Plasty zkonvertované na kapalinu by už nemusely končit na skládce

| autor: redakce0

catpro.jpg
zdroj: redakce, V rámci workshopu proběhla také debata o využití infrastruktury CATPRO výzkumného centra UNICRE.

Workshop k projektu CACTU, pořádaný konzorciem 3U, tj. společnostmi Unipetrol-UniCRE-UJEP se konal na půdě UJEP v Ústí nad Labem. Jednou z diskutovaných částí byla chemická recyklace a její možnosti. Tato alternativa nakládání s plastovým odpadem byla představena jako velmi progresivní a byl zde zmíněn i konkrétní projekt společnosti Unipetrol RPA.

I přes to, že třídíme plasty do žlutých kontejnerů, i nadále zůstává smutným faktem, že přes 30 % z nich skládkujeme. „Jako velkoproducent polymerů neboli plastů, se snažíme podnikat kroky, které by množství skládkovaných plastů minimalizovaly. Jednou z možných cest by mohla být právě chemická recyklace,“ říká Michal Zbuzek, vedoucí odboru rozvoje a technologií společnosti Unipetrol RPA, která zkraje příštího roku plánuje zprovoznit pyrolýzní testovací jednotku na zpracování odpadních plastů.

„Projekt je právě ve fázi realizace a ve výrobním závodě v Litvínově bude zprovozněna pyrolýzní testovací jednotka s kapacitou do 15 kg zpracovaného odpadního plastu za hodinu. Pyrolýzní jednotka má v celku unikátně řešen ohřev odpadního plastu. Vyhříván bude šnek, který zároveň posouvá odpadní plast reaktorovou částí – teplo tedy sálá ze středu směrem k vnějšímu okraji rektoru“ vysvětluje Michal Zbuzek a pokračuje: „Dochází tak k lepšímu přenosu tepla, které je potřebné pro samotné termické štěpení.“

Počítáme, že v rámci výzkumu budeme v první fázi zpracovávat různé typy jednodruhových plastů, následně různé směsi odpadních plastů až po směsný plast ze žlutých popelnic,“ uvádí Michal Zbuzek a dodává: „Chceme si vyzkoušet, jak se budou konkrétní typy plastů chovat a jaký vliv budou mít procesní podmínky, jako jsou teplota, doba zdržení, na výtěžky produktů a jejich kvalitu.“

Zprovoznění pyrolýzní jednotky je naplánováno na začátek roku 2021, přičemž je uvažováno s tím, že v rámci výzkumu a vývoje bude v letech 2021-2024 zpracováno přibližně 13, 5 tuny odpadních plastů různého druhu. „Není to převratné číslo, ale naším primárním záměrem je celý proces pyrolýzy odpadních plastů podrobně zmapovat zejména z pohledu optimalizace reakčních podmínek a teploty pro různé plastové směsi.“

V rámci výzkumných aktivit se bude zjišťovat, jaké chemické složení produkovaná kapalina může mít, dále jakými procesy a technologiemi bude nutné kapalinu a její vlastnosti upravit před tím, než ji bude možné využít jako surovinu pro zpracování na stávající technologii výroby plastů a tím cyklus uzavřít.

Pyrolýzní jednotka potřebuje pro svůj chod energii. „Musíme do reaktorové části dodat teplo, abychom plast pomocí termického štěpení konvertovali na zmíněnou kapalinu. U vlastní pyrolýzní jednotky počítáme s využitím energie, kterou získáme tím, že část vyprodukovaného plynu spálíme, a tím získáme energii pro chod jednotky,“ upozorňuje Michal Zbuzek a doplňuje, že: „výhřevnost plynu je kolem 20 MJ na kg.“

Pyrolýza, plazmové zplyňování, nebo jakékoliv jiné technologie, které budou součástí technologií chemické recyklace, jsou s odpadními surovinami zatím realizovány v laboratorních či demonstračních podmínkách jako experimentální a vývojové jednotky, proto k nim zákonodárci či zástupci krajů přistupují nedůvěřivě. „Chceme-li chemickou recyklaci legislativně uchopit a rozšířit, musíme ji předložit jako rovnocenného partnera ke skládkování a spalování. Žlutou popelnici bude možné přeměnit na něco, co bude mít vysokou přidanou hodnotu, odbyt a zároveň bude ekonomicky smysluplné.“

Proto se chystá realizace pyrolýzní jednotky, která bude předmětem výzkumného projektu. „Unipetrol je přesvědčen, že v budoucnu budou po větších městech decentralizované pyrolýzní jednotky s relativně malou výrobní kapacitou,“ poodkrývá plány Michal Zbuzek.

Společnost Unipetrol se v rámci interních výzkumných aktivit připravuje zejména na navazující procesy, které spočívají v přečištění zkonvertované kapaliny, aby bylo možné kapalinu využít jako surovinu pro stávající technologie vedoucí k výrobě polymerů. „Když už odpadní plasty takto složitě zkonvertujeme na kapalinu, chceme být náležitě přichystáni nato, že ji budeme dále zpracovávat a vyrábět z ní opět plasty. Nepředpokládáme, že by takto vyrobená kapalina skončila někde na spalovně,“ uzavírá Michal Zbuzek.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Nadace partnerství
Partner - SOVAK