Plasty zkonvertované na kapalinu by už nemusely končit na skládce

Workshop k projektu CACTU, pořádaný konzorciem 3U, tj. společnostmi Unipetrol-UniCRE-UJEP se konal na půdě UJEP v Ústí nad Labem. Jednou z diskutovaných částí byla chemická recyklace a její možnosti. Tato alternativa nakládání s plastovým odpadem byla představena jako velmi progresivní a byl zde zmíněn i konkrétní projekt společnosti Unipetrol RPA.

I přes to, že třídíme plasty do žlutých kontejnerů, i nadále zůstává smutným faktem, že přes 30 % z nich skládkujeme. „Jako velkoproducent polymerů neboli plastů, se snažíme podnikat kroky, které by množství skládkovaných plastů minimalizovaly. Jednou z možných cest by mohla být právě chemická recyklace,“ říká Michal Zbuzek, vedoucí odboru rozvoje a technologií společnosti Unipetrol RPA, která zkraje příštího roku plánuje zprovoznit pyrolýzní testovací jednotku na zpracování odpadních plastů.

„Projekt je právě ve fázi realizace a ve výrobním závodě v Litvínově bude zprovozněna pyrolýzní testovací jednotka s kapacitou do 15 kg zpracovaného odpadního plastu za hodinu. Pyrolýzní jednotka má v celku unikátně řešen ohřev odpadního plastu. Vyhříván bude šnek, který zároveň posouvá odpadní plast reaktorovou částí – teplo tedy sálá ze středu směrem k vnějšímu okraji rektoru“ vysvětluje Michal Zbuzek a pokračuje: „Dochází tak k lepšímu přenosu tepla, které je potřebné pro samotné termické štěpení.“

„Počítáme, že v rámci výzkumu budeme v první fázi zpracovávat různé typy jednodruhových plastů, následně různé směsi odpadních plastů až po směsný plast ze žlutých popelnic,“ uvádí Michal Zbuzek a dodává: „Chceme si vyzkoušet, jak se budou konkrétní typy plastů chovat a jaký vliv budou mít procesní podmínky, jako jsou teplota, doba zdržení, na výtěžky produktů a jejich kvalitu.“

Zprovoznění pyrolýzní jednotky je naplánováno na začátek roku 2021, přičemž je uvažováno s tím, že v rámci výzkumu a vývoje bude v letech 2021-2024 zpracováno přibližně 13, 5 tuny odpadních plastů různého druhu. „Není to převratné číslo, ale naším primárním záměrem je celý proces pyrolýzy odpadních plastů podrobně zmapovat zejména z pohledu optimalizace reakčních podmínek a teploty pro různé plastové směsi.“

V rámci výzkumných aktivit se bude zjišťovat, jaké chemické složení produkovaná kapalina může mít, dále jakými procesy a technologiemi bude nutné kapalinu a její vlastnosti upravit před tím, než ji bude možné využít jako surovinu pro zpracování na stávající technologii výroby plastů a tím cyklus uzavřít.

Pyrolýzní jednotka potřebuje pro svůj chod energii. „Musíme do reaktorové části dodat teplo, abychom plast pomocí termického štěpení konvertovali na zmíněnou kapalinu. U vlastní pyrolýzní jednotky počítáme s využitím energie, kterou získáme tím, že část vyprodukovaného plynu spálíme, a tím získáme energii pro chod jednotky,“ upozorňuje Michal Zbuzek a doplňuje, že: „výhřevnost plynu je kolem 20 MJ na kg.“

Pyrolýza, plazmové zplyňování, nebo jakékoliv jiné technologie, které budou součástí technologií chemické recyklace, jsou s odpadními surovinami zatím realizovány v laboratorních či demonstračních podmínkách jako experimentální a vývojové jednotky, proto k nim zákonodárci či zástupci krajů přistupují nedůvěřivě. „Chceme-li chemickou recyklaci legislativně uchopit a rozšířit, musíme ji předložit jako rovnocenného partnera ke skládkování a spalování. Žlutou popelnici bude možné přeměnit na něco, co bude mít vysokou přidanou hodnotu, odbyt a zároveň bude ekonomicky smysluplné.“

Proto se chystá realizace pyrolýzní jednotky, která bude předmětem výzkumného projektu. „Unipetrol je přesvědčen, že v budoucnu budou po větších městech decentralizované pyrolýzní jednotky s relativně malou výrobní kapacitou,“ poodkrývá plány Michal Zbuzek.

Společnost Unipetrol se v rámci interních výzkumných aktivit připravuje zejména na navazující procesy, které spočívají v přečištění zkonvertované kapaliny, aby bylo možné kapalinu využít jako surovinu pro stávající technologie vedoucí k výrobě polymerů. „Když už odpadní plasty takto složitě zkonvertujeme na kapalinu, chceme být náležitě přichystáni nato, že ji budeme dále zpracovávat a vyrábět z ní opět plasty. Nepředpokládáme, že by takto vyrobená kapalina skončila někde na spalovně,“ uzavírá Michal Zbuzek.