1/2024

Polemika: Dokážeme vysbírat 90 % PET lahví a plechovek bez záloh? I. část

| autor: Martina Jandusova4

42323019174_3f6630a218_c
zdroj: flickr.com

O zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky se v Česku již několik let vedou vášnivé debaty. K tomu všemu Evropská komise na konci loňského roku představila novou legislativu, ve které navrhuje cíle sběru nápojových obalů zpřísnit. Nabízí se tak otázka, jestli jich budeme schopni dosáhnout bez diskutovaného zálohového systému.

V České republice dosahuje tříděný sběr nápojových PET obalů 82 %. Připravovaný návrh evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu ale pro členské státy navrhuje povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky, pokud země nebudou už v roce 2026 schopny vysbírat 90 % těchto nápojových obalů. Obrátili jsme se proto na odborníky, aby nám zodpověděli otázku:

Jsme schopni dosáhnout požadovaného cíle bez zavedení zálohového systému? Pokud ano, tak jak?

Dnes do polemiky přispěl Miloš Kužvart, ředitel ČAObH, Petr Bielan ze společnosti OZO Ostrava, Petr Havelka z ČAOH a Lucie Müllerová za obalovou společnost EKO-KOM.

Miloš Kužvart, ředitel České asociace oběhového hospodářství

Vzhledem k dosavadním statistickým trendům a zvýšení účinnosti separovaného sběru jsem přesvědčen, že jako Česká republika budeme schopni dosáhnout stanoveného cíle 90 %.

Problém vidím v tom, že v připravovaném Evropském nařízení o obalech se lhůta pro dosažení tohoto cíle ZPĚTNĚ (retroaktivně) zkracuje z roku 2029 na rok 2026. Díky tomu nám zbývají pouhé tři roky.

Sportovní terminologií je to stejné, jako když při sportovní soutěži se uprostřed klání významným způsobem změní pravidla. Zde jde o ekonomické možnosti firem, obcí a měst obměňovat technologické celky, kdy se Vám však časový rámec pro realizaci projektů radikálně mění.

A to je nepřijatelné. Základním předpokladem úspěchu v oblasti investic do oběhového hospodářství je stabilita právního prostředí.

Vyjděme z nepravděpodobného předpokladu, že výše uvedené změny v načasování nám nebudou vnuceny.

Máme příklady z třídících a úpravárenských linek velkých měst (Ostrava, Brno), že lze zvýšit efektivitu třídících systémů. Pokud budou i díky značné finanční podpoře financovány technologie automatického dotřídění, nemusíme zavádět povinné zálohování.

Petr Bielan, technický náměstek společnosti OZO Ostrava

Dovolte mi, abych před odpovědí k problematice PET uvedl několik informací o zásadních úkolech v oblasti komunálních odpadů v ČR.

Rámcový pohled:

  1. ČR produkuje cca 5 mil tun komunálních odpadů ročně a cca 50% z tohoto množství ukládá na skládky a hlavním úkolem je tyto odpady odklonit ze skládky.
  2. ČR si dále stanovila cíl recyklovat 60% komunálních odpadů

Toto jsou zásadní úkoly týkající se ČR a značnou část z těchto úkolů přenesla vláda na obce a města, zejména v oblasti třídění odpadů. Další část není zákonem specifikována, ale 2,5 mil tun odpadů ročně budeme muset zpracovat v průmyslu a energetickém sektoru. Vývoz těchto materiálů do třetích zemí se omezuje a bude ještě více omezovat.

Jedním z mnoha další úkolů je recyklovat 90% obalů PET uvedených na trh Na trh se uvádí cca 60 tis. tun nápojových PET obalů a cca 80% již se vrací zpět. Z těchto údajů je vidět, že PET není prioritou hospodaření s komunálními odpady, protože když splníme cíle pro PET, tak se odpadové hospodářství zlepší o cca 0,1%, ale my jej potřebujme zlepšit o 50%.

Chceme-li zlepšit zásadním způsobem odpadové hospodářství tak, jak se vláda rozhodla, musíme začít u jednotlivých obcí a rovněž budovat infrastrukturu využití odpadů v průmyslu. Na úrovni obcí realizujeme zvýšení třídění odpadů občany, rozvoj door to door systému, aby občané měli snadnější možnost třídit. Což se již postupně zavádí. Tedy se zavádí zároveň i výtěžnost PET, Al.

