících vodohospodářských děl,“ doplňuje Štípský.
Pakliže dojde ke schválení pozměňovacího návrhu, má Svaz za to, že dojde k vyloučení vodní energetiky a malých vodních elektráren z podpory jejich plánování, výstavby a provozu. V důsledku by to vyvolalo v celém sektoru využívání obnovitelných zdrojů energie diskriminační nerovnováhu a „znehodnocení části ekologické, a především spolehlivé energie, a to v situaci, kdy celý civilizovaný svět potřebuje ke své další existenci maximum čisté energie.“
„SPVEZ zcela zásadně však nesouhlasí s řešením takto principiálních záležitostí pozměňovacími návrhy bez řádné diskuze, a to ani s odkazem na nutnou implementaci evropské legislativy. Žádá zákonodárce o řádné projednání návrhu implementace směrnice EP a Rady 2023/2413 k převažujícímu veřejnému zájmu na plánování, výstavbě a provozu výroben z obnovitelných zdrojů energie ve standardním legislativním procesu,“ dodává Svaz.
Novela vodního zákona bude ve třetím čtení projednávána od 20. března.
Komentáře