Pravda o recyklaci: Sklo

Dnešní část „Pravdy o recyklaci“ bychom klidně mohli přejmenovat na „Jak se má recyklace dělat“. Budeme se totiž zabývat odpadovou komoditou, která je v Česku úspěšně recyklována a její zpětné používání je zcela běžné.

Barevné nebo bílé?

Jako u ostatních druhů odpadů i u skla probíhá jeho separace prostřednictvím sběrných kontejnerů. Ke sběru barevného skla se využívají zeleně označené kontejnery obvykle opatřené nápisem "barevné sklo", pro sběr čirého bílého skla bílé kontejnery s nápisem "bílé sklo". Pokud nejsou bílé kontejnery k dispozici, pak veškeré sklo házíme do kontejnerů na barevné sklo, odpadové firmy si jej už vytřídí.

Právě v třídění této komodity by se dali nalézt nedostatky, které jsou způsobeny především neznalostí. Zrcadla například patří do černé popelnice, jelikož se nedají recyklovat a končí na skládce. Tabulové (ploché sklo) nepatří do bílého kontejneru, jak se mnozí mylně domnívají. V tabulkovém skle je obsažen selen, nejen kvůli němu jej nelze použít na výrobu obalů. Třídí se a recykluje zvlášť od skla obalového, a slouží například k výrobě stavebních materiálů (skelná vata).

Bohužel je ustáleným zvykem vyhodit cokoliv, co má na sobě glazuru, do nádoby na sklo. Jenomže v kontejnerech na sklo nemají keramické hrnky a podobné věci co dělat, protože i ty náleží do popelnice na směsný komunální odpad.

Přečtěte si také:

Pravda o recyklaci: Plasty

Pravda o recyklaci: Papír

Další separace

Z toho vyplývá, že v kontejnerech na tříděný odpad se tak vyskytují různé nečistoty: korkové zátky, víčka a další, které zpracovatelé odpadového skla musí následně vytřídit. Buď automaticky (síty, magnety), nebo i ručně na linkách. Vyseparované sklo se pomele na požadované frakce a zamíří ke konečným zpracovatelům. Jimi jsou především sklárny, ale i výrobci stavebních materiálů. Střepy, které se neuplatní ve sklárnách, se mohou použít na výrobu pěnového skla, což je izolační materiál pro stavebnictví. V České republice se jím v současnosti zabývají dvě firmy.