2/2023

Příklady cirkulárního byznysu? ČAObH představila některé z nich

| autor: Martina Jandusova0

pexels-alex-fu-2967770.jpg
zdroj: pexels

Někteří experti hodnotí kladně hned několik momentů z konference v Glasgow, ale především to, že nikdo z jednajících nezpochybnil nutnost změny. Jak rychle se přísliby promítnou do fungování průmyslu a trhu, o tom rozhodnou konkrétní události. Příklady praxe, hodné následování, v oblasti nakládání se surovinami tu již existují. Některé z nich představila ČAObH na webinářích Green Deal – Hrozba, nebo příležitost? A my jeden z těchto příkladů přinášíme.

Hybnou silou současné globální ekonomiky je celosvětová spotřeba a výroba. Již dnes můžeme pozorovat, jaké má naše hojné využívání přírodních zdrojů destruktivní dopady na planetu. „Pokud by se v roce 2050 globální populace vyšplhala na 9,6 miliardy lidí, potřebovali bychom téměř tří planety k zajištění všech potřebných přírodních zdrojů, které by dokázaly udržet náš současný životní styl,“ říká Mgr. Michal Urbánek, generální ředitel společnosti CIUR a.s. Pomoci by nám mohla udržitelná spotřeba a výroba, na níž se Michal Urbánek v přednášce na červnovém webináři Green Deal – Hrozba, nebo příležitost? zaměřil.

Z Evropy do Asie

Jedním z nejznámějších skleníkových plynů je oxid uhličitý, který se zejména v souvislosti s globálním oteplováním stal často diskutovaným tématem. Tento skleníkový plyn vzniká sice i přírodními procesy, ale v posledním století k jeho vzniku významně přispělo spalování fosilních paliv. Během zhruba posledních 160 let se na jeho produkci nejvíce podílela Evropa, a o něco více Amerika. To se ale změnilo. Emise CO2 se dnes v absolutních číslech nejvíce zvyšují v Asii, především v Číně a Indii. Naopak v Evropě rapidně ubývají.

Nenechme se tím ale ošálit, jedná se o zdánlivý trend. Globální výroba se možná přesunula do Asie, takže je zde vyprodukováno více emisí, ale nejvíce těchto výrobků se spotřebovává na území Evropy a Ameriky. „Doprava zboží, kdy suroviny putují do Asie a výrobky zase zpátky, emise oxidu uhličitému zvyšuje. A pokud bychom recyklaci přesunuli do Asie, situace by se v globálním měřítku dále jen zhoršovala,“ vysvětluje generální ředitel. V Evropě se pyšníme relativně čistým energetickým mixem.

Když je ale veškerá výroba v asijských zemích, které energii čerpají ze 70 % z uhelných zdrojů, pak tento přesun zhoršování se životního prostředí i nás oslabuje a zcela logicky postrádá smysl v našem počínání. Vzdát se, ale není řešení.“ apeluje Michal Urbánek.

V třídění odpadů se Česká republika neustále zlepšuje. Téměř tři čtvrtiny obyvatel se v loňském roce zapojilo do systému, a vytřídili plasty, sklo, obaly, kovy a papír. Právě papír vždy byl, a dodnes je, jednou z nejlépe recyklovatelných surovin. Zpracovatelských kapacit v Česku ale ubývá. Několik českých papíren v posledních pěti letech uzavřelo provoz.

Musíme si uvědomit, že nelze do nekonečna vyrábět pouze z primárních zdrojů, neboť ty jsou vyčerpatelné a jejich obnova může trvat až miliardy let. Proto nastává čas, kdy bychom se měli zamyslet nad reálným využitím druhotných surovin ze sekundárních zdrojů. „Hrdě mohu říci, že tam, kde jiní s výrobky končí, my naopak začínáme,“ uvádí Urbánek.