Zavádět automatizované dotřídění odpadů z tříděného sběru obcí (zejména se jedná o vytříděné plasty, kovy, papír a sklo) s cílem zvýšení efektivity třídění. Tedy tímto se zvýší i množství vytříděných PET lahví a hliníku.

Dále zavádění třídění směsných komunálních odpadů s cílem rozdělení těchto odpadů na energeticky využitelnou část odpadů a materiálově využitelnou část odpad (sklo, kovy plasty, papír). Tím naplnit oba zásadní cíle pod body 1) a 2). Odklon ze skládky a zvýšení materiálové recyklace. Toto se dotkne i nápojového PET a Al.

Průmysl na toto zvýšené množství využitelných odpadů reaguje ve vzájemných synergiích.

Tento náročný úkol již realizujeme a budeme postupně rozšiřovat. Například v Ostravě budujeme automatizovanou třídící linku na SKO a vytříděné plasty, která bude sloužit všem občanům města Ostravy. S uvedením do provozu počítáme v letošním roce.. Celková kapacita 80 kt ročně zajistí výše uvedené úkoly a do recyklačního průmyslu odvede o 1300 tun PET ročně více. Tedy jen tento projekt zvýší množství nápojového PET pro recyklaci z 80% na cca 81,5%. Jestli ČR celkově potřebuje zvýšit výtěžnost PET o potřebných 10% v rámci ČR jen tato jediná linka se postará o 1,5%. Ve spádové oblasti linky můžeme říci, že vytřídíme PET a Al s účinností na 95%.

Podobné linky se připravují i v jiných částech ČR. Brno automatickou linku třídění staví a Praha ji již postavila. Přepravují se projekty v Karviné a Olomouci. Rozvíjí se door to door systémy třídění v obcích. Pokud splníme hlavní úkoly odpadového hospodářství v oblasti komunálních odpadů, zároveň splníme i požadavek zvýšení výtěžnosti PET a hliníku.

Pokud bychom zavedli zálohy PET sníží se účinnost již zavedeného systému třídění, který stejně musíme rozvíjet v rámci celkových cílů. Zároveň by se vybudoval jiný systém sběru zálohovaných lahví. Výsledkem je že by se jen ztratila synergie, utratily by se investice na zálohový systém, které bychom jinak řádově s vyšší efektivitou vynaložily na budování celkového systému. Hrubým odhadem by zavedení zálohového systému dopadlo na občana o cca dalších 50-70 Kč/osobu a rok.

Jinými slovy provozovatel zálohového systému by vydělal na prodeji PET. V současné chvíli výnos z prodeje PET slouží k financování stávajícího a do budoucna se rozvíjejícího obecního systému hospodaření s komunálními odpady. Jinými slovy se hraje o výnos cca 500 mil. ročně, z prodeje PET.

Otázkou je, jak politika ČR pomůže obcím a průmyslu zajistit zásadní úkoly na úseku hospodaření s komunálními odpady, které se dotýkají všech občanů ČR? Dle mého názoru je zavedení záloh na PET kontraproduktivní k celkovému řešení komunálních odpadů.

Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství

Pokud cíl bez zálohování již dokázala splnit Belgie, pak nevidím objektivní důvod, proč by to nešlo v ČR. Jsme premianty v třídění obalů v celé Evropě. Dále je třeba poupravit výchozí informaci. Platná legislativa EU z roku 2018 stanovila cíl 90 % sběru plastových nápojových obalů k roku 2029. Na to se obce a města, ale i firmy odpovědně připravují.

Ano, evropským průmyslem široce kritizovaný pracovní návrh možného budoucího textu nařízení o obalech kupodivu a bez objektivního zdůvodnění navrhuje nově 90% již k roku 2026, tedy o tři roky dříve. Pokud to stát nesplní, navrhuje se povinnost zavést zálohy. Věřím však, že tato forma „legislativní anarchie“ nemůže být myšlena vážně. Jen na řadě již vybudovaných, či právě realizovaných municipálních projektech by to znamenalo škody v řádech mnoha a mnoha milionů korun. Kdo by tyto škody na investicích hradil, kdo by za ně byl právně odpovědný v rámci žalob?

Často jsou to projekty podporované tou samou EU. Jak by se to dalo objektivně obhájit? Má jít přeci o dosažení cíle třídění, nikoli o prosazení zálohování „na sílu“ a za každou cenu a o přesun jednoho z nejlépe recyklovaných materiálů k úzké skupině nápojového průmyslu. Věřím, že takto to Evropská komise určitě nemyslela.

Proto věřím, že státy budou mít prostor původní a velmi správný cíl k roku 2029 splnit. Na tom, že to v ČR lze realizovat rozvojem stávajícího systému separace v obcích a městech, se shodly všechny klíčové profesní organizace spolu se Svazem měst a obcí ČR a s odpovědnou Autorizovanou obalovou společností EKOKOM v rámci dokumentu Strategie 21, kde je řešení přehledně popsáno. Nyní se již tato cesta již několik let realizuje.

Zjednodušeně řečeno - intenzifikace stávajícího systému separace a moderní třídící linky rozhodně dokáží navýšit výkon sběru ze současných 8 lahví, které v ČR umíme vysbírat, na potřebných 9 lahví z 10. Navíc jak aktuálně ukázala studie SOCR, splnění cíle přes zavedení povinných záloh je velmi drahá cesta – přes 5 miliard investičních nákladů a pak každý rok další cca 1,3 miliardy provozních nákladů, a to jen na straně obchodníků. Navíc jen pro splnění jednoho až dvou cílů pro komodity, které tvoří cca pouhé 1 procento z komunálních odpadů. ČR však musí společně splnit všech 22 cílů oběhového hospodářství pro všech dalších 99 % komunálních odpadů. To by byly obrovské náklady.

Současný systém separace v obcích a městech je mnohonásobně efektivnější a levnější než zálohy. Klíčem k efektivitě současného systému jsou synergie, kterých umí po třiceti letech rozvoje využít. Stále více obcí již poskytuje sběrné nádoby občanům až do jednotlivých rodinných domů. Co víc si z pohledu občana přát. Již z nynějších 80 % vytříděného PET, který je na volném trhu, mohou s jistotou nápojáři uplatnit svých povinných 30 % zpět do nových lahví (cíl k roku 2029). Ostatní PET pak mohou, jako doposud, využít v recyklaci například automobilky, či textilní průmysl, kteří PET k recyklaci používali dávno před nápojářským průmyslem.

Není objektivní důvod k tomu, uměle a z pozice státu či EU, tuto hodnotnou surovinu, která je nyní, po odhození do sběrné nádoby majetkem obcí a měst, předat nově „zálohovému systému“, či rovnou nápojářům. Pokud máme v ČR jeden z nejefektivnějších systémů v celé Evropě, který již nyní plní platné cíle pro PET k roku 2025, pak se dá jen velmi těžko politicky obhajovat zavedení záloh s tak extrémními náklady, které samozřejmě zaplatí občané. Není to řešení výhodné pro občany ani pro společnost jako takovou. Je to řešení výhodné pro nápojový průmysl.

Lucie Müllerová, tisková mluvčí autorizované obalové společnosti EKO-KOM

Naše strategie počítala s termínem rozvoje třídění PET lahví nad 90 % v roce 2029 a v případě plechovek s tříděním nad 80 % v roce 2030. To oboje odpovídá dnes platným evropským směrnicím. Nařízení, které má vyjít v roce 2024, stanoví termín dosažení plné účinnosti 90 % na konec roku 2025, protože již celý rok 2026 se má sběr pohybovat nad touto hodnotou. Dosažení účinnosti sběru 90 % během pouhých dvou let je pro systém tříděného odpadu nereálné. Jak ukazují zkušenosti ze zavádění zálohových systémů v zahraničí, nejnověji například na Slovensku, je to během dvou let obtížně dosažitelné i pro zálohování. Dosažení plné účinnosti zálohového sběru obvykle trvá déle než dva roky.

Nařízení je však koncipováno tak, že pokud již v roce 2026 nebude dosaženo 90 %, je stát povinen zálohování zavést, ale paradoxně již samotným zavedením záloh splní požadavky tohoto Nařízení, bez ohledu na to, zda se tím také skutečně dosáhne 90% sběru. Je tedy pravděpodobné, že v nějaké formě zálohy zavedeny budou. Ministerstvo životního prostředí už oznámilo, že začne s pracemi na návrhu zákona o zálohách. To pochopitelně znamená, že souběžně s tím musíme připravovat i přizpůsobení systému tříděného sběru novým podmínkám.

Komentáře

  1. Zálohový systém mají dobře zavedený mj. v Chorvatsku, kde je velmi efektivní. Protože se mnoha lidem vyplatí si z toho udělat další příjem. Sledovali jsme to, kolik občanů tam vozí do sběrných automatických kontejnerů plné vozíky plechovek i PET lahví. Shrnu to: v Česku není uvědomění občanů ohledně nutnosti třídit sběr tak vysoké, aby to mělo požadovaný úspěch nebo dobrou odezvu. To je na další generace. Dokud nebudou zálohy patřičně vysoké a sběr řízený jako v HR, tak u nás podobná aktivita neuspěje.

  2. Přijde mi to jako další z arogantních rozhodnutí politiků, kteří o věci samé nemají žádné povědomí. Je zřejmé, že PET lahve jsou z velké míry hlavním nápojovým obalovým prostředkem, také ale je zřejmé, že jejich recyklace není nic levného a zároveň je problematická. Co vím, tak u nás jakkoliv to občané masově ukládají do žlutých kontejnerů (což se považuje nevím proč za třídění), tak to stejně končí na skládce, v lepším případě ve spalovně nebo v cementárně. Ač v článku čtu, že Praha již postavila automatizovanou třídicí linku na TKO, rád bych věděl kde a s jakými parametry. Naše firma již před lety dodala hlavním hráčům v odpadech projekty na takové linky, nikdy o ně nebyl zájem a skončily (v lepším případě) v šuplíku. Někdo je vytáhl? No, podle mne je to nařízení kabinetní ukázka chaotického a diletantského přístupu EU - jako ostatně vždy.

  3. Doufám, že ve druhém díle zazní také argumenty pro zálohy. V tuto chvíli je avizovaná polemika žalostně neúplná.

  4. Cieľ vyzbierať 90 % PET fľaší sa podarí a keď nie tak sa bude zálohovať a splní sa podmienka EU. Tento cieľ bol stanovený kvôli ďalšiemu spracovaniu a to recykláciou . Je to síce správny cieľ a všeobecne rozšírený na širokú škálu odpadov až po stavebné , ale nesplniteľmý v prípade PET. Predstava , že recykláciou znížime potrebu nového panenského plastu , je nesplniteľná . Pri sledovaní problematiky vo Vašom časopise PE a rozoberania vlastností PET obalov , bolo konštatované , že recykláciou tento plast degraduje a max možno ho recyklovať na opätovné použitie na obal nápojov len raz, pretože nastane skrátenie jeho reťazca a dochádza ku kumulovaniu škodlivých látok , ktoré sa vylučujú do obsahu. Preto sa granulát primiešavá v množstve cca10% k panenskému plastu. Väčšinu odoberá automobilový priemysel .Otázna je však použitie plastov ako obalov na potraviny , keďže do potravinového reťazca sa dostávajú mikroplasty s kacinogénnymi účinkami .Že dochádza aj k senzorickým zmenám potravín je všeobecne známe a niektorí výrobcovia nepoužívajú plastové obaly napr.víno , pivo ,alebo sa vracajú ku sklu ,po skúsenostiach s plastom napr. pivo .Po plastovom boome nastáva určite vytriezvenie z používania plastov a zistenie jeho negatívneho pôsobenia v prírode., napr množstva plastov v rybacom mäse.a materinskom mlieku, pretože najväčšou skládkou sa stalo more. Preto otázka by nemala byť recyklácia , ale rozsah využitia plastov a zakázania použitiu v oblasti potravinového priemyslu . Vzhľadom na nemožnú separáciu a recykláciu ( máme v obehu viac ako 100 druhov plastov ) ich odpady je možné riešit len termickým využitím. Stretol som sa s názorom publikovaným ,že " Sklo je najhorší obalový material " od odborníka na plastové materiály , ale já ako spotrebiteľ ho považujem za najlepší .

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP