Ani Česko nemíjí klimatické extrémy. Dlouhá období sucha střídají přívalové deště, krajina nestíhá vodu zadržet a debata o tom, jak se přizpůsobit, je stále naléhavější. „Vodní hospodářství je přitom oblast, kde nedostatečné, mylné, někdy úplně scestné informace plující veřejným mediálním prostorem můžou mít fatální následky,“ říká host dnešního podcastu, Petr Kubala.
Málokdo si to uvědomuje, ale voda je dnes jedním z nejcennějších zdrojů, a zároveň i jedním z nejzranitelnějších. Česká krajina se potýká s rychlými klimatickými změnami. Delší suché periody střídají krátké, ale intenzivní srážky, které způsobují lokální povodně, erozi půdy a další škody. Jak se s tím vyrovnat? A máme vůbec nástroje, které dokážou situaci zlepšit?
O tom všem jsme mluvili s Petrem Kubalou, generálním ředitelem státního podniku Povodí Vltavy a předsedou Svazu vodního hospodářství ČR. V rozhovoru vysvětluje, jakou roli hrají přírodě blízká opatření, jako jsou mokřady, tůně nebo revitalizace toků, a kde mají své limity. Zároveň otevřeně popisuje, kdy je naopak nezbytné sáhnout po technických řešeních, například po přehradách.
Dostali jsme se i k zásobám podzemní a povrchové vody, k tomu, jak se mění jejich dostupnost, a proč je důležité dívat se na vodní hospodářství jako na celek. V neposlední řadě jsme v rozhovoru řešili i finance a snažili se odpovědět na otázku, zda je naše vodní hospodářství financováno dostatečně.
Komentáře