Příroda, technologie a odpovědnost

Už po sametové revoluci byla v roce 1991 založena společnost CIUR, česká rodinná firma, která patří mezi lídry v oblasti výrobny celulózových vláken. V CIURu vyrábí všechny výrobky na bázi recyklátu. „To, co se někde ve výrobě nepovedlo, my novým způsobem přepracujeme a dáme tomu nový život,“ říká generální ředitel. Ve výrobním závodě, který byl postaven na brownfieldu v Brandýse nad Labem, zpracovávají více než 30 000 tun druhotných surovin ročně. „Naším základním mottem je příroda, technologie a odpovědnost. Přírodu chráníme tím, že zpracováváme recyklovaný materiál ve všech našich výrobcích. K tomu, abychom jej mohli zpracovat, jsme vyvinuli technologii, která se běžně nedá koupit. A odpovědnost máme všichni ve svých rukou. Je to vlastně komplex odpovědnosti společenské, ekonomické a morální. Jako celek je to tedy smysluplné a nás to naplňuje ve všech aspektech života,“ podotýká Michal Urbánek.

V současné době CIUR vyrábí okolo 62 druhů výrobků, 80 % z nich se vyváží do zahraničí. Aby výrobky na bázi recyklovaných materiálů mohly disponovat prvotřídní kvalitou, je zapotřebí mít celý výrobní proces pod mnohem větší kontrolou než v případě výrobků z primárních surovin. Hlavní surovinu, papír, společnost získává z průmyslu, ze škol, ze spolupráce s městy a obcemi, a samozřejmě i od autorizované obalové společnosti EKO-KOM.

CIUR ve vlastní třídicí lince papír nejprve podrobí první kontrole. Vytřídí se nechtěné. Neprojde žádná příměs, co nemá s čistou surovinou pro další zpracování nic společného. Následně se vytříděná surovina připraví pro další výrobu. „Protože pro některé výrobky je zapotřebí homogenní směs různých druhů papíru, je nutné materiál speciálně promíchat, aby výrobek dosahoval stále stejné kvality,“ vysvětluje Urbánek.

Výrobní portfolio je široké

Výrobní program společnosti zasahuje do mnoha různých druhů průmyslu. Od pozemního a silničního stavitelství, přes zemědělství, gastronomii, chovatelství, nebo automotive, až po filmový průmysl. Výrobu v roce 1991 začali s výrobkem nazvaným Climatizer Plus, který se vyrábí z novinového papíru, což je typ dřevitého papíru. Climatizer Plus jako první v České republice obdržel ekologické ocenění: Ekologicky šetrný výrobek pod číslem 0101.

Celulózová izolace má velmi nízký potenciál pro globální oteplování neboli Global Warming Potential (GWP). Jde o veličinu, která říká, jakou měrou a v jakém časovém horizontu přispívá daný produkt ke zvýšení skleníkových plynů v atmosféře, vše je vztaženo na sloučeninu oxidu uhličitého. „Pokud porovnám podobně používaný materiál, tepelnou izolaci, v tomto případě Climatizer Plus, na jehož výrobu je zapotřebí asi 0,15 kg CO2/1kg výrobku, respektive 6,2kg CO2/1m3 výrobku, s výrobkem vyrobeným z primární suroviny, který má 3,74kg CO2/kg, respektive 123,3kg/m3, je zřejmé, že snižování potenciálu globálního oteplování pomocí materiálu vyrobeného z recyklované suroviny, je možné i ve stavební praxi,“ podotýká generální ředitel společnosti CIUR.

V brzké budoucnosti by mělo být součástí strategie používání odpadních výrobků v kompletní hodnocení celého životního cyklu výrobku (LCA – life cycle assessment). Přispělo by to k lepší orientaci mezi výrobky, takže by bylo možné zaměřit se na výrobky z dlouhodobě udržitelným životním cyklem. Právě použitím tepelné izolace z recyklované celulózy se vynaloží minimální množství CO2 na její výrobu a zároveň CO2 obsažená v celulózových vláknech, a to málo kdo tuší, se na dobu životnosti domu uloží a zakonzervuje. Tím je izolováním domu snížen skleníkový efekt.

Dalším výrobkem, který CIUR z celulózy vyrábí, je akustická izolace. Ta se stříká na stropy a snižuje dobu dozvuku, takže se lidé v místnosti lépe slyší, lépe si rozumí a nebolí je uši. Používá se většinou ve školách, hudebních školách, na výstavištích nebo velkých koncertních sálech, ale také v call centrech a jednacích místnostech. Společnost vyrábí také prémiové ekologické stelivo s názvem BEDCELL, a nejen pro kočičky, ale i pro hlodavce, ptactvo, nebo pro koně. Stelivo z recyklovaného papíru je možné po použití spláchnout do záchodu, stejně jako toaletní papír nebo zakompostovat.

V automobilovém průmyslu dokázal CIUR nahradit azbestová vlákna v brzdových destičkách. Jednou z nosných produktových řad jsou přísady pro asfaltové směsi, které ve společnosti tvoří 50 % výroby. „Naše granuláty fungují jako nosič asfaltového pojiva,“ vysvětluje Michal Urbánek. Výrobek S-CEL se přidává do obrusných vrstev mastixových asfaltů, které se používají na dálnice a silnice I. třídy. Vlákno směsi obalí kamenivo. Asfalt tak nemůže stékat nebo se z něj vyplavovat. „Silnice je pak v letních měsících nebo v horkých dnech bez nebezpečných asfaltových skvrn, na kterých je velké nebezpečí smyku.,“ doplňuje Urbánek.

Teplotu asfaltové směsi snižují granuláty, které se vyrábějí s různými příměsi. „Asfalt se vyrábí při cca 180 °C, ale po použití našich granulí se může vyrábět při 140 °C, takže výroba je energeticky méně náročná a šetří se již zmíněný oxid uhličitý,“ uvádí Urbánek. V neposlední řadě CIUR vyrábí gumo-asfaltový granulát s názvem IMPROCEL GA 80. „Číslo 80 znamená, že z 80 % výrobek obsahuje pryž z pneumatik. Zbytek je doplněn celulózou, která funguje jako nosné pojivo v granuli,“ říká ředitel.

Brandýská společnost produkuje také SUBSTABIT. Materiál pro výrobek z recyklovaných polymerů získává z bezpečnostních fólií, které se používají v čelních sklech automobilů, a z bezpečnostních skel, které se používají ve výškových budovách. Doposud se fólie po oddělení skla spalovala nebo skládkovala, v horším případě se zavážela do moří, kde se z nich dělaly umělé útesy. V České republice se ročně vytřídí zhruba 5 000 tun této fólie, v celé Evropě je to 150 000 tun. SUBSTABIT dokáže ve směsi nahradit až 30 % asfaltu, takže snižuje spotřebu asfaltových pojiv. 30% snížení asfaltu při stavbě jednoho kilometru dálnice představuje úsporu asi 500 tun ropy. A to není malé číslo. Společnost v roce 2019 obdržela za SUBSTABIT cenu Industrie v projektu Česká hlava.

Dosud neexistuje žádné označení pro výrobky recyklované nebo z části recyklované. Výzvou pro další roky je prestižní označení těchto produktů. Použitím nového označení by se spotřebitel mohl lépe orientovat. Věděl by, zda si kupuje výrobek z primární suroviny, nebo z recyklované. Je to jedna z cest ke společenské zodpovědnosti. Spotřebitel by se mohl rozhodnout sám, co si koupí a vědomě by tak dal podporu recyklaci. Smyslem celého počínání není výrobky vyrobit, ale následně najít spotřebitele a prodat je, a to se nám zatím daří,“ zakončuje generální ředitel společnosti CIUR a.s. Michal Urbánek.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP